Kroužek sebevrahů

Z úvodních asi třiceti minut jsem byl totálně nadšený. Atmosférický, nepředvídatelný, zvláštní (v dobrém smyslu slova) a šokující film. Škoda jen, že pro následující hodinu můžu z uvedených adjektiv použít jen to "zvláštní" ... a spíš už v negativním smyslu slova. On ten film jakoby na něco upozorňuje, něco říká, ale říká to dost nejasně, divák to musí spíš odtušit ... a stejně se mi zdá, že si to občas trochu protiřečí. Každopádně za zkouknutí to stojí. A Dessert rulez :-D (14.02.2011)

Co dodat.Další pecka od mistra Sona.Hned úvodní scéna mě dostala a doslova zarazila do sedačky.Plus hudba která u ní hraje je geniální.Ostatně jako v celým filmu.Kroužek sebevrahů je zatím nejstarší Sonův film kterej jsem viděl.Ale i tak je výbornej.Sice není tak vymazlenej (co se týče vizuální stránky)jako jeho novější kusy,ale přesto famózní.Se spoustou překvapivejch a nezapomenutelnejch scén a s nepředvídatelným dějem.Všem doporučuju.Tohle se prostě musí vidět. (12.08.2015)

"Svět je jenom rozházené puzzle." Veľmi zvláštne, veľmi zaujímavé, veľmi originálne a netradičné. Nič podobné som v živote nevidel. V istých ohľadoch geniálne, mrazivé, desivé ale aj spoločensky a popkultúrne krikľavo kritické s priloženým posolstvom. A pritom brutálne a miestami dokladajúce, že Sono má vskutku zvrátený zmysel pre humor (čo neznamená, že sa divák bude smiať - naopak, stuhne mu úsmev na perách). A i keď v závere opona padá, zostáva jediná otázka - prečo? Pretože "Japonsko je příliš spokojené." Sono je génius, len s menšími výhradami. 80% P.S.: Po tomto mám ešte väčší strach z temných zákutí internetu než kedykoľvek predtým. (11.06.2014)

I když si to někteří myslí, nejedná se o další záležitost z řady „japan shock“ snímků. Ve skutečnosti jde o zcela nezávislé a vyjímečné dílo moderní japonské kinematografie. I tak samozřejmě patří k tomu druhů filmů, jaké se známým obvykle doporučují se slovy „něco takového jste ještě neviděli“. Snímek obsahuje prvky horroru, detektivky i muzikálu. Pohrává si s filosofií, surrealismem, sociální kritikou a v neposlední řadě i s divákem samotným. Avantgardista Shion Sono zvolil pro svůj prozatímní opus magnum značně šokující a naturalistickou formu, která kolem něj vytvořila aureolu těžko stravitelné bizarnosti. Emocionální bomba, která si rozhodně zaslouží pozornost každého inteligentního filmového fanouška. (11.04.2005)

Tak prvotná scéna vlak a veľa študentiek bola pôsobivá a tá mi naznačila, že film bude mať silnú drsnú zložku a to naozaj mal. Velice prepracovaný príbeh a hlavne nepredvídateľný. Gore efekty boli slabé, hlavne tá krv bola jasná farba a keď skákali skokani zo striech a na oknách sa objavili krvavé škvrny, normálne ma to rozosmialo, lebo na logiku tento film rozhodne nehral. Atmosféra v niektorých prípadoch bola mrazivá, ale ta naivita, ktorá vo filme hrala prim, mi moc nevoňala. Film parádne začal, ale nevýrazne skončil a ta pointa bola na riadne zamyslenie. (06.04.2016)