Les Choristes
Die Kinder des Monsieur Mathieu
Slávici v klietke
The Chorus
The Chorus
Obsahy(1)
Slavný dirigent Pierre Morhange se vrací do Francie na matčin pohřeb. Setkává se tu s dávným spolužákem Pépinotem, který mu řekne, že také jejich učitel hudby už zemřel. Učitelův deník vrací Pierra do starých časů: píše se rok 1949 a talentovaný Clément Mathieu přijímá místo v internátní chlapecké škole, jejíž chovanci - divocí, problematičtí chlapci, často sirotci - rozhodně nejsou studenty ochotnými pronikat pod jeho vedením do křehkých tajemství hudby. Tyranský ředitel školy Racin se domnívá, že na žáky platí jen přísnost. Clément se však rozhodne, že vsadí na metody, které jsou blízké jeho srdci. Oříškem se pro něj stává právě Pierre Morhange, chlapec s ďábelskou povahou, ale andělskou tváří - a nádherným hlasem. Ten stojí v samém středu učitelova boje o duše ztracených chlapců a krásu světa. Mathieu začíná prostřednictvím magického světa hudby měnit životy svých svěřenců navždy. (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (181)
Co musím hodně vysoko vyzdvihnout je hudba z pera Bruna Coulaise, francouzského skladatele (Les Pourpres Rivieres, Vidocq), jehož soundtrack mám mnohem déle, než film. A právě kvůli té překrásné hudbě jsem si koupil zlevněné DVD s filmem, který mě dojal, potěšil a nabídl velmi pěkný zážitek. Že je to megaklišé? Bylo by, kdyby snímku vedle neotřelé hudby nevévodily velmi dobré herecké výkony, které předvádějí sympatičtí herci, lidský pohled na danou problematiku a vizuálně krásně vyvedený obraz plný barev a nálady. Samozřejmě pár věcí bych vytknul (závěrečné "adoptování", ředitelovy různorodé stavy psychiky, požár zapálený vy-víte-kým, atd.), ale co na tom, když i tak obehrané téma na člověka zapůsobí ne kýčovitě, ne klišovitě, ne pateticky, ale civilním, skromným, ale o to silnějším zážitkem. Velmi příjemný snímek. ()
Můžete tvrdit "Vždyť to je klasické klišé film. Jsou zlobiví, přijde hodný a udělá je taky hodnými, ale pak hodný musí odejít, ale oni stále zůstávají hodnými." Ano je to tak. Ale tenhle film je uplně nabitý emocemi a podobnost s Obecnou školou mi nijak nevadí. Učitel hudební výchovy Mathieu je strašně sympatický, to samé se dá říct o všech mladých hercích. Je to vlastně takové Shawnshank redemption, ale o dětech a možná (nebo spíš ne?) pro děti. Krásný zpěv se line skrze celý film a konec mne lehce dojímal k slzám. Plné hodnocení. ()
Nebojte se, není to žádnej doják, jak tady vyhrožují nejvíce obodovaní uživatelé. Clément Mathieu je dokonalý vychovatel, který podobně jako Mark Thackeray či Igor Hnízdo dokáže, že ho jeho třída sígrů začne milovat. Konec si můžete tipnout ale taky nemusíte, protože nakonec co z toho, tady jde přeci o úplně něco jinýho. ()
I jednoho odpoledne, když venku lilo jsem si hrál na Fantozziho (400 přepnutí TV kanálu za minutu) jsem cbvakl na jeden TV kanál a hle... tento film... Neříkám, že se jedná o nějaké originální veledílo, ale poctivost herců mně učarovala... Klišé, neklišé, sentiment nesentiment... ale film je to poctivý a přesvědčivý... ()
Scénář filmu je sice poměrně dost průsvitný, takže od začátku tušíte, kudy se to bude celé ubírat. Ale to tentokrát není na škodu, protože příběh i krásná hudba si vás podmaní a už vás ani na vteřinu nepustí. Samotný závěr sice může někdo označit za lacině vykalkulovaný doják, ale ono to celé tak hezky funguje Asi jako Svěrákova Obecná škola. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (11)
- V Německu, jedné ze spoluprodukujících zemí, se Slavíci v kleci uvádějí pod názvem "Děti pana Mathieu". (imro)
- Ve Francii překročil film dokonce svou návštěvností Harryho Pottera. (hippyman)
- Film debutoval na konci října v Itálii s výdělkem 131 887 eur jen v 58 kinech, přičemž se jeho celkový zisk v této zemi vyšphal na 820 tisíc eur. (imro)
Reklama