Tarzan

Na tohle mám vzpomínky z dětství, takže hodnocení může být z mé strany trochu zkreslený, ale tohle je pro mě top Tarzan, kterej byl natočenej. Ch. Lambert a jeho zamračenej pohled, patřičná dávka citovýho nátlaku na diváka, napětí, to všechno tam tenkrát bylo a bylo to super. Tohle nostalgický kouzlo to pro mě nikdy neztratí, i když z dnešního pohledu to může působit třeba úsměvně. Až se divím, že jsem to tady neměl ohodnocený. (23.05.2020)

Když jsem jako dítě objevila ve staré knihovně několik svazků Tarzana od Edgara Rice Burroughse vydaných v roce 1937, byl to můj největší čtenářský zážitek. Četla jsem je stále dokola a celé pasáže jsem znala zpaměti. Žádný starý film s Johnnym Weissmullerem nebo Lexem Barkerem jsem neviděla, tak o to víc jsem se těšila na filmovou premiéru tohoto dobrodružného snímku v létě 1985. Zdržela jsem se u kamarádky, ujel mi spoj a tak jsem přímo z nádraží spěchala s velkou nedočkavostí do letního kina, a to bez patřičného protidešťového vybavení a s králíkem ve velké kabeli. Byla jsem šťastná, že jsem to stihla, ale ne dlouho. Přihnala se bouřka, větvemi stromů cloumal vítr, blesky se křižovaly, lilo jako z konve a to jak na plátně, tak i ve skutečnosti. To nebyl zážitek ve 3D ale nejmíň v 5D, dokonalá iluze se vším všudy. Promokla jsem já i králík v kabeli u mých nohou, ale vydržela jsem až do konce. Nadšení se nekonalo, naopak přišlo velké zklamání. Takhle jsem si příběh, který jsem tak milovala z knížek, nepředstavovala. Christopher Lambert neodpovídal mé představě plavovlasého poloboha. Film byl na rozdíl od knihy velmi depresivní, možná blíž realitě, ale daleko od mých snů. Můj dětský hrdina byl někdo úplně jiný. Ani králíka to nebavilo. Od té doby jsem se filmu vyhýbala, až teď jsem se na kousek podívala, ale názor jsem nezměnila. Dobrodružný film ano, Tarzan ne. (04.02.2013)

Tohle je pro mě televizní klasika, která je mnohem zajímavější ve své první části, když se odehrává v džungli. Kromě toho, že jsou zde skvělé masky Ricka Bakera, funguje to i po dějové stránce. Pak přijde zlom, je to nuda, ale na konci vás čeká naděje, že to vlastně všechno dobře dopadne. Člověk patří tam, kam patřit chce. Jednoduché, ale silné poselství. (24.03.2017)

Přesto nebo právě proto, že tento film přistupuje k Tarzanovu osudu zcela jinak než předloha, jedná se o vůbec nejlepší zpracování tohoto příběhu. Ostatně na filmu spolupracovali odborníci na chování lidoopů (např. Roger Fouts, autor knihy Nejbližší příbuzní, vědec, který jako jeden z prvních dokázal s lidoopy komunikovat pomocí znakové řeči). Tarzan je v tomto zpracování poměrně naturalistickým psychologickým dramatem oproštěným od jakéhokoli romantického náhledu. Film na mě dost zapůsobil už když jsem ho viděl jako malý v 80. letech v kině. (24.09.2009)

Prva polovica odohravajuca sa v dzungli je neskutocne uchvatna. Ci uz pouzitymi maskami opic, ktore aj po rokoch vyzeraju pôsobivo, prekrasnou realnou dzunglou tak aj po emocionalnej stranke, ked si John postupne buduje v hierarchii opic svoje postavenie alebo sa zblizuje so svojim objavitelom Ian Holmom. Az mi bolo luto, ze si potom musi John alias Tarzan zbalit saky paky a odist do Anglicka, pretoze tato cast filmu je po kazdej stranke ovela slabsia. Stret s civilizaciou prebieha tak nejak predvidatelne a nema poriadne emocie. Prekvapivo vôbec nefunguje romanticka linia s Jane. Jedine co funguje je jeho vztah s vlastnym dedom, ktory je k nemu prekvapivo privetivy aj ked sa sprava ako opicak z dzungle. Nastastie zaver v ktorom sa John opätovne stretne so svojim opicim otcom je neskutocne dojimavy, takze hlavne vdaka nemu filmu pridam aj stvrtu hviezdicku. Pochvalu si este zasluzi kasting za obsadenie Lamberta, ktory tu oproti svojmu standardu naviac predvadza len opicie pohyby a grimasy. Väcsinu filmu si ale vystaci so svojim klasickym smutnym pohladom, ktory sa do ulohy trpiaceho Tarzana dokonale hodi. Vysledkom je hlavne v prvej polovici pôsobivy film, ktory sucasne CGI orgie pre deti strci do vrecka. 7/10. (30.03.2017)