The Lord of the Rings
Režie:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (více)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (147)
Osobitý, experimentální počin, který trpí existencí dokonalé Jacksonovy trilogie. Jednotlivé obrázky dobré, ale ukrutně špatná návaznost a prakticky úplná absence emocí. Akční scény na úrovni. Snímek se dá považovat za zajímavou záležitost, ale v dnešní době nemá šanci uspět. Osobně považuji za nejlepší část tu s Glumem, taková hodně divná, ale o to zábavnější! [50%] ()
Kultovní dílo J. R. R. Tolkiena zůstávalo velmi dlouho mimo zorné pole filmařů - v zásadě ze dvou důvodů. Za prvné jako typický konzervativec byl Tolkien nedůvěřivý k jiným médiím než těm, které důvěrně poznal a pracoval s nimi. Jednoduše si nepřál zvulgarizovat a zmasovět svou práci, svěřit ji filmovému studiu, aby s příběhem nakládali dle své vůle a bez ohledu na záměry autora. Za druhé, a to především, velkolepé epické fantasy bylo dlouhou dobu pokládáno za nezfilmovatelné. Jak víme, moderní technologie tento předsudek dávno pohřbily. Dnes představuje limit "pouze" výše rozpočtu a lidská tvořivost. I hluboko v minulosti ale existovala úniková cesta animovaného filmu, který dokázal většinu úskalí obejít. Jenže když už někdo konečně rukavici zvedl, vzniklo z toho jen otrocky převyprávěné torzo, které se ani nemůže pochlubit mimořádnou výtvarnou stránkou (zvlášť hobiti mě místo sympatií spíš odpuzovali). Tenhle Pán prstenů zkrátka a dobře díru do světa neudělal a z druhého dílu nakonec sešlo. Po velkoryse natočené Jacksonově filmové trilogii neexistuje snad s výjimkou fanoušků filmové historie se k Bakshiho snímku vracet. Celkový dojem: 40 %. ()
Peter Jackson natočil opravdu povedenou trilogii, která patří mezi moje velmi oblíbené a nedám na ní dopustit stejně jako na knižní předlohu samotného Tolkiena. Tenhle animovaný film je jen slabou a sotva poloviční náplastí, která prostě nedokáže naplno uspokojit asi nikoho. Nejenom že tu spousta z příběhu chybí, ale i ten zbytek je dost „ořezaný“, animované postavy moc dobře nevypadají (elfové nevypadají jako Elfové, trpaslík je stejně velký jako Boromir – půlčíci jsou hnusní jak cip, na můj vkus žádná pořádná bitka – hlavně ta Morie byla dost „ojebaná“ – finální třetina příběhu chybí úplně) – nu prostě tohle nebude můj oblíbený film. Beru to jen jako zpestření, ale nic víc a ani to, že je to už tak stará záležitost neberu jako omluvu. Z té doby znám mnohem povedenější animované kousky. Vlastně jsem si to pustil jen ze zvědavosti a proto, že se konečně chystám na filmového Hobita – kterého jsem do této doby přehlížel (knižní předlohu mám hodně rád, z filmu mám trochu obavy…). Slabých 50% ()
Některé záběry, design postav a scény jsou vymazlené tak, že je Jackson okopíroval a bez problémů fungují i v hraném formátu.. Na druhou stranu je to místy značně laciné(hlavně scény se skřety), zkratkovité a celkově dost křečovité. Po tomhle si Jacksonovy verze vážím prostě ještě o kus více.... První Bakshi, který mě neoslovil(i ten"zbytečný" Oheň a Led jsem přežvýkal lépe). ()
Celkom ten dobovy hate chapem,no vznikom Jacksonovej verzie paradoxne na kvalitach nabrala aj tato verzia. Bakshimu sa nepodarilo uplne dobre predat postavy a obcas je to priserne skratkovite. No ked uz ten pribeh pozname z novodobej klasiky, tak je to mimoriadne zaujimave porovnavat aj si diery domysliet. Navyse to ma naozaj zaujimavy vizual. Skoda, ze sme sa nedockali dokoncenia pribehu v tejto podobe 8/10 ()
Galerie (219)
Photo © United Artists
Zajímavosti (9)
- V 70. letech projevil zájem o zfilmování Tolkienova fantasy eposu režisér John Boorman. Ten plánoval děj celé knižní trilogie „Pána prstenů“ vmněstnat do jednoho jediného film, jehož délka měla být přibližně 100 minut. Boorman k filmu napsal i scénář, k realizaci projektu však nakonec nedošlo. (fiLLthe3DD)
- Část prologu je použita ve skladbě "Elvenpath" od skupiny Nightwish. (Doomec)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
Reklama