Reklama

Reklama

Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (147)

serger 

všechny recenze uživatele

Vměstnat tři knihy do jediného snímku je těžký úkol a na výsledku je to znát. Velké skoky v čase, spousta vynechaných scén... Také stará animace působí v dnešní době spíš úsměvně. Ale pamatuji si, že když jsem film viděl ještě jako dítě, bavil mě a srovnání s knihami mě nijak netrápilo, protože jsem je ještě neznal. Jako kompromis tedy tři hvězdičky. ()

VanTom 

všechny recenze uživatele

Možná si nakonec tvůrci ukousli větší sousto, než na které měli (schopnosti, ale hlavně prostředky). Animace je i v dnešní době v pohodě, když člověk překousne tu naivitu a "dětskost", prýštící ze zvolené výtvarné stylizace, dají se nalézt i působivé obrazy. Dosti kontraproduktivní mi ale přišlo použití zdigitalizovaných herců (většinou v rolích skřetů) vklíčovaných do kresleného prostředí. Snímek tak občas vypadá jako ty nejlevnější bulharské fantasy produkce, kdy po několikasekundovém záběru na majestátní malbu Helmova žlebu následuje jeho dobývání, kde 30 komparzistů se 3 žebříky pobíhá u jedné 5-metrové hradby, na jejíchž ochozech postává 5 obránců. V celém filmu se vlastně vůbec nedočkáme nějakých davových scén nebo velkolepých kulis, vše je podivně interiérové a střídmé. Což nejspíš souvisí s tím největším problémem, a to extrémní dějovou nahuštěností, kdy není čas se ani na chvilku zastavit, musí se prostě rychle kupředu, jedna zásadní dějová scéna střídá druhou. Kvůli tomu ve filmu neexistují emoce, napětí, humor, charakterizace postav, atmosféra, prostě nic z toho, co by z bezduché rozpohybované ilustrace ke knize udělalo velkolepý fantasy snímek. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Kultovní dílo J. R. R. Tolkiena zůstávalo velmi dlouho mimo zorné pole filmařů - v zásadě ze dvou důvodů. Za prvné jako typický konzervativec byl Tolkien nedůvěřivý k jiným médiím než těm, které důvěrně poznal a pracoval s nimi. Jednoduše si nepřál zvulgarizovat a zmasovět svou práci, svěřit ji filmovému studiu, aby s příběhem nakládali dle své vůle a bez ohledu na záměry autora. Za druhé, a to především, velkolepé epické fantasy bylo dlouhou dobu pokládáno za nezfilmovatelné. Jak víme, moderní technologie tento předsudek dávno pohřbily. Dnes představuje limit "pouze" výše rozpočtu a lidská tvořivost. I hluboko v minulosti ale existovala úniková cesta animovaného filmu, který dokázal většinu úskalí obejít. Jenže když už někdo konečně rukavici zvedl, vzniklo z toho jen otrocky převyprávěné torzo, které se ani nemůže pochlubit mimořádnou výtvarnou stránkou (zvlášť hobiti mě místo sympatií spíš odpuzovali). Tenhle Pán prstenů zkrátka a dobře díru do světa neudělal a z druhého dílu nakonec sešlo. Po velkoryse natočené Jacksonově filmové trilogii neexistuje snad s výjimkou fanoušků filmové historie se k Bakshiho snímku vracet. Celkový dojem: 40 %. ()

Janega 

všechny recenze uživatele

Osobný názor je, že je to vcelku vydarená adaptácia knihy, i keď mnohí sa pohoršujú nad krátkou stopážou, kde do dvoch hodín vtesnali nielen príbeh prvej knihy, ale aj polovicu druhej knihy. Na druhú stranu všetky scény, ktoré tam majú byť sú tam, len nie je okolo toho toľko rečí. Pekná je aj animácia, aj ked interiéry nie sú tak detailne spracované ako vo filme, ale každý má svoju víziu Tolkienovho sveta. Táto verzia sa nehrá na nejaký epický film, skôr je to pekná ilustrácia knihy. A samozerjme je škoda, že nevzniklo aj pokračovanie. ()

Kryton 

všechny recenze uživatele

Opravdu lituji všechny ty co museli vidět jen tuto verzi než Peter Jackson se ji ujal. Animace nic moc, ona animace mohla byt lepsi (skoda ze Trnka se ji neujal , nebo i ten Disney),kdyby tam porad dokola mlely animace zivych lidi ,(po chvilce uz to spise misto efektu pripada dost umele az skoro levně. Strašný opravdu strašný gulaš jak je již zminěno. Vubec nejste vtaženi do děje a jen tupě sledujete jak ubíha děj podle jedne z nejlepsich fantasy predloh. Dokonce i tady chybí Tom Bombadil! Film koncí u helmova žlebu a dal to mělo byt asi dokonceno , jenze se nestalo. Pro milovníky Tolkiena spíse raritka. Pro divaka co neco o Tolkienovi ví je to spatne stravitelné a chladné. Dekuji ti Petere za tvou Středozem. ()

Galerie (219)

Zajímavosti (9)

  • Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
  • Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
  • Část prologu je použita ve skladbě "Elvenpath" od skupiny Nightwish. (Doomec)

Reklama

Reklama