Slavíci v kleci

Ale jo, pekny film v cele s vybornym Gerardem Jugnotem. Scenar me sice zklamal, jinak jsou vsak filmy ze skolniho prostredi ruznych internatu, detskych domovu vdecnym tematem, ktere nabizi spoustu prostoru pro vztah ucitel vs. zak. Pri sledovani tohoto filmu jsem vsak mel pocit, jako bych uz v minulosti neco podobneho videl. Nijak originalni, presto hezky natocene a zahrane. Lepsi prumer, ale nic zvlastniho. (02.01.2016)

Konečně začínám chápat, proč Tetsuo tak brojí proti "humanistickým" filmům, které jsou na jedno brdo. Vždyť to je sázka na jasnou výhru - vezmu nějaké (pře)výchovné zařízení, kterému šéfuje přísný ředitel, a pošlu tam mírného učitele, který žáky změní. A když bude učitel odcházet, žáci se s ním hezky rozloučí, jak dojemné... Nechápejte mě špatně, Slavíci se mi líbili, ale prostě si nemyslím, že 101. variace na toto téma, nikterak dějově originální, by měla být takto oslavována. Čistě matematicky: Scénář za 3*, herci za 4*, režie za 4*, hudbě bych dal nejradši 6*, z dětských chorálů mě mrazilo v zádech, což tuším dává jako výsledek docela slušných 80%. P.S. Cynik nejsem, u filmů brečím docela často, ale prostě nebudu brečet u každého dojemného loučení s učitelem. (06.07.2004)

Rošťáci, grázlové, lumpové a jiní pobudové nedělají učitelům nikdy moc dobře. Vždy to pro ně znamená co největší vypětí sil na to, aby je tak trochu napravili. Ale pak je to obrovská radost vidět, že se to povedlo. A takové podobná témata jsou už skoro tak opakující, jako útoky mimozemšťanů na planetu Zem, kterou pak zachrání americký prezident s hrdou US ARMY. Ovšem u ,,Slavíků" se mládež nenapraví rákoskou, nebo sexy učitelkou, u které všichni studenti slintají a zírají s otevřenou pusou na ni a učitelka se udiveně ptá ,,Co se to s vámi děje?" (to už odbočuji asi do jiného žánru). Ale k věci. Tady si studenty získá učitel hudbou. Ano HUDBOU. To by se mu u mě asi nepodařilo, páč neumím zpívat a francouzskými chorály by si moje srdce asi nezískal (skončil bych jako stojan). Nutno dodat, že je to způsob originální a že to hodně ubíjí to klišé s novým úspěšným učitelem (zkrachovalým zpěvákem) a to je fajn. A co je víc fajn, tak to je to, že se na to hezky kouká a má to spád. Trošku mi vadili některé vydřené plakací scény (nejsem moc cíťa, který brečí u Ulice), které se podle mě moc nepovedli. Jinak fajn odpočinkový film. Ale na našeho Igora to prostě nemá. Zasloužených 80% (14.08.2014)

Příběhy, který píše život bývají smutné, veselé, kruté, prostě různé, ... a pak také ty obyčejné, ... všední, které brzo zapomeneme. Tento příběh, který se ve skutečnosti možná někde a někomu stal a nebo také ne, patří mezi ty smutné. Když je něco smutného, je to i dojemné a působí to na city těch, kteří se nějakým způsobem děje zúčastňují. Buď jako přímý účastník, nebo pouze jako divák filmu. Když je děj filmu smutný a dojemný, reagujeme na to každý jiným způsobem. Některým ukápne slza dojetí, druzí, ti cyničtější film zavrhnou se slovy, že se jedná o citové vydírání. Tento snímek určitě nevznikl proto, aby z nás vyloudil slzy, ale především proto, aby někteří, kteří to ještě neví, pochopili, že zvládnout nespoutané a nevybouřené dětství lze i vlídným slovem. Pokud někdo očekává od filmu napínavý a předem neodhadnutelný vývoj děje, nechť dá přednost thrilleru či hororu a nehledá duševní uspokojení v tomto druhu filmového umění. Mou duši tento snímek oslovil rozhodně příjemně. (22.11.2009)

Slávici v klietke patria k tým filmom, ktoré dokážu diváka láskavou a oddychovou formou príjemne pohladiť na duši. Výsledný dojem je preto veľmi pozitívny. K tomuto pocitu napomáha výborná hudba, na ktorej v tomto prípade záleží viac, pretože sa okolo nej točia hlavné myšlienky a vlastne aj celý film. Páčil sa mi aj casting, hlavne u detských hercov, milučké neviniatka alebo grázlikov zvládli zahrať veľmi presvedčivo. Škoda, že sa po dramatickej stránke nezatlačilo viac na pílu a emotívna stránka sa viac nevyhrotila. Inak však spokojnosť. 70/100 Videné počas Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou (02.04.2015)