Perfect Blue

Perfect blue oplývá hlavně jednou věcí - úžasným scénářem, který (obzvláště v poslední dvacetiminutovce) nutí diváka k alespoň troše soustředění, které se vyplatí tomuhle velmi chytrému thrilleru dát. S čím bych nesouhlasil, je tvrzení, že animace je špatná. Naopak, sice působí dojmem, že je o pár let starší než ve skutečnosti, ale to k filmu jednoznačně sedí. Stejně tak prý nehezké postavy, které jsou podle mě neskutečně skvěle vytvořeny, protože za prvé, jsou tam postavy, které nemají být prvoplánově hezké (neduh cpát všude ekvivalenty tváří z obálek všerůzných magazínů se nevyhejbá ani anime) a za druhé, je na nich vidět postupný vývoj, obzvláště u hlavní postavy je velmi patrný, skvěle odvedená práce, která by i v hraném filmu byla pro charakterní herečku oříškem. (02.03.2013)

Perfect Blue je Satoshi Konova prvotina, kterou již ve své další tvorbě nedokázal překonat (a bohužel se o to už nikdy nepokusí). Prvotřídní mysteriózní thriller, ve kterém se realita střída se snem natolik dokonale, že opakované zhlédnutí je povinností, a nejspíše nejenom jedno, protože i po několikáté film ponechává nespočet otazníku. Pop idol Mima zanechává své úspěšně rozjeté kariéry zpěvačky v dívčí kapele a vrhá se na dráhu herečky téměř pálíc všechny mosty, které by ji s nevinným pop idolem spojovaly. Ovšem některé fanoušky to bohužel nemůžou přenést přes srdce a dávají to Mimě znát. Nyní již herečka Mima ovšem vnitřně stále nevyrovnána s tak zásadní změnou svého života to zdá se psychicky nezvládá. Paranoia, úzkost a prolínání snů, reality a natáčení filmů (ve třetí třetině filmu již natolik nevyzpytatelné) chytře graduje k nečekanému závěru, který divák již stravuje na jeden dech. Skvěle napsané, skvěle zrežírované. Japonský skvost, který nám dnes připomíná filmy Darrena Aronofského. (17.04.2016)

Europop v podání Japonek v sukýnkách bych dával i pravidelně :-). Člověk by ani neřekl, že jde v animované verzi natočit tak bravurně vymyšlený psychologický snímek. Já k tomu vlastně nemám co říci. Ještě pořád to vstřebávám, ale ta hra s psychologií, hroucením osobnosti a smazáváním hranic mezi skutečným a vysněným světem je výborná. Režii hrané verze prosím svěřit Davidu Lynchovi, děkuji. (23.08.2013)

[Druhé zhlédnutí - tedy podle čsfd, protože jsem si sám to první nepamatoval] Opět jedno anime bez robotů a vlastně všeho nadpřirozena co k těm poskakujícím "pokemonům" obvykle patří. Zato ale vlézá Japoncům pod kůži více než by si zřejmě přáli, pod obalem systematicky chladné společnosti vykukují touhy... po animálním erotičnu, zažít si trochu toho vzrušení. A hlavní hrdinka si tak odnáší slušnou nálož nepříliš příjemných emocí, depresí a paranoii - podobně jako postavy z Aronofského filmů. Filmová trivia dokonce prozrazuje, že on sám pro sebe zakoupil práva na zfilmování americké verze (a pak původní vykradl v Requiem for a Dream). Jako režisérova premiéra je Perfect Blue nevídaným kouskem s famózním, vyzdvihuji ještě jednou, famózním střihem a na nervy drnkajícím zvukovým doprovodem. 90 % (20.06.2011)

Netriviální příběh, komplikovaně, ale promyšleně podaný, se skvělou animací i vizuálním stylem. Teen popová hvězdička končí s hudbou kvůli kariéře herečky, což se však vůbec nedaří podle představ: její role je malá a plná odvážných scén, někdo na netu sleduje každý její krok a někteří fanoušci se nedokážou smířit s její "zradou". Postupem času se tak reálný svět stále nezřetelněji prolíná s představami a kriminálním seriálem, co natáčí. Začíná z toho všeho už bláznit, nebo ji skutečně někdo pronásleduje a ubližuje lidem kolem ní? (20.02.2013)