Les Choristes
Die Kinder des Monsieur Mathieu
Slávici v klietke
The Chorus
The Chorus
Obsahy(1)
Slavný dirigent Pierre Morhange se vrací do Francie na matčin pohřeb. Setkává se tu s dávným spolužákem Pépinotem, který mu řekne, že také jejich učitel hudby už zemřel. Učitelův deník vrací Pierra do starých časů: píše se rok 1949 a talentovaný Clément Mathieu přijímá místo v internátní chlapecké škole, jejíž chovanci - divocí, problematičtí chlapci, často sirotci - rozhodně nejsou studenty ochotnými pronikat pod jeho vedením do křehkých tajemství hudby. Tyranský ředitel školy Racin se domnívá, že na žáky platí jen přísnost. Clément se však rozhodne, že vsadí na metody, které jsou blízké jeho srdci. Oříškem se pro něj stává právě Pierre Morhange, chlapec s ďábelskou povahou, ale andělskou tváří - a nádherným hlasem. Ten stojí v samém středu učitelova boje o duše ztracených chlapců a krásu světa. Mathieu začíná prostřednictvím magického světa hudby měnit životy svých svěřenců navždy. (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (181)
Další zcela evidentně vykalkulovaný film, a dotáhl to až k nominaci na Oscara. Žáci internátní školy jsou sice prohlašováni za raubíře a nebezpečné živly, ale ve filmu jim nad hlavami skoro pořád vidím svatozáře. O klišovatých postavách vychovatele či ředitele je škoda mluvit. Dotáhnout to s takhle slabým scénářem tak daleko, to zasluhuje poklonu. ()
Ano, toto téma tu už bylo několikrát. Dobrosrdečný člověk snažící se porozumět složitým duším dětských výtržníků..... Slavíci v kleci nepřinášejí nic převratného, nicmécně několik moc pěkných momentů ano. Papírové vlaštovky se vzkazy "sbohem" dopadající na plešatou hlavu učitele, dětstké ručičky mávající z okna pevnosti a poslední scéna s odjezdem autobusu... Jsem ráda, že snaha o plačtivý konec byla tentokrát potlačena. ()
Můžete tvrdit "Vždyť to je klasické klišé film. Jsou zlobiví, přijde hodný a udělá je taky hodnými, ale pak hodný musí odejít, ale oni stále zůstávají hodnými." Ano je to tak. Ale tenhle film je uplně nabitý emocemi a podobnost s Obecnou školou mi nijak nevadí. Učitel hudební výchovy Mathieu je strašně sympatický, to samé se dá říct o všech mladých hercích. Je to vlastně takové Shawnshank redemption, ale o dětech a možná (nebo spíš ne?) pro děti. Krásný zpěv se line skrze celý film a konec mne lehce dojímal k slzám. Plné hodnocení. ()
Scénář filmu je sice poměrně dost průsvitný, takže od začátku tušíte, kudy se to bude celé ubírat. Ale to tentokrát není na škodu, protože příběh i krásná hudba si vás podmaní a už vás ani na vteřinu nepustí. Samotný závěr sice může někdo označit za lacině vykalkulovaný doják, ale ono to celé tak hezky funguje Asi jako Svěrákova Obecná škola. ()
Scénář: Christophe Barratier, Philippe Lopes-Curval .. Byl jsem natěšený a.. líbilo se mi to! Dva dávní spolužáci se sejdou a začíná vyprávění části jejich životů, jež se odehrálo před více než padesáti lety. Parta kluků se v tvrdé internátní škole po příchodu nového hudebně nadaného učitele začíná měnit.. Snímek moc originality nepobral, zato milé klišé je tu na každém kroku. Největší škoda je, že od začátku víte kteří malí kluci se spolu sešly. Pozorným to dost prozradí. Nebýt toho, mohlo být závěrečné, emocionální a dojemné finále daleko silnější. Kdyby nic jiného tak minimálně kvůli režii, nádherné hudbě a chlapci zpívaným písním to stojí za shlédnutí. Pokud nejste z kamene, dostanete ještě mnohem víc.. 75%. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (11)
- Pro režiséra Christopha Barratiera šlo o celovečerní debut, do té doby natočil jen 15-minutový film Les Tombales podle povídky Guy de Maupassanta. Produkoval také úspěšné dokumenty Mikrokosmos (1996) a Ptačí svět (2001). (imro)
- Snímek produkovala francouzská společnost France 2, která stojí například za filmy Françoise Ozona 8 žen či Bazén. (imro)
- Film se natáčel na francouzském hradě Château de Ravel, který se nachází na francouzském území Puy-de-Dôme, jenž je pojmenován po vyhaslé sopce. (Trajektt)
Reklama