Mám rád Huckabees

David O Russel je tak trošku podivín a tak trošku agresivní vypravěč. Vůbec nebere v potaz divákovu zvyklost a usazenost. Naopak ho neustále vytahuje z jeho "komfortní zóny" a zasypává dalšími tématy, divokými dialogy a emočními výlevy. Nakonec to však všechno dává až překvapivě jednoduchý smysl. Herecká sestava je zde výborná a David ji vede jako zkušený loutkář... 80% (09.03.2013)

Tak svérázný filmeček jsem dlouho předtím a dlouho potom neviděla (samozřejmě s výjimkou scénářů Ch. Kaufmana:-) Absurdní humor je mé gusto, takže vřele doporučuji obzvlášť těm, co se v divadle či kině smějí v těch nejméně očekávaných chvílích, kdy je k tomu přinutí síla absurdity. Vítejte v klubu smíšků, jak mi někdo kdysi dávno řekl v divadle:-) Huckabees je film pro vás! Vítejte v Huckabees! (22.06.2009)

Myslím si, že všetky tie praktiky o hľadaní samého seba sú to zúročené na sto desať percent. Táto duchovná sonda do hľadania prítomnosti a prepojenosti sa nesie v duchu učení Osha a Eckharta Tolleho a Dana Millmana a zároveň to pôsobí ako príbeh Dirka Gentlyho od Douglasa Adamsa. Asi najbláznivejší Russelov film, ktorý mám zároveň od neho asi najradšej. Žiadne snahy o prekvapivé zvraty, žiadne zbytočné kecačky o tom ako by mali veci fungovať. I heart Huckabees nie je film o zmene, ale o akceptovaní vecí. A každou jednou scénou to dakazuje viac ako nadpriemerne. Jedná sa jednu z najvýraznejších úloh Mark Wahlberga - ktorý si to naozaj užíva a Noami Watts nebola snáď v žiadnom filme tak roztomilá ako tu. Iste, nejedná sa o dokonalý film, pretože je určený len určitej skupine divákov, ktorý budú z neho nadšený. Spôsob akým je komponovaný aj aký humor používa ho totiž do značnej miery obmedzuje, ale zase mu ponecháva určitý kultový status pre tých, ktorým sa dostal pod kožu. Pre mňa výborná záležitosť, potvrdzujúca režisérovu všestrannosť a autorskú originálnosť. (02.02.2013)

Celkem nepochopitelnej a absurdní film, kterej mě pobavil přesně jednou. Ale o to víc! (je to ta scéna, jak si to jde Albert rozdat s Dr. Caterine Vaubanovou, chchchch). Nevím proč, ale samotná Dr. Vaubanová, ztvárněná herečkou Isabelle Huppert, mi v každým filmu přijde nějak přitažlivá, i když je o dost starší než já. Taky z Jasona Schwartzmana se vyklubal celkem fešák a ne takovej ten klasickej ňouma s brejličkama a dětským ksichtem. K ději: nevím nevím, nějak jsem to celou dobu nebral. Spousta filozofování, přemýšlení o životě a existenci a jinejch takovejch blbostech (a nápad najmout si na svoje problémy a náhody existenciální detektivy, kteří vás špehují přesně všude a další nápad přejít k jejich konkurenci, která hlásá přesnej opak, to už je fakt na palicu). Všichni jsou tam hrozně divní a není to moc zábavný. Jo, souhlasím s tím, že když to dokoukáte do konce, tak nějakej pocit z toho mít budete, ale já s ním teda nejsem moc spokojenej. Jestli na to chcete koukat jen kvůli hvězdnýmu obsazení, počítám s tím, že budete zklamaní. Celej film celkem dobře vystihuje věta na konci závěrečnejch titulků: How am I not myself? (tzn. taky ji nechápu, jak ve smyslu, tak v překladu) (15.01.2008)

Dneska jsem se probral před desátou, tichou vzpomínkou uctil pracující, udělal si kakao a rozbalil plátno. Všechno by to krásně lícovalo, kdybych nešáhnul zrovna po tomhle paskvilu. Existenční detektivy bude potřebovat David O. Russell, jestli si po tomhle fiasku neuvědomil, že takhle užvaněná má být leda tak kadeřnice a ne komedie. (01.03.2013)