The Lord of the Rings
Režie:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (více)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (147)
Trilógiu anglického profesora J.R.R.Tolkiena "Pán Prsteňov" som prečítal dávno predtým ako ju režisér Peter Jackson takmer dokonale sfilmoval. Dodnes považujem toto literárne dielo za neprekonateľný vrchol v žánre fantasy. Pravidelne sa vraciam do Stredozeme a stále ma to baví. Úžastné čítanie. Takže, keď som zistil, že ČT odvysiela animovanú verziu tohto fascinujúceho príbehu, veľmi som sa potešil. Aj keď sa jedná o dielo zo sedemdesiatých rokov, nebolo to špatné. Mnohí recenzenti tomu vyčítajú, že to pôsobí chaoticky. Ja ako skúsený znalec tohto príbehu som sa v tom orientoval vcelku bez problémov. Postrehol som aj to, že pán Jackson sa nechal týmto snímkom silne inšpirovať. Nevadili mi ani miestami trocha kostrbaté animácie. Namotal som sa a zaujato to sledoval. No zrazu prišla studená sprcha, keď film náhle skončil tam, kde by končiť rozhodne nemal. Tomuto snímku chýba celá jedna tretina. „Spoločenstvo Prsteňa“ a „Dve Veže“ sú dobre spracované, ale kde je „Návrat Kráľa“? Ten proste chýba. To považujem za najväčší filmový podvod, ktorý bol na mňa spáchaný. Bol som z toho značne sklamaný, rozčarovaný a trocha aj rozčúlený. Toto sa predsa nerobí. *** ()
Za prvné je to Pán prstenů, to vypovídá o mnohém. Proto dávám tři hvězdy, bohužel pojetí, které se mnohdy blížilo předloze více než Jacksonova verze, docela kulhalo. Animace byla rozhodně zajímavá (taková sedmdesátková), více mi vadilo pojetí postav. Hobiti vypadali jako banda školaček s věčně zfetovaným úsměvem, Aragorn vypadal jako vyžilý indián v šortkách a Boromir jako podivný Viking. Rozhodně fanouškům Tolkiena doporučuji, ale bez důkladné znalosti předlohy se jedná o estetickou sebevraždu. ()
Možná si nakonec tvůrci ukousli větší sousto, než na které měli (schopnosti, ale hlavně prostředky). Animace je i v dnešní době v pohodě, když člověk překousne tu naivitu a "dětskost", prýštící ze zvolené výtvarné stylizace, dají se nalézt i působivé obrazy. Dosti kontraproduktivní mi ale přišlo použití zdigitalizovaných herců (většinou v rolích skřetů) vklíčovaných do kresleného prostředí. Snímek tak občas vypadá jako ty nejlevnější bulharské fantasy produkce, kdy po několikasekundovém záběru na majestátní malbu Helmova žlebu následuje jeho dobývání, kde 30 komparzistů se 3 žebříky pobíhá u jedné 5-metrové hradby, na jejíchž ochozech postává 5 obránců. V celém filmu se vlastně vůbec nedočkáme nějakých davových scén nebo velkolepých kulis, vše je podivně interiérové a střídmé. Což nejspíš souvisí s tím největším problémem, a to extrémní dějovou nahuštěností, kdy není čas se ani na chvilku zastavit, musí se prostě rychle kupředu, jedna zásadní dějová scéna střídá druhou. Kvůli tomu ve filmu neexistují emoce, napětí, humor, charakterizace postav, atmosféra, prostě nic z toho, co by z bezduché rozpohybované ilustrace ke knize udělalo velkolepý fantasy snímek. ()
Nie moc kvalitná animácia, na druhej strane celkom dobrá, jemne temná atmosféra aká k Pánovi prsteňov sedí. Pre človeka ktorý videl Jacksonovú trilógiu to moc zaujímavého síce neprinesie, no ako jednoduchšia úkážka Tolkienovho sveta film nie je na zahodenie. Oproti animovanému Hobitovi dokonca obrovský skok vpred. ()
Osobný názor je, že je to vcelku vydarená adaptácia knihy, i keď mnohí sa pohoršujú nad krátkou stopážou, kde do dvoch hodín vtesnali nielen príbeh prvej knihy, ale aj polovicu druhej knihy. Na druhú stranu všetky scény, ktoré tam majú byť sú tam, len nie je okolo toho toľko rečí. Pekná je aj animácia, aj ked interiéry nie sú tak detailne spracované ako vo filme, ale každý má svoju víziu Tolkienovho sveta. Táto verzia sa nehrá na nejaký epický film, skôr je to pekná ilustrácia knihy. A samozerjme je škoda, že nevzniklo aj pokračovanie. ()
Galerie (219)
Photo © United Artists
Zajímavosti (9)
- Část prologu je použita ve skladbě "Elvenpath" od skupiny Nightwish. (Doomec)
- V 70. letech projevil zájem o zfilmování Tolkienova fantasy eposu režisér John Boorman. Ten plánoval děj celé knižní trilogie „Pána prstenů“ vmněstnat do jednoho jediného film, jehož délka měla být přibližně 100 minut. Boorman k filmu napsal i scénář, k realizaci projektu však nakonec nedošlo. (fiLLthe3DD)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
Reklama