Reklama

Reklama

Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (149)

Andre3000 

všechny recenze uživatele

Jsem velkým fanouškem jak knižní, tak filmové podoby LOTR a proto jsem se velmi těšil na toto zpracování o kterém asi moc lidí nemá ani páru. Pokud vezmu rok vzniku, tak je to opravdu skvělé, jak to dokázali zvládnout. Samozřejmě hlavně kvůli financím se dvě knihy musely vtěsnat do jenoho filmu a to má velký dopad na délku, či rovnou vynechání některých scén, což je pak velké mínus pro fanouška LOTR. Chybí zde také tak velké napětí a city, které jsou tak důležité a viditelné především ve zpracování Petera Jacksona, které je mým nejoblíbenějším filmem ze všech. ()

Han22 

všechny recenze uživatele

Na tohle jsem se fakt celkem těšil, ale nakonec se mi to vůbec nelíbilo. Film má přes dvě hodiny, otrocky přepisuje scénu za scénou, aniž by dokázal vyvolat jakékoliv emoce či pocit epičnosti. Vlastně jednu emoci ano... nudil jsem se. Po těch 2 a čtvrt hodinách to skončí uprostřed děje, což je prasárna, ale dalo se to čekat. Ovšem doslova zabijácké je zpracování. Normální pasáže jsou nakresleny řekněme průměrně, ale jakékoliv zlo (stíny, skřeti) jsou živí, rozanimovaní herci, v kombinaci s čím dál šílenějšími filtry a barevnými paletami. Finální "epická" bitva vypadá jako banda ochotníků na plátně, přelitá těmi nejodpornějšími barvami. Je to hnusné až k zblití a vůbec nechápu jak se to může někomu líbit a psát o vytříbeném vizuálním stylu.  To že Aragorn vypadá jak indián, Boromir jak viking a Gimli není trpaslík ale normální chlap je už jen hořká třešnička na dortu. Bakshiho styl se mi zoufale nelíbí, ale pokud si prznil vlastní scénáře, tak budiž, ale takhle zkurvit Pána prstenů je svatokrádež a za tu si to víc než 1* nezaslouží. ()

Reklama

mr.filo

všechny recenze uživatele

Použití nezvyklého postupu, rotoskopie (tzn. animátor překresluje filmové rámečky, které obsahují hranou stopáž, technika je náročná a zdlouhavá.) rotoskopie herců a rotoskopie bitevních scén z filmu Aleksandr Nevskij. ...... První práce Tima Burtona pro film byla právě zde, dělal animátora. V titulcích není uveden....... Ve filmu je použita kromě rotoskopie herců i rotoskopie bitevních scén ze sovětského válečného filmu Alexandr Něvský. ...........Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. ()

bartias 

všechny recenze uživatele

Kreslená verze Pána prstenů ze 70. let není jako adaptace Tolkienovy fantasy klasiky nic moc. Příběh je zjednodušený, pozměněný a zkrácený. Legendární Ralph Bakshi zamýšlel směstnat děj tří knih do dvou filmů. První díl končí vyhranou bitvou o Hermův žleb, na druhý ale nikdy nedošlo, protože se Bakshimu nepodařilo sehnat peníze… Animace dnes působí naivně a úsměvně, ve své době byla přelomová. Urputné výrazy kreslených postav působí v době dokonalé trojrozměrné animace nepatřičně a legračně. Ve své době ale byly přelomové a zůstávají dokladem toho, že se Bakhsi kresleným hrdinům snažil vtisknout herecký výraz. ()

Indy 

všechny recenze uživatele

Na moje prekvapenie je to len adaptácia Spoločenstva prsteňa a Dvoch veží, Návrat kráľa mal prísť na rad až ako druhý diel, ktorý sa však realizácie nedočkal. Animovaná verzia Pána prsteňov z konca 70.rokov tak ostavá nedokončená, čo je trochu škoda. Zmestiť košatý príbeh dvoch knižiek do 2-hodinového filmu bol však príliš ťažkou úlohou, a tak sledujeme rozprávanie ako z rýchliku využívajúce príliš časté skratky, medzi ktoré sa nezmestil priestor pre detailnejšie vykreslenie postáv a ich vzťahov. Film je tak najviac zaujímavý ako materiál na porovnanie s majstrovskou trilógiou Pána prsteňov v réžii Petera Jacksona, ktorý sa určite nechal trošku inšpirovať, keďže niektoré scény v animovanej verzii sú takmer totožné s tou hranou verziou. 6/10 ()

Galerie (219)

Zajímavosti (9)

  • Když byl film v roce 2012 nadabován do češtiny, většině postav propůjčili své hlasy stejní dabéři jako v trilogii Pán prstenů od Petera Jacksona. (L_O_U_S)
  • Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
  • Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)

Reklama

Reklama