Che Guevara: Partyzánská válka

Komentář pro oba díly: Od začátku až do konce - jak v prvním tak v druhém díle - jsem se prostě nudil. Tenhle film mi jednoduše nesedl, nevtáhl mě a já si ho nedokázal užít. Proto tak nízké hodnocení. Nezbývá nic jiného, než si spravit chuť tímto Che Guevarou :D (03.04.2014)

Obě části Che Guevary prakticky nejde hodnotit odděleně, protože se (koneckonců i podle slov samotného tvůrce) jedná v podstatě o jeden film. Soderbergh se rozhodl životopisné drama o kubánském revolucionáři pojmout skoro až dokumentárním způsobem. Čekají nás dlouhé záběry, velké množství dialogů a téměř žádný hudební doprovod. Jednoznačně na něm musím vyzdvihnout, že skutečné události nijak nehodnotí a pouze okem kamery nezávisle pozoruje. (Což ocení hlavně ti, kteří stejně jako já nepovažují Che Guevaru za bůhvíjakého hrdinu). Dalším pozitivem je určitě Benicio Del Toro, jenž podal přesvědčivý herecký výkon a svému předobrazu je dost podobný i fyzicky. Jinak jsem byl, ale celkem zklamán. Více než čtyř hodinová metráž se neuvěřitelně vleče. Až na závěrečnou popravu, zde není jediná zapamatováníhodná scéna. Možná jsem hodnocením ovlivněn svým názorem na Kubánskou revoluci, ale stejně bych od režiséra jako je Soderbergh čekal víc. Mnohem víc! (23.10.2011)

Stejně jako u prvního dílu je vyprávění natolik útržkovité, že dobových souvislostí neznalý divák bude patrně poněkud zmatený - nicméně jako metafora chaosu provázejícího revoluční boje funguje dobře. Já ovšem jednoznačně postrádám díl třetí, který by se zabýval událostmi jež se odehráli mezi "Revolucí" a "Partyzánskou válkou" - působením "Che" v kubánské vládě (koho by asi Soderbergh obsadil do role Valtra Komárka, který tehdy dělal Guevarovy poradce? :-)) ), jeho konfliktem s Castrem a Sověty a v neposlední řadě nepříliš úspěšnými, ale o to zajímavějšími partyzánskými akcemi vedenými v Kongu. (21.07.2010)

Druhá část už mě bohužel tolik nenadchla. Záběry bolívijské džungle jsou pěkné (styl snímání krajiny bez hudby se mi líbí), ale dvě hodiny jsou pro ně trochu moc. Che se svými spolubojovníky chodí od chatrče ke chatrči, sbírá potraviny, lékařské zásoby a skoro nemluví. Z první části jsem si odnesl revolucionářské zapálení, rozšíření povědomí a takové sblížení s postavou. Z druhé nic, škoda. Nevím jak je to hodně historicky věrné, ale určitě to šlo natočit trošku zajímavěji, aby to člověka vtáhlo. Možná nastínit víc politické pozadí nebo zahrnout ještě něco mimo Bolívii a nenatahovat s ní celý film. Poslední scény jsou povedené, ale jinak je to stále dokola a pomalu nejzajímavější moment je, když si Che sundá čapku. Hodně mě mrzelo, že jsem se vlastně nedozvěděl něco méně známého (těšil jsem se na Havanu po revoluci nebo Kongo). (08.04.2009)

Tak Soderberghův Che mě nakonec nepřesvědčil. A přitom po první Revoluci měl našlápnuto docela dobře a já se vážně těšil. Guerilla má zásadní problém v tom, že jí průměrný divák nemá jak a za co uchopit. Není tu nějaký nějaký styčný moment, žádný zárodek příběhu, narace skáče ve stovkách dnů... Snad pokud jste fandou bolíviské revoluce, ale obyčejnému diváku pobíhání několika chlápků po různých místech místní džungle toho moc neřekne. Ne že by Soderbergh neměl pro záběr oko, to ne - když už k něčemu dojde dívá se na to dobře. Ale právě že se tady toho moc neděje. Guevara tady ani není nějakou zásadní postavou - z jeho "po-kubánské" části života moc faktů použito není. Tím pádem se ze snímku stává tradiční "film", což v případě absence provázanosti jednotlivých scén je ještě horší... To survive here, to win... you have to live as if you've already died. (04.09.2009)