Bokovka

9 / 10 Hlboké, no prchavé a v pomalom bluesovom tempe sa nesúce životné pravdy zapíjané trpkým Pinotom Noir patria medzi moje obľúbené nápoje - Bokovka je film zrejúci ako víno, o ktorom (no nielen o ňom) pojednáva, a jedna veľká, nezabudnuteľná cesta vstriec viničným sadom v Santa Ynez Valley v príjemnej spoločnosti úžasného a hlavne uveriteľného hereckého dua Giamatti-Church. Neviem ako vy, ale ja sa s nimi vždy veľmi rád zveziem. (11.02.2006)

Jako opěrný bod pro marketingové hrátky je Oscarové ocenění ideální, ale jako poslední meta na měřítku kvality samotných filmů rozhodně ne. Bokovka měla na to, aby strčila do kapsy precizně odvedené, ale až příliš rozmáchlé projekty, jakými byli Letec a vítězná Million Dollar Baby . Měla na to, aby nakonec ono všeobecně uznávané měřítko kvality padlo do rukou právě jí. Ale na to byla až moc malá, v jádru příliš obyčejná a na první pohled šla, příznačně svému názvu, příliš bokem. Scénáristické duo Alexander Payne a Jim Taylor se vydalo tou nejstereotypněji vyšlápnutou cestou námětu loučení se se svobodou. Tah, který není vůbec nenormální v době, kdy už nic jiného nejde dělat, než překopávat staré a dávat tomu punc nového a originálního, je od Paynea s Taylorem lehce riskatní, ale vyplatil mnohonásobně. Alespoň za něj si ti dva odnesli Oscara. Snad to byla chuť scénáristů nacpat do filmu něco nového, neokoukaného a hlavně netypického, a nebo cíleně mířený symbol, ve kterém se dokáže odrazit tragikomický osud hrdinů snímku. Víno, pro Američana asi tak přirozené pití jako pro Francouze kentucká whiskey. A přece ve filmu působí naprosto přirozeně, jako by to bylo pro každého Američana každodenní záležitostí, degustace vína. Voní příjemně, na ochutnání trošku kyselé, pak přijde ostrá chuť alkoholu a když se to nakonec přežene, tak z toho může bolet hlava. In vino veritas A Bokovka je jako to víno. Dlouhé hledání lásky, a přece to není romantika, spousta humorných situací, a přece to není komedie. Z každého žánru si Bokovka uctivě půjčuje krom dobrých nápadů, taky notnou dávku nadhledu, ze které je vidět právě tak akorát na šťastně se tvářící konec jak pro koho, to je nutno dodat. „Payne režisér“ je navíc úplně někdo jiný než „Payne scénárista“. Obezřetně se vyhýbá všem neduhům žánrů, ze kterých si tak uctivě půjčil, a nezahlcuje diváka konverzační nudou, ani se nevyžívá v přecházení z jednoho gagu do druhého a nedejbůh, aby snad hrál na romantickou strunu. Všeho s mírou, toho se Payne drží pevně, ale ne křečovitě. Navíc před takovými hereckými výkony, jaké zde předvádí ústřední čtveřice, by měli uctivě pokleknout všechny fundované hollywoodské hvězdy. A aby Thomas Haden Church prohrál v oscarovém klání se standardně hrajícím Morganem Freemanem? To si vážně nezasloužil. Nevítězství (schválně nechci použít slovo „prohra“) Bokovky sice nebude tím nejčernějším zločinem akademiků, ale rozhodně mi chvíli bude trvat, než to akceptuju. (21.06.2005)

Že vraj nominácie na oscara a ocenenia? Bolo to úplne o ničom. Dvaja muži majú práve pred svadbou, čo je divákovi hneď čudné, veď vyzerajú tak na 50. A nájdu si bokovky, ale že aké. No dobre, Virginia ešte ušla, ale tá Sandra Oh nevyzerá dobre ani medzi samotnými Aziatkami, neforemný ksicht, no bál by som sa. Všetky kecy o láske a neláske obaľujú ešte väčšie kecy o víne. Takže soška pre režiséra? Skôr soškou po hlave. (09.12.2021)

Ak na mňa tento film zapôsobil tak silno ako zapôsobil v tomto veku, neviem sa dočkať, keď si ho pozriem znova o takých dvadsať rokov. Bude asi treba rozšíriť hviezdičkové hodnotenia. Na Giamattiho už padlo veľa chvál, takže sa len pripájam, rovnako ako aj k scenáru a nápaditej réžii. Na svoje si navyše prídu netradične aj 'vínkari'. S vínom (hroznom a vinicami) je vlastne prepojený celý príbeh. Humor je ladený tragicky a na perách sa objavuje teda len trpké pousmiatie, ktoré je ako príloha k dokonalej dráme perfektnou kombináciou. Takže sa tešte na výnimočný, ľudský príbeh. 95%. (14.11.2007)

Režiséru Alexandru Payneovi se podařilo stvořit skutečné překvapení roku. Bokovka totiž nemá chybu od začátku do konce. Nejdřív se smějete, abyste vzápětí přišli na to, že je to občas tak trochu k pláči. Oba hlavní hrdiny máte vlastně rádi a morous Miles je sympaťák, ať si záletník Jack říká, co chce. Občas byste ale oba vzali motorkářskou helmou po hlavě (kdo viděl, ví o čem mluvím :). Tenhle Pinot má prostě vynikající barvu, sytost, vůni i ovocnost. (05.02.2005)