Perfect Blue

Thriller o popové zpěvačce, která se rozhodne přestoupit na hereckou dráhu, což se ovšem ukáže býti velice obtížným... Úžasně strhující. Fantasticky atmosferické. A navíc s parádní mysteriózní příchutí. Mňam! (nebo spíše „Brr!“?) Nemám jediné výtky - Perfect Blue je pro mě jedním z nejlepších filmů vůbec. 9+/10 (26.11.2006)

Když má film geniální scénář, je to orgasmus pro moje mozkové buňky. Když navíc obsahuje explicitní násilí a hordy krve, potěší mě to u srdíčka. A když ještě ke všemu může nabídnout opravdu velké množství nahoty hraničící až s hentai, dělá mi to dobře ještě níž. Perfect Blue se může pochlubit všemi těmito aspekty zaobalenými ve skvěle gradujícím storyboardu. Ke konci mi to přišlo, jak kdyby si Fincher (napětí), Nolan (sen ve snu, scénář), Lynch (atmosféra, scénář) a Tarantino (feministické exploitation) sedli večer nad lahev dobrého kvalitního vína a stvořili tenhle 80ti minutový skvost. A ta hudba! (26.11.2010)

Překvapivě hutné mysteriózní psychologické drama, kde začíná být příběh postupem času podáván ve formě jednotlivých střepů roztříštěné mozaiky, misty přecházející v tak surrealistické střepiny, že z nich pak ve finále vlastně nejde poskládat skutečně jednotný význam, a který dokáže dotáhnout k takhle silně znepokojivému vyznění skutečně jenom japonský animák. (25.09.2019)

pro milovníky páté série Bojacka Horsemana a Persony od Bergmanna parádní jízda mentálně narušeným mozkem člověka a nejinak narušeným společenským showbiznisem. polechtá a pohladí všechny disociativní či bipolární diváky, traumatizuje, případně přikrmí existující paranoiu. animace není jen pro děti - důkazem budiž celkem hardcore (byť simulované) znásilnění a postava stalkera, při jehož zjevení si budete chtít nablít do kyblíku. (09.08.2021)

Starší počin od režiséra mé oblíbené Papriky. Skvělý thriller, kde živé herce zastupují ti animovaní. Psychologické drama, ve kterém do poslední chvíle nevíte, jestli je bláznem ta dívenka, všichni ostatní, nebo vy. Satoshi Kon si prostě rád hraje se sny a rád je míchá s realitou a stejně jako v Paprice, tak ani tady se nebojí nahoty a drsných scén, které by v USA asi jen tak neprošly. A poselství filmu? Pokud máte nějaký sen, jděte si za ním a nenechte si do něj nikým kecat, třebaže se vám hned nedaří. (30.08.2010)