Kroužek sebevrahů

Původní manga je určitě zajímavá, filmová verze působí ovšem poněkud rozkouskovaně, mlhavě a rozpačitě. Po výborné první polovině s hutnou atmosférou následuje několik podivných scén zakončených filosofováním, které vyznívá poněkud do ztracena. Na své si přijdou milovníci gore scén a japonských podivností. A školaček. A kapel jako je Morning Musume. (27.10.2008)

Hodně slušně zpracované podobenství o podléhání tlaku médií, vymývání mozků a masovém přebírání jednoduchých životních řešení. V první části se film rozjíždí jako zajímavá mysteriózní kriminálka, aby se vše náhle začlo zvrhávat do docela bizarního víru, který hraničí až s absurditou. Postavy se začnou dostávat do zcela jiných rolí a rovin náhledu a vše směřuje až do bizarního (vizuálně i dějově, mimochodem dobrý nápad s mladými kuřaty, vůbec těch dobrých narážek na masový konzum je zde více - hoblík-značkovač, role kusů kůží a další) vyústění, které můžeme vnímat jak symbolicky, tak reálně, záleží co je nám bližší. Právě ona bizarnost je v tomto filmu zajímavá, jelikož občas znatelně kontrastuje s jeho druhou rovinou "sociologické sondy" a může jít právě na její úkor. Záleží pak na každém, jak si to přebere, pokud jste stejně jako já zvyklí na japan shocky tak se na to bez problémů mrkněte, slabší povahy s tímhle budou mít možná trochu problém. (08.11.2010)

Ne ze bych byl vylozene zklamany a ne, ze by pro mne tema filmu bylo tak cizy... . Nadruhou stranu, pres nespornou originalitu mi nektere momenty v deji opravdu hlavu ani patu dohromady dvakrat nedavali. Ryo Ishibashi v roli hlavniho vysetrovatele je opet vynikajici, stejne tak nekolik opravdu pusobyvych scen, ktere jsou casto naplneny skvelou a velmi tajemnou atmosferou. Na me prekvapive nejvic zapusobila ta, kdyz se vysetrovatel vraci domu ke sve rodine. Je to ta scena s navratem c.1 ve filmu. Nic se nestane, presto je v kazdem zaberu naznaceno, velmi nevtirave, ze neco je na naspadnuti... . (19.12.2007)

Nie, že by sa mi to nepáčilo..... ale z tak skvelého námetu na existencionálnu drámu, fakt že by si na tom mohol iný tvorca nadojiť Oscarov, spravil kontroverzný Šion Sono ďalšiu z rady svojich zvrhlých kinematografických výpovedí. Kub samovrahov nám predstavuje Japonsko na sklonku druhého tisícročia a zachytáva miestny bizarní chvíľkový ošiaľ. A to vlnu samovrahov z radov teenagerov. Obetí je veľa a spojitosť takmer nulová, Vyšetrovateľom sa to nezdá ale nedokážu zistiť či ide o zločin alebo nie, či, ide o organizáciu alebo nejakého fanatického vodcu. Predsa samovražda nieje zločin za ktorý by mal niekto sedieť. Snímka neustále prekvapovala svojou agresívnou ale zároveň Japonsko-úchilnou formou (Typický Sono) aj keď miestami išlo a silné emócie a myšlienky ktoré stáli za zamyslenie, vždy sa to zvrtlo na bizár . Vážnejšia tvár, aj keď sa o to snímka miestami pokúšala, sa utopila pod litrami striekajúcej krvi. Ale scenáristicky to bolo veľmi zaujímavé. Záverečné konšpiračné vyvrcholenie som nečakal.................. aj keď po pravde, tie texty popovej teen kapely sa mi nezdali už od začiatku. (11.12.2015)

Co dodat.Další pecka od mistra Sona.Hned úvodní scéna mě dostala a doslova zarazila do sedačky.Plus hudba která u ní hraje je geniální.Ostatně jako v celým filmu.Kroužek sebevrahů je zatím nejstarší Sonův film kterej jsem viděl.Ale i tak je výbornej.Sice není tak vymazlenej (co se týče vizuální stránky)jako jeho novější kusy,ale přesto famózní.Se spoustou překvapivejch a nezapomenutelnejch scén a s nepředvídatelným dějem.Všem doporučuju.Tohle se prostě musí vidět. (12.08.2015)