Fantom opery

Přenést muzikál na filmové plátno je úkol obtížný a skýtá mnohá úskalí. Jevištní pojetí muzikálu je radikálně jiné než filmové a klade se v něm důraz na jiné aspekty. Tím hlavním a pro obě pojetí naštěstí společným je hudba, která je stejně jako v případě jiných kusů Andrewa Lloyda Webbera strhující. To je také klíčový důvod, proč se Schumacherovi film ve výsledku celkem podařil, i když výprava působí dost přeplácaným dojmem, záběry koketují často s kýčovitostí a obsahově je to někdy trochu nijaké, až statické. Pokud vás unese geniální hudba, nic z toho nevadí, horší to bude, pokud muzikálovým melodiím zrovna neholdujete – to se potom nedostatky filmu projeví v plné síle. Dlužno ještě podotknout, že obsazení se tvůrcům docela povedlo trefit (výborná Emmy Rossum, kouzelná Minnie Driver), jen u Gerarda Butlera se nemohu zbavit pocitu, že původně uvažovaný Antonio Banderas by byl jako Fantom lepší. (04.11.2005)

Hľadala som jeden jediný dôvod, prečo by som mala dať menej ako 5*, no žiadna triviálna maličkosť by nedokázala prelomiť melanchóliu, ktorá ma celým filmom sprevádzala. Z môjho pohľadu ide o bravúrne natočený muzikál podľa môjho gusta, ktorému nechýbajú klasické prvky romantického filmu, zahŕňajúce lásku, zradu, pomstu, nenávisť. Fantóm opery je ale niečím viac než len romantickým filmom. V prvom rade ma ohromilo pôvabné splynutie filmových obrázkov s úchvatnými opernými piesňami, kde každá melódia slúži na dokonalú charakterizáciu postáv a ich pocitov. Každá filmová scéna je vycibrená, zmysluplná, majestátna či romantická. Vždy ma dojímajú títo nešťastní hrdinovia, uväznení v područí vášne a žiadostivosti, ktorí neustále tápajú medzi dobrom a zlom, sužovaní poslednými kúskami zdravého rozumu, čo v nich ostal. Emmy Rossum je so svojím hlasovým rozsahom anjelská, Gerard Butler spieva a hrá úžasne, Patrick Wilson v žiadnom prípade nezaostáva, výprava je kúzelná, hudba magická a príbeh - pri ňom mi ostáva položiť jednu skromnú otázku: ,,Prečo sa podobne ladené námety nenatáčajú častejšie?" Naposledy ma takto nadchol Moulin Rouge, ktorý je, mimochodom, omnoho gýčovejší než Fantóm. (25.08.2011)

Dávil jsem se vlastní krví. Obávám se ale, že s Webberovou předlohou se nedalo nic jiného udělat (sám Andrew Lloyd je z filmu nadšen). Ten pilcherovský scénář, ta příšerná, patetická hudba a ty texty, proboha živého ty texty. Utrpení srovnatelné s dvou a půl hodinovým sledováním koncertu Nightwish, Within Temptation nebo podobného strašidelného zámku, kde si musí aktéři co deset minut obměnit šaty. S vědomím toho, že film je věrný původnímu muzikálu a práce na něm probíhala přímo s Webberem, si slibuji, že se od tohoto světa budu držet v uctivé vzdálenosti. (12.02.2020)

V první řadě tu jde o hudbu. O úžasnou hudbu nejen z hlubin opery, ale z hlubin duše. Vizuální stránka už ovšem lehce pokulhává. Scény na mě působí hrozně přeplácaně, uměle, prostě nevěrohodně. Když se pozastavím nad obsazením, tak nutno dodat, že Emmy Rossum je jako Christine Daae opravdu přesvědčivá. Gerard Butler jako charismatický a démonický fantom je sice mrazivě dobře zahraný, nicméně se to tluče s mojí představou o fantomovi, který Christine mámil hlavně svým hlasem - tady ať Butlerovi udělají s obličejem cokoliv, pořád je sexy . Film tedy za shlédnutí stojí, protože především tu jde o hudbu! (28.03.2013)

vidím tři základní nedostatky, tím prvním je to, že nejlepší píseň přijde v podstatě na začátku filmu (nehledě na to, že geniální verze v předělávce od Nightwish je pod mojí kůží zažraná opravdu dosti a pořád jsem musel porovnávat rozdílnost), druhou pak je absence něčeho, co jsem si výrazně pamatoval z obrazu, žádná scéna mě po vizuální stránce neuchvátila. Třetí a největší mínus je pak Gerart Butler, který dle mého tupého soudu nedosahuje kvalit kterými by měl Fantom Opery oplývat (obzvláště hlasově je na tom nedobře, navíc postrádá charisma tvora z temnot, bytosti ze stínů, které musí být Fantomou přirozenou součástí) (30.01.2013)