Charing Cross Road č. 84

Velmi nenápadný snímek o něčem tak nedějovém jako o přátelství, které spolu v průběhu let sdílejí dva lidé jen prostřednictvím dopisů, se podařilo režisérovi oživit tak, že se ani chvíli nenudíme. Především je to ovšem herecký koncert pro Anne Bancroftovou a geniálního Anthonyho (nejlepšího herce vůbec). (31.07.2003)

Pomalu plynoucí milý snímek o tom, že i vztahy na dálku můžou fungovat, a samozřejmě taky o lásce ke knihám... Místy mě trochu rušily ty hlasatelsky působící pohledy do kamery, na konci mi navíc něco málo chybělo (na můj vkus až příliš náhlý konec), ale celkově to byla velmi příjemná podívaná, ze které čišely emoce i přesto, že hlavní postavy (a možná i samotní herci před kamerou - Anthony Hopkins a Anne Bancroft) se nikdy nesetkali. Svým způsobem bylo zajímavé sledovat i nestandardní typ ženské postavy - dovedu si představit, že Anne Bancroft v roli kousavě temperamentní Helene Hanff asi mnohým nepřijde moc sympatická. Ale právě to na ní bylo zajímavé, ta propracovanost charakteru, který je navenek nepříjemný svou uštěpačnou povahou, ale uvnitř je láskyplný a obětavý. Není vlastně ta líbivost hlavních protagonistů v romantických filmech už stereotypem? V tomto snímku se dalo proto zahlédnout něco mnohem opravdovějšího... ostatně jde o skutečný příběh. Emočně to funguje (velké zásluhy patří samozřejmě taky skvělému Anthony Hopkinskovi a jeho výkonu), takže když odhlédnu od nějakých detailů, filmu se povedlo krásným a jemným způsobem odvyprávět tento příběh o lidech oddělených Atlantským oceánem a přesto propojených. Z mého pohledu to mělo patřičnou náladu a prvek nostalgie, který k takovému příběhu zkrátka patří. ~(4,0★)~ (25.08.2020)

A pak že vztahy na dálku nefungují... Sympaticky starosvětské vyznání lásky ke klasické literatuře, Spurs a přátelství. Snad jen kdyby z toho tak moc netrčela divadelní prkna a rozhlasovost. Mohlo/mělo se to ještě o poznání více opřít o silné obsazení, které je plně schopno uhrát vše čistě pohledem. Místo toho se to spoléhá na mnohdy nadbytečné předčítání předlohy/korespondence, které je pochopitelně středobodem všeho, ale filmově to šlo pojmout i jinak než skrze táhlé záběry a voice-over. Nekoncepčně nahodilé boření čtvrté stěny tomu také nepřidává. Přesto je to ve výsledku neskonale milé a jakkoli zdánlivě odtažité, tak to nevydíravě dojme více než by jeden čekal. A není to pouze tím, že mě s tím pojí společná slabost pro knihy, Spurs a knihy o Spurs. (04.05.2020)

I přesto, že ke knihám nemám moc blízko, spíše vůbec, tak mně tento nenápadný snímek zaujal. Což jsem se docela divila, jelikož životopisné filmy moc nemusím, ještě ke všemu když jsou natočené v takovém tmavém prostředí. Zpracování a nevinný humor dá se říct neznámého a u nás v ČR zapomenutého filmu, který možná ani nevyšel na světlo je fajn. Škoda, že se tady u nás lidé nezaměřují na filmy tohoto žánru, které mají svou jiskru a radši se dívají na Ordinaci v růžové zahradě. (08.12.2013)

Starosvětská knihovnická romance skrze (objednávkové) dopisy spojila nejen několik rozdílných charakterů, ale také dvě 3000 mil vzdálené kultury. Nicméně popichující, přezíravý americký temperament Anne Bancroft mi (nejen k odměřeně distingovanému Anthonymu Hopkinsovi) zrovna neseděl a po dvou společensky turbulentních dekádách jakoby přestalo být o čem si psát, emoce větší než pobavené rozptýlení se tak v závěru spíše vytrácely. (06.04.2021)