Život pod vodou

A zase je tu ta postmoderna. Kombinace nezkombinovatelného. Je to dobře? Je to špatně? Každopádně je to velmi, velmi ... originální. Pozor: pokud to čekáte, Život pod vodou rozhodně není žádná třeskutá komedie. Atmosférou mě překvapivě připadá nejblíže asi filmu Zatraceno v překladu Sofie Coppolové - lehká nostalgie s dávkou humoru. Příběh zpracován jinak by mohl být vnímán jako 100% realistický. Vše je ovšem "shazováno" = parodováno přítomností teatrálního barevného mořského světa. Bill Murray jako hrdina Steve Zissou (a vlastně jako Jacquese Cousteau) pluje po moři a řeší své životní problémy. Vizuálně film pojí estetiku dokumentů Jacquesea Cousteaua a filmů, k jakým patří například Lhurmannovo Moulin Rouge. Je to spojení neuvěřitelné, ale je to tak. Trochu se za to stydím, ale opět mě napadla definice filmu skrze rovnici: Život pod vodou = příběh z dokumentů Jacquese Cousteaua + bizarní prostředí jako v Moulin Rouge + atmosféra Ztraceno v překladu + samozřejmě herecký výkon Billa Murrayho, z kterého se pomalu začíná stávat kultovní postava s naprosto specifickým hereckým projevem. (14.06.2005)

Wes Anderson je bůh, chtělo se mi po zhlédnutí Života pod vodou zvolat.Všimněte si, že Royal Tenenbaums je jedním z mých nejoblíbenějších filmů.A už se tam nachází i dobrodružství posádky lodi Belafonte.Nepochopím lidi, kteří tvrdí, že je to trapné a nudné, slepenec, patvar a oni naopak nepochopí mně, který tvrdí, že je to geniální, vtipné, okouzlující, dokonalé a hlavně jiné. Jiné ve smyslu Andersonova pojetí filmu a vedení herců.Ve chvílích kdybyste čekali, že se srandovně zapitvoří do kamery mlčí, zachovávají ledový klid.Nejlépe to myslím dokazují 3 scény: 1.)"Jaké maté vědecké zdůvodnění pro zabití toho žraloka?"___ticho____ "Pomsta?!" 2.) zakončení podpisového maratonu pro staříka 3.) výbuch hotelu na ostrově, kde z plamenů v klidném tempu vyběhnou Steve, Ned a bohužel i ve vystřižené verzi hořící Klaus. Zkrátka, někdo mu na ten styl a zbůsob humoru přistoupí(a já jsem strašně rád, že patřím mezi ty kdo přistoupili, protože jsem si život prodloužil o dobrou minutu a půl) a někomu to bude připadat demntní, praštěné, bez nápadu pouze s dobrým hereckým obsazením. (22.08.2005)

Tenhle film je rozhodne originalni a da se tezko nekam zaradit, ale rozhodne bych ho nebral jako komedii, protoze jsem se jen parkrat pousmal. Je to proste takovej divnej film. Herci hrajou vyborne, hlavne Bill Murray, Willem Dafoe a Jeff Goldblum jsou skveli, ale ani oni film nezachrani. Furt jsem cekal, kdy uz se to konecne rozjede a ono nakonec nic. Navic tu hraje svizna hudba jen obcas (hodne malo), takze vetsinou se film neskutecne tahne. Kdyz se konecne dostali pod vodu, tak jsem si rikal, ze uz to snad bude lepsi, ale pak jsem uvidel ty priserne animovany ryby a utesy. Mozna to byl zamer, ale me to prislo jen spatne animovany a uchylne barevny ryby a vlastne cely more. Nizsi hodnoceni nedam jen proto, ze i presto, ze jsem skoro celou dobu kroutil hlavou, co to ma jako bejt, jsem se nijak zvlast nenudil a par scen je docela povedenejch, rozhodne jsem ale cekal vic. (30.09.2005)

Dejte si pozor, tady se může stát naprosto cokoli. Naštěstí většina zvratů není Deus ex machina, ale vyplývají z logiky příběhu. Líbí se mi ten "jemně" mystifikační tón, zároveň pocta fenoménu JYC (ostatně zmíněno i v titulcích). Stejně jako v Moonrise Kingdom, Anderson si mě nejvíc získává tím, že pokud ve filmu někdo položí otázku, třeba i infantilní nebo nesmyslně vypadající, ten, komu je položena, odpovídá seriózně a nejpoctivěji, jak dokáže. I kdyby se ptalo dítě nebo člověk, kterého nenávidí, nebo v situaci, kdy by se dal odbýt. (10.11.2012)

Docela dobře chápu ty zdejší rozporuplné komentáře. Režisér s námi hraje dosti záludnou hru a málokdo je na ni ochoten přistoupit. Ani já jsem původně nechtěl, ale na podruhé mě ten jeho fantazijní svět naprosto vtáhl. Film, který si svou naivitu proměnil v jeho velké plus. Tam, kde by všechyn gagy byli nafouknuté spolu křenícími se herci, zde je všechno bráno naprosto s vážnými tvářemi (zejména Murrayho minimalistické herectví je doslova skvostné), což je pro mě rozhodně sympatičtější. Naivitou je i prodchnuta veškerá režie, od akčních scén (lépe to snad natočeno být ani nemohlo) až po ultrastylizované vážné scény. Ano, můžeme si ťukat na čelo, přoč že je Owen Wilson toliko stylizovaný a proč musí kouřit zrovna dýmku, ale to všechno je jenom součástí režisérovi dětské hry. Já jsem na to přistoupil a byl jsem nadšený. (23.08.2006)