Po krk v extázi

Sympatický „NoName“ s dokonalým vystupováním, kterému klidně svěříte veškeré svoje úspory (i když na rovinu, co by s tou almužnou dělal). Spousta „dobré nálady“ ukrytá v tabletkách extáze, balík peněz ve hře, jedna ztracená dcera a šéf žádá o poslední službičku. „Čas od času jsme požádáni o něco co není naší povinností, říká se tomu obětování“. Takže figurky jsou na svých místech a šachová partie může začít. (15.07.2005)

Jestli jsem se někdy přestal bát toho, že Craig bude novým Bondem, tak právě po shlédnutí tohoto snímku. Ten chlápek má charisma a hrát opravdu umí. Chytrý děj, který výborně doplňují barevné postavičky ze světa drog, ani vteřinu nenudí. Po krk v extázi se může řadit k Podfucku nebo Sbal prachy a vypadni. Moc jsem se bavil (11.11.2008)

Poteší nepredvídateľný scenár, kde zo začiatku "vieme", akým smerom sa bude dej odvíjať a tešíme sa na to. Lenže prichádzajú zvraty, ktoré ho posúvajú vždy niekde úplne inde a my sa z toho taktiež tešíme. Je to samozrejme ťažko cool, ale nie je to komediálne cool. Ja mám ale zo seba pocit, že už som z podobných cool vecí trochu odrástol a držať palce idiotom, ktorí sa majú chvíľu dobre, aby ich mohol ktokoľvek kedykoľvek odkráglovať, ma už prestáva baviť. Snáď si nebude robiť z postáv Layer cake príklad dnešná cool metrosexuálna mládež, pre ktorú je film určený predovšetkým. Nie žeby sme si ho neužili svojim spôsobom aj my starší. (19.03.2014)

Nadupaný štýlový debut Matthewa Vaughna na spôsob spleitých gangsteriek Guya Ritchieho, lenže... Lenže bez toho až príliš komediálneho nádychu, zato s Danielom Craigom, Michaelom Gambonom a prekvapivo mladým Hardym (plus Fletcherom, ktorého si Vaughn šlohol práve od Ritchieho). Ritchie mi nikdy úplne nesadol (aspoň v tomto žánri), ale Vaughnov thriller si miestami zaslúži plný počet. (23.08.2013)

Nyní po kompletní filmografii (psáno 2010) již mám jakýs takýs přehled, a dokáži myslím napoprvé rozeznat Vaughnovu režii. Ten chlápek moc rád používá rychlou (ne nepřehlednou) kameru, nenápadně si ve svých scénách pohrává s filtry, a k těm nejadrenalinovějším záběrům pokaždé přiřadí správnou orchestrální audio masáž. Počkám si na nové X-Meny, no a po nich se mistr režisér snad konečně podívá do mého žebříčku nejoblíbenějších filmařů. L4ayer Cake je jinak o něco zábavnější verzí Ritchieho SPaV, a i když jsem z něj na konci nebyl zdaleka tolik unešen, moc se mi to celé líbilo. Hlavně Sienna, tuhle holku bych v černém sexy kostýmku vážně mohl... (27.06.2010)