Miluj mě, prosím

Nejlepší romantický film. Fakt mě to totálně vzalo. Paul McGuigan dokáže přesně vystihnout náladu postav a vnutí ji i vám. Strašně chytře vymyšlený film až Shakespearovských rozměrů, proto taky ty narážky v divadle. Josh Hartnett a Diane Kruger podali monumentální výkony. Námitky, že hrdinové nepoužívali mobil atd. neberu, protože o tom ten film fakt nebyl. Podle zdejších komentářů koukám, že se to nelíbí každému a chápu proč. Je to pocitový film a vy musíte být na té správné vlně. Jméno Paul McGuigan si budu pamatovat. Je to režisér co mě dokáže napnout jako struna a zároveň naladit na romantickou strunu, což u mě dokáže málokdo. (19.04.2008)

Nádherná kamera, brilantně vykreslená atmosféra zimního Chicaga a vyjmečně originální scénář. Toť tři největší klady tohoto povedeného romantického snímku, který působí bohužel v první polovině neuvěřitelně zmateně. To je vzhledem ke kontextu poloviny druhé sice relativně v pořádku, přesto si však mohli tvůrci na kostrukci úvodní hodinky dát o něco více záležet a ulehčit divákovi leckdy bezduché tápání. Herecky mně oslovilo dámské představenstvo, nikoli však Josh Hartnett. Romantika je upřímná a nijak neruší v kontextu s leckdy až ambientní atmosférou a několik scén se pro mně stalo velmi osobních. Příjemná jednohubka na sobotní deštivé odpoledne. Nepříliš známý film, přesto však v žánru romantickém poměrně nadprůměr. (31.08.2006)

Tento typ filmů nesnáším. Herecký projev Hartnetta je plochý, bez hloubky. Jenomže, ač to nechci připustit, se mi tenhle film líbil. Sice není nic snadnějšího, než působit na diváka tím, že pustím na závěr osvědčený flák od Coldplay, ale i tak v mě film tím nejprimitivnějším způsobem vzbudil nějaké ty emoce. Normálně bych dal ***, jenomže ve filmu jsou tři opravdu nádherné herečky, jedna krásnější než druhá, takovou koncentraci jsou už dlouho ve filmu neviděl. Žádně sexbomby, prostě holčiny zajímavé. A taky zde hraje nádherná ambientní hudba. Nemyslím ty popové songy, co tam sem tam pustí, aby se prodával soundtrack, ale tu originální filmovou atmosférickou elektronickou hudbu. Bouhužel celé 4*. Ale nechtěl jsem. (06.05.2005)

Wicker park má jeden z nejzamotanějších příběhů, který znám. Dokonce se mi někdy stávalo, že jsem se v ději dočista ztratil, příčinou byly většinou flashbacky do minulosti, které nebyly úplně nejlíp odděleny od reality, jenže Wicker park má natolik kvalitní scénář, že nakonec do sebe všechno zapadne a s blížícím se koncem začnete najednou všechno chápat, protože se z ničeho nic odkryje ta poslední indicie, které vám chyběla, aby jste to pochopili. Herecký obsazení sice neni moc hvězdný, ale to nemá na jejich výkony žádný vliv, pro mě třeba druhořadý herec Josh Hartnett tady hraje velmi dobře a dává tim zapomenout na štěky, který měl v kvalitnějších filmech, ale pro mě byl nejlepší herecký výkon svázán se jménem Rose Byrne, i když se objeví až v průběhu filmu, tak je podle mě zdaleka nejlepší. Za to občasný ztrácení v ději zhoršim o kousek hodnocení, ale i tak to jsou lepší 4* (12.07.2006)

Jako kdyby Ińárritu natočil Magnolii s prvky romantiky, detektivky a dramatu dohromady. Jistě chápete, co je tím myšleno. Precizní scénář zručně pracující s náhodou a shodami událostí, notně zašmodrchaný děj s mnoha flashbacky, které dovysvětlují hlavní dějovou linii. Obsah je zvládnutý geniálně, McGuigan dostává prostor pro formu. Moderním stylem vypráví netradiční romantický příběh, který byste za normálních okolností označili za kýčovitý nebo triviální. Ale režisér vás svým obrazovým vyjádřením naprosto omámí. Rozdělování obrazu (daleko efektivnější než ve “24 hodinách“), zpomalování, bezprostřední prolínačky, zmíněné flashbacky, za podpory výborné práce kamery je stále se na co dívat a co obdivovat. S ubíhajícími minutami se začíná děj zhušťovat a počáteční nevinnost příběhu vystrkuje své růžky. Divák může kroutit hlavou, ale až do první vzpomínky, kdy docvaknou některé souvislosti. Když už se vám zdá, že tápete příliš, tvůrci opět hodí stéblo. Je jasno. Vzápětí ale při dalším skoku zpět máte nad čím přemýšlet. Až v závěru doceníte vyšperkovanost scénáře – vše bude řečeno, vše zodpovězeno. Ke konci jsem seděl zaražen v sedačce se srdcem rozbušeným a myšlenkou, že některý ženský dokážou být fakt svině. (08.08.2006)