Režie:
Julie TaymorKamera:
Luciano TovoliHudba:
Elliot GoldenthalHrají:
Anthony Hopkins, Alan Cumming, Jessica Lange, Matthew Rhys, Jonathan Rhys Meyers, Harry Lennix, Angus Macfadyen, Kenny Doughty, Colm Feore, Geraldine McEwan (více)Obsahy(1)
Drama Titus Andronicus, které patří k raným dílům slavného alžbětínského divadelního autora a zároveň je jeho první tragédií, inspirovalo debutující režisérku Julii Taymorovou k neobvyklému tvůrčímu zpracování. Příběh římského vojevůdce, který se vrací z války proti Gótům a jako zajatkyni si přivádí gótskou královnu Tamoru a její syny (nejstaršího z nich však nechá zabít, aby uctil památku vlastních synů, kteří v boji padli), je příběhem o krvavé pomstě. Režisérka jej zasadila do pozoruhodného stylového rámce, v němž se mísí nejrůznější estetické a kulturní vlivy, a do hlavních rolí obsadila dva skvělé herce - Anthonyho Hopkinse a Jessiku Langeovou. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (125)
Tyhle odvážné adaptace jsou podle mého gusta. Akorát mi tady trochu vadila nevyváženost některých scén, které se mi zdály nadbytečné. Jiné byly zase úplný skvost, od kterých se nedaly odtrhnout oči. Hlavním plusem jsou skvělí herci. Hopkins byl ze začátku neskutečně otravný, ale scéna s kuchařem to napravila. Pro Meyerse další jeho typicky šílená role a Jessica Lange jako císařovna taky vynikající. Dalšího takového Shakespeara. ()
Netradiční zpracování asi nejkrvavější Shakespearovské hry, která se spíše podobá klasické starořecké tragédii. Po prvních pěti minutách jsem byla trochu zmatená, když na jednu stranu ve snímku pobíhali chlápci v brnění a na druhou stranu se tam jezdilo v autech. Musím ale říct, že jsem tomu přišla na chuť. Obrazové a metaforické podání některých scén s rockovou (?) hudbou mi přišlo geniální a neotřelé (např. znásilnění Lavinie) a co říct o hereckých výkonech? Skvělé, skvělé, skvělé, a to jak u Hopkinse, Lange, tak i u ostatních. Jen malé varování: pokud máte slabý žaludek a málo fantazie, vůbec se na to nedívejte. ()
Ani se nedivím, že ne každému se tenhle snímek zamlouvá. Už v době vzniku předlohy byl autor tvrdě kritizován za "nechutnost" celého díla. Ostatně, v tomle snímku, zasazeném do neidentifikovatelného času a prostoru, se dočkáme víceméně všech drastických způsobů pomsty a obětování uvedených v předloze. Větve místo odťatých rukou, znásilnění, pokrm z nejbližších... Hranice mezi dobrem zlem ve své největší obludnosti. Hodně silný film, ale ten, kdo si jej našel podle označení na CSFD jakožto válečného filmu, nebude zřejmě nadšený... ()
Pompézní, jak po vizuální, tak hudební stránce, jenže takový Shakespeare mi nesedí. Titus Andronicus je IMHO hra potřebující střízlivost právě proto, že je plná krve. Jenže tady se příběh ztrácí pod.barevnými symbolickými kódy, pod jednotlivými historickými vrstvami (ano, válka je už od počátku věku pořád ta samá a lidé okolo ní taktéž), pod expresionistickými nájezdy kamery a kulisami... Vždyť stačí hrát příběh a to ostatní u kvalitního textu přijde samo! ()
Herecký koncert. Kromě těch dvou nejzvučnějších jmen i ta méně zvučná solidně zazářila. Shakespearovu verzi vůbec neznám, ani jsem nevěděl, že je to od něj. Verše ovšem tomuto dost napovídaly. Prolnutí současnosti s historií mi přišlo hodně nevhodné. Brutalita tolik opěvovaná naopak ne tak moc hrozná. Nepříjemné vidět onu dceru v tak zuboženém stavu, jasně... Jinak spousta řečí a přehrávání, jak jsme zvyklí u WS. Film jako takový mi přišel hodně slabý.... ()
Galerie (29)
Zajímavosti (9)
- Při boji o trůn jezdí císařští bratři po městě v replikách aut skutečných mocnářů, které zároveň symbolizují jejich osud - Saturninus používá vůz, v jakém Hitler projížděl zfanatizované davy svých stoupenců, Bassianus se zase projíždí ve stejném autě, v jakém jel JFK toho dne, kdy byl zavražděn. (Morien)
- V rozhovoru v roce 2002 Anthony Hopkins uvedl, že právě práce na tomto filmu ho natolik vystresovala, že se rozhodl odejít do důchodu. Po natočení posledního záběru už byl natolik naštvaný a vzteklý, že ukazoval na kameru prostředníčky. (Morien)
- Když po smrti císaře dva nástupníci bojují o trůn, jejich následovníci nesou prapory v barvách dvou skutečných současných římských fotbalových týmů. (Morien)
Reklama