Z pekla

L. P. 1888... Londýn. Křivolaké, špinavé, stísněné uličky chudinské čtvrti hemžící se rozmanitou spodinou, podomními obchodníky, trhovci, židovskými řezníky a krejčími (ti takzvaní obětní beránci).. Ty kterých se nejvíc dotýká tento příběh... kurtizány jsou upozaděny do doby, než započíná své chirurgicky přesné dílo fanatický vrah žen s nejstarším řemeslem (kuchařky to tedy nejsou). Na opačném břehu Temže (myšleno spíš obrazně), místo s širokými promenádami, vystavěné ohromujícími paláci, užívá si vysoká šlechta svého bohatství plnými doušky, hýřivým přepychem, ale taky nudící se ve svých zlatých klíckách. Mnohem výše kam už oko obyčejného smrtelníka nedohlédne, bdí" prohnilá monarchie".. ukrývající svá malicherná tajemství za tlustými zdmi (všivárna od té, jíž koluje modrá toskánská krev v žilách, kruté, leč prospěšné... bodnout do vlastních řad).. "Kdo" se za vším skrývá.. nitky vedou více směry, má v tom prsty banda Nicholsova, nebo snad ctnostně se prezentující Řád Svobodných Zednářů, např. jistý Sir William Gull (korektní lidumil), uznávaný lékař královské rodiny.. Podaří se rozluštit natolik nevyzpytatelně zanícenému inspektoru Abberlineovi, téměř neřešitelnou záhadu? Jo a ještě tak na okraj si neodpustím šťournout, že "všechny filmařské cesty vedou do českých luhů a hájů" (viz. záběr na cestu lemovanou sochami mířící od Sv. Barbory v Kutné Hoře) ... "One day men will look back and say I gave birth to the twentieth century" - Jack the Ripper (14.10.2009)

Bohužel, jsem zklamaný, byť díky velkorysému rozpočtu a z toho vyplývající výpravy je stále na co se dívat. Díky výběru exteriérů, nasvícení a hudebním motivům se ještě dá hovořit o tajuplné amosféře, ale kdo zná komiksovou stejnojmennou předlohu, musí být nutně zklamaný. Díky nedostatkům ve scénáři, problematickému vyznění některých postav a tuctové režii vznikl jen průměrný snímek, který měl původně větší ambice. Jakkoli je Depp vynikající herec, tentokrát měl slabší chvilku a ani jeho přítomnost nedokázala zamaskovat selhání celkové koncepce filmu. Víc to rozvádět netřeba, mé argumenty by jen opakovaly výtky uživatelů Tylera a Kidda. Celkový dojem 50 %. (18.08.2008)

Chápu, že adaptace jakéhokoli literárního díla je velmi náročná, a že vždy dojde ke krácení a pozměňování předlohy - a právě proto si myslím, že některé knihy by měly zůstat pouze na papíře. Grafický román Alana Moorea "Z pekla" je jednou z nich... Ale když už tu máme filmové zpracování s hvězdným obsazením, jak vlastně dopadlo? Nijak valně - po důkladném vyšetření končí "Z pekla" s diagnózou "nepovedené hollywoodizace" (a to i když jsem si dával dobrý pozor, abych si uchoval odstup od již zmiňované předlohy). Nemůžu souhlasit s drtivou většinou ostatních komentářů - i přes veškerou snahu bratři Hughesové selhali v tom nejzákladnějším - NEpodařilo se jim vybudovat skutečně syrovou atmosféru. Mohu sice vyzdvihnout jisté kvality vizuálního pojetí především během snových sekvencí, ale ani ty, ani zvracející prosektoři, ani občasné brutální záběry, ani pohledy na špinavé a morálně pokleslé ulice Prahy suplující Londýn nevytvářejí kýžený efekt. Ještě horší než absence kvalitní atmosféry jsou naprosto nevhodné změny ve scénáři oproti předloze, které deformují komplexnost předestřené hypotézy a mnohdy staví zbytečný detail nad pro příběh zásadní věc (například scéna se "Sloním mužem" Johnem Merrickem). Veškeré slučování postav, pozměňování jejich motivací, totální překopání postavy inspektora Abberlinea, implementace nabytečné romantické linie, totální nevyužití zednářské tématiky a pro mě naprosto nepochopitelné upozadění doktora Williama Gulla vytvářejí prazvláštní mix, v němž není úplně jednoduché se orientovat a v němž dějové zvraty přicházejí jakoby z čistého nebe, bez pevného podkladu, a působí tak velmi násilně... Možná by pomohlo, kdyby si bratři Hughesové nesnažili hrát na krvavou detektivku, ale přiznali hned na začátku, kdo je v jejich filmu Jackem Rozparovačem - a mohli se tak soustředit místo falešných stop na budování atmosféry, údernost příběhu a utahování smyčky kolem krku diváka. Cit pro kameru, tempo a výběr kvalitních hereckých matadorů (Depp, Holm, Coltrane), kteří ve skutečnosti dělají tenhle film, jim nechybí - chtělo to ale přidat i jinde... Konečné tři hvězdičky jsou proto jen s přihmouřenýma očima a přihlédnutím k tomu, že mi "Z pekla" poměrně svižně uběhlo, a že pokud zapomenu na geniální knihu Alana Moorea, v rámci žánru nejde o žádný propadák. Ale pochybuju, že bych se kdy podíval na reprízu. (16.04.2007)

Když odmyslíme rychlý střih, slušnou kameru a Iana Holma, zůstane jen docela průměrná variace Jacka Rozparovače. Hughesovi si nepochybně mysleli, že točí přinejmenším druhých Sedm, ale scénář skřípe jak zrezlá lokomotiva, dialogy nepatří k nejlepším a rádoby nečekaný konec je taky jen aby se neřeklo. Zápletka je s modernizačními úpravami a komiksovou stylizací převzata z (mnohem lepšího) TV filmu Jack The Ripper s Michaelem Cainem z roku 1988. Nebo zmiňme Vraždu na úrovni s Christopherem Plummerrem jako Sherlockem Holmesem. (15.04.2007)

Možná lehký nadprůměr, ale rozhodně žádná divočina. Bratři Hughesovi mají snahu o vytvoření jakéhosi snového světa a z části se jim to i docela daří, protože Londýn je po formální stránce (výprava, kamera, kostýmy) více než kvalitní. Scénáristicky bohužel dost jednoduché. I postava vrahouna Jacka Rozparovače (aniž bychom věděli kdo to je) mohla mít větší grády. Takhle zde vidíme jen několik seků nožem, krev a zohavená těla. A když už se začne konečně vyjasňovat, děje se tak věru nezáživně. Depp překvapivvě nic moc, dokáže zahrát mnohem lépe. A ty rychlé střihy a halucinace se do staré Anglie opravdu nehodí. (28.05.2007)