Sylvie

Umělci to nemívají v životě snadné, ale to ani jejich blízcí. Mimoto dostává většinou člověk jako bonus k mimořádnému nadání i abonentku na deprese nebo alespoň nějaký zábavný druh duševní nevyrovnanosti. Snímek zachycuje ze života Sylvie Plath pouze osudový vztah z Tedem Hughesem, i tak je však zřejmé, že její labilita měla původ už v dětství, kdy ztratila otce. Po pokusu o sebevraždu a pobytu v psychiatrické léčebně ji drží při životě dvě věci: tvůrčí proces a milovaný manžel. Inspiraci se ale nedá poroučet a Teda od sebe Sylvie odhání svou žárlivostí a strachem, že jej také ztratí… Z celého filmu mi bylo smutno, zvlášť když jsem se dočetla, jaký byl osud ostatních členů rodiny, včetně Tedovy milenky Assie a jejich společného dítěte. Rozuměla jsem Sylviině dilematu mezi touhou položit své schopnosti na oltář lásky a intenzivní potřebou tvořit, cítila jsem ale i s Tedem, jehož chování se vzhledem k Sylviině duševní nevyrovnanosti kolísající mezi depresí a hysterií dá v zásadě pochopit. Byla ženou jeho života, stejně jako byl on pro ni osudovým mužem – u něj však zvítězil pud sebezáchovy. Gwyneth Paltrow v hlavní roli je Sylvii skutečně velmi podobná a díky Danielu Craigovi není z postavy Teda plochý filmový padouch, který nechá manželku napospas vnitřním démonům, ale člověk, kterého život postavil před neřešitelnou otázku co dělat, když se s tím, koho milujete, nedá žít? (více zde) (06.12.2012)

Příběh nevyrovnané básnířky Sylvie Plathové (nepřesvědčivá Gwyneth Paltrow), která svojí chorobnou žárlivostí a depresemi soustavně ničí život svého manžela (na intelektuálního básníka až moc „vymakaný“ Daniel Craig). Na film jsem se těšila, protože jsem kdysi četla knížku Pod skleněným zvonem, kde Sylvia Plathová popisuje svoje zkušenosti z psychiatrické léčebny, kde byla umístěna po nepovedeném pokusu o sebevraždu, ale bohužel ve filmu nebylo toto téma vůbec zmíněno. Celý film mi přišel jen jako nepodařený pokus přiblížit nám Sylviin způsob myšlení, z čehož ale nakonec vyšla jako vysoce nesympatická osoba...dvě celkem otevřené sexuální scény byly naprosto zbytečné, spousta otázek zůstala nezodpovězených – proč se pořád stěhovali? Na jaké škole a co Sylvia učila? Jaký byl osud jejích dvou dětí? Velká škoda, téma mělo rozhodně na víc. (25.04.2008)

Nenechte se mýlit, žádné otevřené sexuální scény ani nahá Gwyneth tam nejsou. Tenhle příběh je natočen komorně, klidně, civilně.. Až moc. Nějak se z toho vytratilo to hlavní - vášeň. Pěkné scény tam jsou, Sylviiny básně jsou silné samy od sebe, ale to zpracování je suché a bez náboje. V podstatě je to taková kvalitnější červená knihovna. Škoda, že povrchní telenovela se dá udělat i z takhle silného příběhu... (11.11.2008)

Nemam pocit, ze som sa prostrednictvom tohto filmu o mojej oblubenej poetke dozvedela viac. Film je postaveny na pre mna nepodstatnych banalitach, malo sa sustredi na psychologicky faktor, ktory v jej zivote zohral obrovsku ulohu. Jej tvorbe je takisto venovany len minimalny priestor, co je skoda, lebo tato pozoruhodna zena mala svetu co povedat. Priemer. (16.02.2013)

Nedokážu posoudit, zda film dokázal obsáhnout život básnířky Sylvie Plathové. Ale obstál jako drama dvou silných osobností, dvou lidí, pro které je těžké společně žít po odeznění počátečního okouzlení. Mají mnoho společného, ale zároveň se natolik liší, že jeden druhému víc a víc ubližují. Ona - žárlivá, toužící po úspěchu, ubíjená rolí "ženy v domácnosti" - a myslím, že i prací učitelky, kterou se ještě před narozením svých dvou dětí snažila vylepšit rodinný rozpočet. On - zvyklý na společnost žen a svých přátel, vytržený z bohémského způsobu života, který miloval. Jediným vážnějším nedostatkem se může zdát určitá zkratkovitost příběhu, ale možná šlo o způsob, jak se více přiblížit psychice hlavní hrdinky. (12.11.2008)