Miluj mě, prosím

Mohl to být tuctový slaďák o tom, jak se dva hledají a osud jim stále nepřeje se potkat. Ale někoho napadlo film rozstříhat, trochu s ním zamíchat a poskládat jinak. A vznikl celkem geniální zamotaný snímek, kterému nechyběl spád, poutavost a romantika nebyla ani za mák přeslazená. # [viděno: monitor] # příběh ***** | hudba **** | humor - | akce - | napětí * | pustil bych si znova *** (16.01.2014)

Baví mne vyprávění příběhů zamotaných v čase i prostoru a romantické okamžiky překonávám s chlapáckým úsměvem, takže tento snímek měl uspokojit mé filmové choutky, ale bohužel mám k němu drobnou leč zásadní výhradu. Nějak mi má prostá hlava nepobrala skutečnost, že se dva lidé, kteří znají svoje adresy i telefonní čísla, nedokáží během dvou let kontaktovat, což ve mně vyvolává pocit, že soudruzi z USA někde udělali chybu nebo se ze mě někdo snažil udělat většího blbce než obvykle. (21.02.2012)

Ano, skvělý film. Vlastně je skvělá až poslední třetina, která je naprosto strhující a neuvěřitelně chytlavá. První dvě třetiny jsou velmi pomalé a hlavně ze začátku mě téměř nutily, abych sledování přerušil a už se k němu nikdy nevrátil. Šlo hlavně o podrobné popsání a rozepsání vztahu hlavní dvojce. Tím se dostávám k naprostému paradoxu celého filmu a to je fakt, že pokud by divák (nebo jenom já?) nepřekousl nudnější dvě třetiny filmu, nezažil by pak tak úžasné finále. To totiž stojí na tom, jak moc poznáme citové vztahy hlavních postav, popsané právě na začátku. Mysteriózní tento film není ani trochu, spíše romantické-polodrama. Prolínání dějů nejprve napáchá pěknou paseku v divákovi mysli, ale na konci je vše krásně celistvé a řádně vysvětlené. 80% 10.04. 2010 (10.04.2010)

Tenhle film jsem poprvé viděla sama na chalupě a jen proto, že mě zaujal článek v televizním programu a protože tam hraje Josh. Že je něco jinak než tomu bývá v klasických trillerech nebo romantikách mi došlo až v polovině. Na tenhle film se můžu dívat stále dokola a nejspíš mi dojde pokaždé ještě nějaká nová souvislost. Herecký kvartet ztvárnil postavy dokonale, záverečná scéna s coldplay hudbou mě dostala a zlým jazykům neustále tvrdících: to neměli mobil?Nebo internet? vzkazuji: Představte si, že se to odehrává třeba v padesátých letech. (Protože o mobilech a internetu tohle opravdu není) (02.11.2008)

Asi jsem nedopadl jako ostatní uživatelé, kteří po konci filmu zalezli do skříně a s vráskama na čele přemýšleli a přemýšleli dokud je nenapadlo, že kouzlo tohoto filmu tkví v závěru. Ano => Scientist od Coldplay zapříčinili nejlepší konec v dějinách romantických filmů a pokud by se celý film vezl na TÉ finální vlně byl bych naprosto v eufórickém stavu a spokojený. Pokud bych měl někoho vyhodit na pomyslný stupeň vítězství, byla by to rozhodně Rose Byrne, která byla chvílema tak šílená, že jsem se začal bát jakéhokoli vztahu s dívkou krajně podezřelou z žárlení. Byla skvostná a byť Hartnett hraje lépe než kdykoliv předtím, ona bude tou osobou, kterou si budu hodně dlouho pamatovat a zároveň bát. A Paul McGuigan? Tak ten je u mě momentálně Top režisérem v kategorii Nejlepší vizuální režisér s citem pro módu, hudbu a interiérového cítění. Spokojen, znaven a hlavně překvapen herečkou jménem Rose Byrne! (06.09.2008)