Oni žijí!

Podivné, ale za to fantastické sci-fi. Kdo očekával horor, dostal film s evidentním satirickým zaměřením. Skvělý, místy sice trošku nahlouplý, ale hodně zábavný snímek, který se snaží diváky za každou cenu pobavit. Vtipný odtažitý černoch v sladkém fialkovém tílku spolu s hezounem, který právě vypadl z reklamy na soutěž krásy, působí jako ústřední dvojka více než komicky. Stejně je na tom i zdůrazněný apel a kritika společnosti. Celkově tento námět byl zajímavý, film tak navodil atmosféru 80. let, ke kterým agitky o zrůdnosti konzumní společnosti prostě patří. Černobílé pohledy byly ozvláštněním filmu, hodily se k celkovému pojetí. I ty masky byly fakt třešnička na dortu. A pokud by někdo o tomto sci-fi pochyboval, už jen pro ty dokonale absurdní dialogy a tvrďácké hlášky se film rozhodně vyplatí zhlédnout. Nejlepší a absolutně dokonalá hláška je "I have come here to chew bubblegum and kick ass... and I'm all out of bubblegum." To charakterizuje v podstatě celý film. (31.03.2021)

Tenhle tesaruv pojem jsem videl poprve nekdy pred 20ti lety jeste v mladi a neskutecne na me zapusobila posledni sex scena a jeji "zvrat". Je to jedine co jsem si z toho pamatoval a nemel jsem poneti o jaky film se jednalo. Ted jsem v ramci doplneni mezer v tesarove filmografii shlednul "They Live" a voala, on to byl presne tenhle kousek. Ma to vyborne poselstvi o nenapadne destrukci populace skrze media propagujici konzumni zkazu spolecnosti a upadek lidskosti ve prospech jakychsi robotickych alienu. Je to ale cele podano tak hystericky a self-parodicky, ze to vyzniva ponekud neefektivne. Mozna ale o to vice zapamatovanihodne a stravitelne pro ty, kterym by podobne "kazani" prospelo nejvice, tedy mozkum vygumovanym konzumem. Nektere sceny jsou skutecne vytribene, krome jiz zmineneho lahudkoveho finale se jedna vesmes skoro o vsechny "brylove" sekvence, ktere prinasi nejvtipnejsi situace. Absurdnim zpusobem genialni byl pestni souboj dvou hlavnich hrdinu, takhle nekonecne natahovana a naprosto zbytecna bitka se vazne jen tak nevidi. Co me ale dostalo naprosto ultimatnim zpusobem bylo, kdyz borec nasel brokovnici, nasadil si slunecni bryle, prisel do banky a pronesl: "I have come here to chew bubblegum and kick ass... and I'm all out of bubblegum." 7/10 (15.03.2009)

Taky si tuhle Carpenterovu scifi lahůdku pamatuju již z dětství. Dodnes si dobře vzpomínám, že jsem chtěl taky podobné brýle, ale chtěl jsem v nich vidět něco trošku jiného než hnusné emzáky. Co to vám raději neprozradím, nebo byste mě měli za úchyla :D - V dnešní době bychom v té „špíně“ společnosti viděli spíš vyžrané prasata, které nám diktují, jak můžeme žít. Každopádně tvůrčí myšlenka neměla chybu, stejně jako první použití brýlí v obchoďáku. Potom jsem se však už bavil spíš jen u akčních scén, při kterých měla atmosféra alespoň nějaké grády. V některých pasážích filmu tomu totiž začala docházet šťáva a já se začal tak trochu nudit. Když jsem to dneska viděl po dlouhé době, už mě to tolik neokouzlilo jako kdysi, ale i tak to vidím na lepší průměr. 60% (06.06.2013)

Taková odlehčená paranoia. Odehrává se to v orwellovském světě, kde všechny důležité posty mají v rukou hnusní ufoni (ale vypadají jako lidi a jdou poznat jen se spešl slunečními brýlemi) ale má to totálně osmdesátkovou atmosféru. Chlapáckej Roddy Piper tam trousí hlášky jako "I came here to kick ass and chew bubble gum. And I'm all out of bubble gum" načež začne krosit ufony brokárnou. A vždycky, když je tam nějakej vážnej nebo tragickej moment, tak přijde vtípek, co to odlehčí. Takhle to zní super, ale ono se tam vlastně skoro nic neděje. Hlavní hrdina se poflakuje po městě a pak se čirou náhodou přidá k odboji. A ještě se popere s Keithem Davidem v gigadlouhý rvačce, která ne a ne skončit. A finální scéna je fakt dokonalá. Opravdu jsem se upřímně zagebil. (06.10.2013)

Excelentný nápad! Raz darmo, autorom predlohy, novely s názvom "Osem hodín ráno", je skvelý spisovateľ Radell Faraday Nelson. Iný skvelý človek: John Carpenter poviedku zrežíroval. A ako! Kombinácia buranského herectva a deja o tom, ako sa prirodzený svet snažia uchvátiť biotechnohumanoidní mimozemšťania z planéty Mamon Cocócia. Ich telesné šťavy a pudy tvoria len neustále sa zväčšujúce ambície, prehnané a nenávistné egá voči konkurencii. Obchod ako základ všetkých vzťahov - aj milostných. Oblbovanie otrokov symbolmi konzumu, reklama na životný štýl, prítomná vo všetkých produktoch. Zlepšovanie a zrýchľovanie výkonnosti práce. Obdiv k mocným a bohatým + presviedčanie váhajúcich o tom, že len takéto zmýšľanie je kľúčom k životu. Chvíľa od prvého nasadenia okuliarov, ktoré ukazujú naozajstnú povahu sveta v ktorom žijeme a čo potom nasleduje, je jednoducho okúzľujúca. Doslova: čierne okuliare snímajú všadeprítomný ružový závoj vecí, nasadený mocnými, politikmi, bankármi a mafiou, čiže vládcom sveta, vládcom zvyšku ľudstva. Zaujímavý je úvod, odohrávajúci sa v robotníckej komunite, obývajúcej perifériu. Funguje síce samosprávne, ale neodpustí si nerušené niekoľkohodinové čumákovanie na stupídne tv reklamy a programy. Dôkazom kvalít filmu je fakt, že v bežnom živote si často naň spomeniem. Zasmejem sa, keď vidím v kostýmoch ohodené pizdy, ale aj alternatívne batikované slečny debatovať v duchu: "Nesmieš sa uspokojiť so sťastím len občas. Musíš tvrdo pracovať na šťastí tak, aby si ho mal(a) stále!", prípadne mužov v lesklých topánkach s odrezanými špicmi, tváriacich sa menežérsky. Pri prestávkovej cige si zanadávajú na nevýkonných podriadených, či neschopné tímy. Pamätajte: svet spasia nasraní nezamestnaní! Utláčaní, diskriminovaní a chorí z fungovania systému. A keď ho nespasia, aspoň vypnú signál. Signál vyživujúci, riadiaci a posilňujúci mamonárskych ambicióznych ideologických zmrdov. Navždy. (31.05.2006)