Na západní frontě klid

Je to už hodně dlouho, kdy jsem četl slavný Remarquův román, a tak mi mnohé detaily z paměti vypadly. Nemohu potvrdit, že se film bůhvíjak věrně přidržuje předlohy, ale určitě zachovává její sdělení. A to je rozhodně pozoruhodný úspěch. --- V českém prostředí je význam první světové války poněkud nevyváženě zastíněn válkou druhou, v mnoha ohledech pouhým epilogem té první. Češi proflákali obě, ale následky té druhé jsme pociťovali mnohem konkrétněji, mimo jiné i díky dlouholeté bolševické propagandě: národní osvobození je maličkost, teprve vítězství socialismu znamená podstatný mezník. Není-liž pravda? --- Díky tomu je pro nás dvojnásob užitečné seznámit se s prožitkem příslušníků národa, který první světovou válku bral vážně a prožil se všemi důsledky, náležitě tragickými. Mannův film je stejně jako předloha silný svojí opravdovostí. Žádné vymyšlené figury a vznešené kecy. Normální kluci, učitelé, oficíři. Postupné vystřízlivění a deziluze, masakr životů i hodnot. Takříkajíc v „přímém přenosu“, bez komentářů. --- Remarquův román a Mannův film významně přispívají k pochopení, že mnohé z toho v čem dnes žijeme se formovalo právě na bojištích první světové války. Podle mého soudu je však třeba jít ještě dál a položit si otázku, proč do takového šíleného a (sebe)zničujícího konfliktu nadšeně vstupovaly národy vybavené duchovními hodnotami, které i nyní vnímáme jako základní: osvícenství, rozmach vzdělanosti a hospodářství, sekularizace, právní stát, demokracie. Nenechejme se mýlit - tohle všechno před rokem 1914 evropské národy měly a hrdě vyznávaly. Němci možná ze všech nejvíc. (11.10.2011)

Knihu jsem četl asi 4x, vlastně vše od EMR jsem četl 4x - 6x. Film z roku 1930 mě sice oslovil ale tohle mě nadchlo. Myslím, že takhle si to EMR představoval včetně ústředního hrdiny. Je to amík ale ve skutečnosti opravdový skopčák. Účast českých herců a členů štábu , myslím, byla přínosná. Scéna, kdy Paul lže matce svého přítele je hodně silný kafe. Kdo jiný by měl hrát tátu těmto vojákům, tedy na čas jediného veterána, než Ernest Borgnine. Po krátké době se stávají veteráni všichni, tedy ti, co to přežili. Skóre je 20:2 a pak se ještě sníží. (20.02.2012)

Výborná televízna adaptácia známeho diela. Od začiatku dokonca tu srší veľký dramatický náboj a kontrast medzi skutočným utrpením na fronte a zidealizovanými predstavami pospolitého nemeckého ľudu, ktorých nabubrelé sebavedomie ku koncu vojny dostalo riadne zabrať. Máme možnosť sledovať osudy spolužiakov, ktorí sa zo školských lavíc ocitli rovno v zákopoch. Vojna ich rýchlo mení na mužov, berie im ideály, domovy a aj životy. Ako postupne ubúdajú vanie zo snímku chlad a smútok až do trpkého konca. 80/100 (25.07.2014)

Knihu jsem nečetl, film neviděl celý. Proč tady tedy straším? Protože chci říct, že obdivuju ty kluky. Já vím, to asi dojde každýmu, kdo má trochu racionální myšlení, ale já si fakt stojím za tím, že nebýt oněch reků, neměli bychom ke komu vzhlížet. Neberu to teď jen z jedné strany mince, mluvím celkově o vojácích, kteří za nás bojují a někdy neví, za jakým účelem. Byli přinuceni (někdy si sám sebe představím v podobné situaci a pokaždé stáhnu ocas mezi nohy. Strachem!) a zbavení všech svých snů. Do háje, teď si člověk uvědomuje, jak hodně toho má. Jak říkám, film jsem celý neviděl, ale kdybych měl hodnotit z pohledu odvahy, neváhal bych za plný počet. Alespoň, že někdo měl odvahu mi tenhle film pustit. A dovolil mi urovnat si myšlenky. Za to fakt dík! (09.11.2009)

Ak by mi niekto po filme povedal, že sa jednalo o televízny film, nemal by som žiaden dôvod mu to veriť. Lenže ja som to vedel a musel "smeknout klobouk" nad citlivým a precíznym prístupom tvorcov k legendárnej látke. Lenže televízny film v USA a Veľkej Británii je (bol) niečo iné, ako u nás, že...Doporučujem si pozrieť aj staršiu verziu z 30 rokov od Milestonea, ktorá je ešte o chlp lepšia, najmä kvôli tej zábave pri porovnávaní scén, charakterov, atď. Určite nebude od veci si pozrieť aj podobne pacifistický film z 1. svetovej vojny s takmer totožnou zákopovou scénou "nepriateľ zoči voči nepriateľovi" The Big Parade Kinga Vidora. Parádne (nehovorím zámerne hviezdne, hviezda nerovná sa totiž automaticky kvalitný herec) obsadený film z konca 70. rokov naznačuje už svojim obsadením, že scenár musel byť pre Borgnina, Holma, alebo Pleasenca veľmi zaujímavý, aby úlohu zobrali. Pre mňa žiadne prekvapenie, Delbert Mann ma ohúril spoločne s Ernestom Borgninom už v 50. rokoch v Martym. (10.07.2014)