Titus

Pro mě jedno z nejzajímavějších a nejlepších zpracování nějakého Mistrova díla.Je to hodně krvavý (ale gore je už předloha,asi se Shakespeare jako homo novum snažil zaujmout nejen textem).Co tam z Tita Andronica mělo být,tam bylo, no a pár věcí navíc(i když čerstvě useknutá ruka jako deodorant pověšený na zpětné zrcátko u auta,-hups,hupsa hejsa do Brandejsa).Stejně bych ale doporučil nejdříve se někde potkat s původním textem,nebo hrou,-o to líp pak tohle vyzní a nezkreslí originál.-Asi nejvíc mě (mile)překvapilo jak na rozdíl od spousty jiných výkladů a verzí Mistrovy práce tohle nenudí ani lidi Shakespearem nedotčené.Což byl možná i jeden ze záměrů autorů.Nevadí,neurazili. (28.06.2009)

Titus je spoločne s Tancom v temnotách pre mňa najťažším emocionálnym masakrom. Nemyslím to ani v pozitívnom, ani v negatívnom zmysle slova. Pozerať sa na príbeh trpiacej ženy zábavou určite nikdy nie je, takže sa treba zamerať na herecké výkony a technickú zložku filmu. Herci robia, čo môžu a to vizuálne poňatie je tak originálne, až môže byť pre množstvo ľudí neznesiteľné. Každopádne korešponduje s dianím na plátne. No a ja by som si záverečnú pomstu vychutnal o niečo viac. Vidieť to už v žiadnom prípade znova nechcem. (29.10.2012)

Moderně pojatý Shakespeare, který ale nijak nesnižuje dokonalost předlohy. Plný zpočátku prazvláštní stylizace, ale divák si po čase vznikne a vnímá jen nádherný jazyk a úžasné herecké výkony. Zpočátku to byla stylizace, která mě odrazovala, ale nakonec se mi dostalo úžasného zážitku. William by měl radost. (28.11.2009)

Agresívna experimentálna štylizácia, ktorá mi absolútne nesadla a ktorá podkopala aj to dobré, čo sa vo filme dalo nájsť. Ani hvezdny Hopkins či chladnokrvnosť, s akou podrezával krky svojich nepriaľov, ani všadeprítomná pomsta dvoch nenávidených strán to nedokázali napraviť. Staroveký Rím a pásové vozidlá, obleky, novodobé účesy, rozhlas či kuchárska uniforma je jednodducho bizzare. A ešte do toho dialógy v shakespearskom divadelnom rečnení. Rád by som si to celé pozrel v normálnom a historickej dobe adekvátnom spracovaní. Toto bolo častokrát utrpenie, na ktoré som si nedokázal navyknúť. (22.12.2022)

Po druhém a podrobnějším shlédnutí dávám pět. Dechberoucí, úžasné, originální, svým způsobem postmoderní, zpracování Shakespeara - ovšem v klasickém duchu (ó jak si to všechno odporuje). Režisérka se ukázala v nejlepším světle, neboť dokonale naložila s herci, původním textem, s rozporuplnými exteriéry a interiéry, divnými kostýmy a mnohými odkazy na moderní dějiny. Prostě chuťovka na půlnoční čas v neděli, protože v jinou dobu by ji obecenstvo asi nestrávilo. (08.10.2005)