Kroužek sebevrahů

CITÁT - Tokijský expres právě přijíždí na osmou kolej........... Hromadná sebevražda a hrůzný nález bílé tašky obsahující svitek lidské kůže rozjede policejní vyšetřování, které z prvu nebralo sebevraždu jako kriminální čin. Zdá se, že opak je pravdou. Kdo stojí za sérií sebevražd? A jsou to vůbec sebevraždy? CITÁT - Pozor, padá ucho.......... Jedna spojitost tu však je. Hudební skupina Dessert. Při jejich zpěvu se zvětšuje možnost sebevražd. Ani se nedivím. Když jsem je chvilku poslouchal taky bych nejraději spáchal sebevraždu. Jenže, pak se něco stalo. Příběh se začal odvíjet jiným směrem než divák očekával. Bohužel se přidal i fenomén moc podivných náhod, to nemám rád. CITÁT - Svět je jenom rozházené puzzle.......... Krvavý snímek Japonské produkce o lásce a štěstí. Film nese mnoho poselství a každý si tam najde to své. CITÁT - Světlo ve vzpomínkách - 7842433................ (28.09.2012)

Prvních šedesát minut celkem fajn, ale pak se z toho stala taková volovina, že mít to ještě o půl hoďky víc, padám ze tří na dvě. A školních uniforem si tam člověk taky moc neužije, ačkoli jsem z plakátů a dalších věcí tak nějak nabrala dojem, že se to tam jima bude doslova hemžit. Koike ukrytá hluboko ve mně je spokojená jen na půl cesty, aneb papoušek zůstal nezúčastněně ve výstřihu. 50% (04.07.2013)

Z úvodních asi třiceti minut jsem byl totálně nadšený. Atmosférický, nepředvídatelný, zvláštní (v dobrém smyslu slova) a šokující film. Škoda jen, že pro následující hodinu můžu z uvedených adjektiv použít jen to "zvláštní" ... a spíš už v negativním smyslu slova. On ten film jakoby na něco upozorňuje, něco říká, ale říká to dost nejasně, divák to musí spíš odtušit ... a stejně se mi zdá, že si to občas trochu protiřečí. Každopádně za zkouknutí to stojí. A Dessert rulez :-D (14.02.2011)

Nekoukám na filmy pana režiséra popořádku, takže to, že jde po pětihvězdách o první zklamání, vlastně nic neznamená. Varovat mě asi mělo, že jsem film rozkoukal během cca šesti let asi čtyřikrát. Ne že by nešlo o silné a sdělné téma (o současném Japonsku, a to nikoli jen v prvním plánu, ale i mezi řádky)... Ale tak hrozně moc věcí je samoúčelných a na efekt, že mě to až hodně štvalo. A třeba Batoru rowaiaru to generační apod. výpovědí nesahá po kotníky... (23.10.2013)

Úžasně úchylných několik minut, kdy svůj život velmi nechutným způsobem končí 54 japonských školaček. Začátek slibně rozvíjejícího se filmu, ale při něm jsem pořád marně čekal, kdy začne být něčím víc než jen pouhou ujetou úchylovinou. Tuto naději jsme si uchoval zhruba tak do poloviny filmu, ale beznadějně padla až tak ve dvou třetinách, kdy už je naprosto jasné, že tady tentokrát pšenka nepokvete a snímek není jen beznadějně úchylný, ale také dost nelogický a divný. režisér se nažral, ale divákův mozek celý nezůstal. Stačilo málo a hodnotil bych lépe... Ale asi nejvíc mě asi dojmuly závěrečné titulky, v nichž problesklo, že jde o naprostou fikci a veškerá podobnost s kýmkoli a čímkoli ne náhodná. Nepíší se takové věci jen, když nějaká podobnost existuje?!Tento film možná Japonci ani do světa pustit neměli. (28.01.2009)