Modigliani

Já chápu, že ten původní úmysl nebyl zlý a vlastně ani špatný, ale nakonec je z toho slušný maras. Šíleně obsazení herci kteří namísto herectví kýčovitě a prázdně pózujou podle toho nejbulvárnějšího obrázku té či oné postavy(Garcia je nehodící se a nepřesvědčivý.. a jako sorry, ale Djalili jako Picasso? WTF?) Naprosto arogantní ohýbání faktů(né picassova poslední slova opravdu nebyla "Modiliany")a historických reálií. Soundtrack který kromě toho, že místy absolutně nefunguje perfektně odráží gulášoidního, slepeneckého a bezradně tápajícího ducha celého filmu. Tudy cesta nevede. Takhle se poklona nedělá.. Možná, že pro amíky to bude dost COOL ale diváka s vytříbeným citem to musí zákonitě trochu nasrat. (17.02.2014)

Zaujímavý a najdrametickejší výsek, žo života tohto neveľmi známeho umelca. Veľmi smutný príbeh o človeku, ktorý ako liek na citlivú a ranenú dušu používa alkohol, drogy či iné oblbováky, aby zabudol na krutosť sveta okolo neho a na chvíľu z neho unikol. Jediné čo mi prekážalo, bola neprepracovanosť postáv, čo spôsobilo ťažkú pochopiteľnosť ich konania pre diváka nepoznajúceho skutočný príbeh. Buď sa mali sústrediť len na vzťah Picasso a Modigliani, alebo na vzťah Moglianiho a Elsi, bolo by to určite oveľa prehľadnejšie! (17.06.2013)

Amedeo Modigliani měl zajímavý život a tohle nám také film poutavě přednáší. Skvělý sountrack doprovází charismatického Andy Garciu, skvělou Elsu Zybelstein a přesvědčivého Omida Djaliliho v roli Pabla Picassa. Za zmínku ještě určitě stojí Modiho vidiny (zvlášť ta v blázinci); jednu ke konci uvidí i sám Picasso. Umělci hold v sobě mají vždy trochu šílenství. Nejméně 4 hvězdy si tento film určitě zaslouží ;-) (30.12.2006)

Psíček a mačička boli na polievku dvaja, Mick Davis bol jeden a predsa sa mu podarilo zrežírovať podobný magľajz ako jeho zvieracím predchodcom. Eklektická zmiešanina rôznych prísad naládovaná do príbehu, ktorého osou sa stala umelecká rivalita dvoch výstredných maliarov. Držať palce však nebolo prečo výraznejšie ani jednému z nich, či lepšie povedané - z hľadiska ich diela: obom rovnako. Historky dokresľujúce duel sprevádzala hudba rôznych žánrov, no jej spoločným znakom bola nevhodnosť konkrétnej skladby k danej scéne. Všetko pod patronátom zjavovania sa mladého Modiho, ako akéhosi morálneho výkričníka výčinov toho staršieho. Plus ďalšie halucinogénne scény, ktoré mali byť spolu s mladým Modim akýmsi príslovečným korením, zvýrazňujúcim chuť. V tomto prípade to chuť zážitku ale posúvalo skôr do želéovitého mdla. Výsledkom sú také umelecké amarouny - bez výraznejšej chuti, zápachu. Bez dôvodu udržať si tento zážitok, podsúvajúci myšlienku o umeleckej tvorivosti vzbudzovanej predovšetkým súťažami, nejako dlhšie v pamäti. Milenci z Montparnassu od Jacquesa Beckera z roku 1957 vyhrávajú nad týmto zlepencom na celej čiare. (09.02.2014)

Filmy o malířích, ty já určitě můžu. Film o Modiglianim není ničím výjimečným, přesto v něm je pár silných momentů, kvůli kterým stojí za to se dívat. Andyho Garciu nemusím, ale tahle role mu sedla jako žádná jiná (pravda, on chudák nehraje nic moc jiného než italské mafiány a kšeftaře, nebo aspoň já si ho této škatulky zašoupla a nevyndala) a získal si moji přízeň. Ještě víc se mi ale líbil Omid Djalili jako Picasso, nabubřelý, nadutý panák, který ale uměl hrát fér. Linka s malým chlapcem je tak trochu zbytečná a kýčovitá, ale záměru to určitě posloužilo. Nuže, jako vzdělávací film to splnilo svůj účel a ne, nenudila jsem se. (24.10.2010)