State of Play

Americký o šest let mladší celovečerní bratříček originálu nejenže ostudu nedělá, on ho dokonce v mnohém převyšuje. Zarazí, že ač má Yates o čtyři hodiny více času, tak se tu nic navíc nestane. Co zarazí ještě více je, že postavy působí propracovaněji v zámořské verzi. Až na ústřední duo jsou takřka všichni spíše figurky natolik odstavené na vedlejší kolej, až se u nejedné z nich nabízí otázka proč tam vlastně vůbec jsou. K tomu si to pět hodin pomalu, krůček po krůčku, zdárně buduje atmosféru, aby v poslední epizodě většina tenze i osudů vyzněla do ztracena nevídaným způsobem. Působí to jak když tomu chybí závěrečný sedmý díl "dny poté". Hlavní linka je ovšem jinak skvěle vymyšlena a duo Simm/Morrissey to táhne. Vývoj jejich vztahu a společné scény jsou hlavním důvodem proč to funguje a proč dát přednost právě této verzi. (03.04.2011)

Šest téměř hodinových epizod plných dramatického děje, točícího se kolem reportáží o smrtelné nehodě poslancovy spolupracovnice a zdánlivě obyčejné drogové vraždy. Obě události se brzy ukáží být propojené. Ale z jakého důvodu, to je záhada, na kterou se snaží přijít tým novinářů z redakce prestižního deníku. Jsou nuceni pracovat ve stresu a utajení, aby je nepředběhla konkurence a nebo hůř - nezastavila policie, které novináři často kříží vyšetřování. Brzy se jim do práce navíc začnou nepříjemně prolínat i osobní vztahy. S postupným odhalováním pravdy se o ně navíc začnou zajímat i "vyšší místa". Za pochvalu stojí brilantní výkony herců (v čele s Davidem Morrisseyem), výborná režie i nevtíravá, ale přesto děj vhodně doplňující hudba. Je obdivuhodné, že scénář dokáže udržet napětí téměř celou dobu, když většina filmů toho není schopna ani na dvě hodiny. Jedinou drobnou výhradu bych měla k málo charismatickému hlavnímu novináři. (20.06.2012)

Po všech stránkách lepší, než daleko známnější stejnojmenný film. I když se tady toho nového nic nestane, rozhodně doporučuji tenhle seriál. Hlavním kladem jsou skvěle vybrané postavy, kde na rozdíl, od filmu, žádná není hlavní a všechny hrají naprosto skvěle a také propracovanější děj. BBC už opět poněkolikáté ukázala, že opravdu umí velmi dobře, čehož je State of Play jenom důkazem. Velmi povedený kousek ze zákulisí vysoké politiky, který mi nezbývá, než jen vřele doporučit. (01.11.2014)

Výborný seriál, který jsem dala téměř na jeden zátah a kterému rozhodně nechybělo napětí a dynamické tempo až do konce. Skvěle obsazený celý tým novinářů, kde mně nadchnul sympaťák Dan, kterého si zahrál James McAvoy, ale i Cameron se svým šibalským humorem, kterého si střihnul Bill Nihby. A celý tenhle dokonale sehraný tým se zakousnul do případu, který se zpočátku tvářil jako pouhá sebevražda, aby se posléze v průběhu pátrání zjistilo, že se jedná o případ daleko složitější, který se silně dotýká těch nejvyšších politických míst (jak jinak, že?:D). S každým dílem přibývá nejen mnoho otázek a zvratů, ale i další postavy, které s případem nějak souvisí, takže se rozhodně nebudete nudit. Jedinou malou výtku mám ke konci, který se mně přece jen zdál už trochu ušitý horkou jehlou. BBC opět nezklamala a já State of Play rozhodně doporučuju. (16.09.2013)

„Teď je pod policejní ochranou v nemocnici sv. Margaret. Nechtějí potvrdit, jestli je podezřelý nebo ne. Nemocniční poslíček tvrdí, že byl zasažen do srdce, ale kulku zablokoval jeho mobil.“ – „Podíly Vodafonu vylezou ke stropu.“ Čekal jsem tu nejvyšší kvalitu a také ji dostal. Předně, seriál člověka pořádně chytne už od prvních minut úvodního dílu. To díky spoustě napětí, neustálé nejistotě, kdo vlastně mluví pravdu, a také vyšetřování, které se komplikuje a každou chvíli je nějak oživováno novými fakty, které se snaží dát hlavní hrdinové jako puzzle dohromady (a divák nadšeně s nimi). Vůbec je tahle hra s očekáváním publika a jeho neustálými obměňujícími se domněnkami na vysoké úrovni. A to propojení politiky, novinařiny a vražd možná není z nejoriginálnějších, ale je vděčné a hlavně v tomto případě plně funkční. A zábavné k tomu, s velkým přispěním ohromně sympatických a hodně dobře zahraných postav (casting na jedničku). Pomyslnou třešničkou na dortu je přítomnost humoru, který by zde člověk možná až tak moc nečekal, ale sem tam někdo vypustí něco pěkně ironického, co člověku vykouzlí úsměv na rtech (většinou se zde o to stará Bill Nighy, který samozřejmě solidně zvládá i vážné situace, ale přece jenom, ty komediální umí prostě prodat nejlépe). Na rozuzlení se mi líbí, že i když divák něco tuší, do posledního dílu je ponecháván na pochybách a napětí tak neopadává. Seriál mě moc bavil a nevidím důvod proč nedat plný počet (i přes to 1 velké vztahové klišé). „Nic co?“ – „Starej se o své.“ – „Když jsem tu začala, lidé se přede mnou normálně bavili!“ – „Co ti to říká o tvojí puse?“ (05.04.2015)