Rebel bez příčiny

Jamese Deana jsem poprvé viděl v Na východ od ráje, a jelikož mě jeho výkon upoutal, tak jsem si sehnal Rebela bez příčiny. A říkám to co mnoho lidí - odešel tak brzy do herecké nebe, po pouhých třech filmech, ale svůj odkaz zde otiskl navěky. Jako rebel byl opravdu přesvědčivý a prostě jsem mu to věřil. Během filmu měl ve tváři tolik výrazů, a ani jeden falešný. Mladičká Natalie Wood mu skvěle sekundovala a Sal Mineo byl jako psychicky narušený člověk nepřekonatelný. Celý film doprovázela nepatrná hudba a dotvářela skvěle atmosféru. Zkrátka James Dean byl opravdu rebel a hlavně herecký borec, teď už mi zbývá jen jeho Obr. P.S. Už tehdy se znuděná mládež, která nevědala co dělat, bavila "jízdou strachu". (27.07.2010)

Tak jako jsem při filmu Na východ od ráje klečela Deanovi u nohou, tak s politováním konstatuji, že tady na mě vše působilo křečovitě a příliš uměle. Já jsem tomu nevěřila a ať jsem se snažila, jak chtěla, tak jsem byla emocionálně chladná i v těch nejsmutnějších momentech. Nedivím se scénáristovi, že měl výhrady k dialogům a byl tím roztrpčený, já byla také. Ono je to veskrze smutné spíš v tom ohledu, že všichni tři hlavní protagonisté zemřeli tragickou smrtí velmi mladí a Dean byl prvním z nich. (26.09.2015)

Rebel bez příčiny je Americkou krásou let padesátých. Není zdaleka tak naivní jako většina filmů jeho doby a dokonce se zdá, že herečtí protagonisté slyšeli o Stanislavkém. A proto tento snímek o vzpouře proti rodičům, kteří ztělesňují všednost, zbabělost a lhostejnost, je působivý i v jednadvacátém století, kdy už lidé řeší poněkud jiné problémy. Alespoň zdánlivě jiné. (31.05.2005)

James Dean toho moc za svůj krátký život nenatočil, ale filmy, kde se objevil, se dají bez nadsázky označit za „nezapomenutelné“. Rebel bez příčiny je z nich nejznámější a snaží se o generační výpověď let padesátých. Hlavní hrdina Jim je nešťastný mladík, který touží po přátelích, možná i dívce, chce jen zapadnout a být konečně úspěšný. Silný. Rozhodně nechce, aby ho někdo považoval za zbabělce. Jenže okolnosti mu to nechtějí dovolit. Jak můžete být normání, když vám osud do cesty přihraje krásnou slečnu s tváří Natálie Wood kvůli níž daleko více riskujete a chováte se jako pitomec? Jak být součástí společnosti, když se okolo vás motá podivný kluk, který ve volném čase střílí štěňata? Příběh, který by se klidně mohl odehrávat i teď. Dnešní znuděná mládež, která nemá žádné starosti a hledá si zábavu všude, kde se dá. I když je to často nebezpečné a už vůbec ne správné... Oni jsou vlastně ti dospívající pořád stejní. Rodiče jim nerozumí, upínají se ke zdánlivě nesmyslným věcem, nechají se strhnout partou, dělají hlouposti... Je jedno, jestli žijete v roce 1955 nebo 2007. Některé věci se nemění. (16.08.2007)

Já bych to přejmenoval na Spratka bez příčiny. To jak se on chová k rodičům ještě k jeho postavě jakž takž sedí, ale to jak se chovají ti rodiče už je na facku. Kdyby mu dali řádně na prdel, nemuseli by se co chvílu stěhovat. Navíc 50' léta asi dost mladých holdovalo drogám, protože ostatní "rebelové" se chovají jako sjetí. Holka pusinkuje tatínka pusu na pusu, rvačky jdou hned na nože (hrozná sranda...) nebo pokud se zasekne rukáv o kliku auta, je nejlepší místo brzdění šlápnout na plyn a padnout z útesu. (13.10.2011)