Reklama

Reklama

Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (148)

curunir 

všechny recenze uživatele

Na animovaného ,,Pána prsteňov" som bol dlho zvedavý a aj napriek nepriaznivým ohlasom a teda aj predpokladanému možnému sklamaniu, som sa na toto dielo tešil. Práve animované spracovanie sa v tej dobe javilo ako najschodnejšia možnosť realizácie, aj keď trocha paradoxne produkčné štúdio United Artists už začiatkom 70-tych rokov uvažovalo o hranej verzii režírovanej Johnom Boormanom, ktorý sa neskôr preslávil ,,Excaliburom". Tak či onak, moje obavy sa potvrdili a snáď ešte viac než s obsekaním príbehu som bol nespokojný s charakterom postáv, s tým, ako ich vytvorili animátori. Rozoznať od seba Froda, Pipina a Chicha bolo pre mňa často krát prakticky nemožné; odlíšiť sa dali od seba jedine farbou vlasov, no aj tá sa často menila. Veľká podobnosť bola aj medzi Bilbom a Samom. Boromir vyzeral ako Viking alebo ako trpaslík, Gimli síce vyzeral ako trpaslík, ale ak by vyzeral ako Boromir, bolo by to lepšie. Discofilne pôsobiaci Legolas mi pripomínal nejakú figúrku zo Star Wars – možno aj samotného Luka. Stromobrad na mňa pôsobil ako kríženec zemiaku a mrkvy. Aragorna sa mi už riešiť nechce (kamarát ho nazval notorickým alkoholikom). Animácia prostredia je však prinajmenšom sugestívna a pridanie scén z ,,Alexandra Nevského" (čo vôbec nie je poznať) nie je vôbec na škodu veci, práve naopak, a týmto nepríliš častým experimentovaním je budovaná vynikajúca bezútešne temná atmosféra. Nakoniec inšpirácia animovanou predlohou je jasne badateľná aj v Jacksonovom opuse a napr. Boromirova smrť mi tu prišla omnoho pôsobivejšia než v neskoršej hranej verzii. Vcelku vydarenou bola aj pasáž v Morii. Zarytý atonalista a disonantik Leonard Rosenman bol ako autor hudby k filmu prizvaný, zrejme keď už sa muselo šetriť a neostali peniaze na veľký orchester, inak si jeho účasť neviem vysvetliť. Vďaka jeho nekonvenčnému prístupu dostalo veľa filmov osobité vyznenie a dalo by sa povedať, že niektoré obdobné tóny by sa hodili aj sem, avšak jeho hudba je tu absolútne nefunkčná a pôsobí rušivo. Bakshi vtesnal dva diely do jedného filmu a Bass s Rankinom Jr. zase vytvorili ,,Hobita“ a ,,Návrat kráľa“, čím pomyselne vznikla celá ,(,,prvá" predjacksonovská) trilógia aj s prequelom. Ostáva si však zodpovedať, nakoľko je reprezentatívna? (1204. hodnotenie, 78. komentár k filmu) ()

Frajer42 odpad!

všechny recenze uživatele

Rozhodně nemám na jazyku vůbec žádná hezká a slušná slova, kterými bych tuhle zkurvenou zkurveninu popsal. Jsem obrovským fanouškem filmového zpracování Petera Jacksona, na kterém jsem si převážně v mládí hrozně ujížděl a které znám prakticky dodnes úplně nazpaměť. Hrozně mě tu sraly především úplně všechny postavy, z nichž tvůrci udělali takové retardy, jak jen retard retardovaný může vůbec být. Nejvíc mi vadil asi rudý indián Aragorn, který vypadal asi tak na 50 let. Dále mi nepřišlo ani nikterak moudré, že trpaslík Gimli byl naprosto stejně vysoký, jako každý další postava s jedinou výjimkou hobbitů. Opomenout člověk rozhodně nemůže ani vikinga Boromira, či absolutního downa Sama. Tento snímek byl zprzněn v roce 1978, takže částečně se jedná o můj omyl, že jsem do toho vůbec vkládal nějaké naděje. Animace je opravdu naprosto příšerná. Moc mi také vadilo, že je snímek určen výhradně pro nejmenší z nejmenších dětí. Jedná se bohužel o pošahanou pohádku. Celou dobu sledování jsem byl maximálně zhnusen a velmi se o mě pokoušel spánek, což se mu také podařilo. Jak už jsem uvedl, novodobého Jacksonova Pána prstenů absolutně miluji a každý sekunda téhle sračky mě prostě maximálně iritovala. Odpad je pro tento film obrovská pocta, ale bohužel mi CSFD nenabízí nižší hodnocení, takže se alespoň částečně zkusím s odpadem spokojit. ()

Reklama

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Silně podhodnocené, skvělý film u kterého mě neuvěřitelně mrzí absence pokračování, protože tohle fakt stálo za to. Strašně se mi to líbilo a oceňuji hlavně animaci, obzvlášť u těch zlých byla naprosto perfektní, po této stránce je to opravdu vydařený experiment, který vypadá naprosto neuvěřitelně. Povedla se ale i atmosféra a hudba, v tomto filmu je to opravdu silná dvojice. Zkrácení příběhu mi nijak nevadilo, naopak, bylo to svižné, všechno důležité tam bylo a žádné výrazné díry to nemá, takže to je taky fajn - nádherně "uzavřený" příběh končí u Helmova žlebu a před Odulou. Mírně mě zklamala podoba Gluma, mohl být ještě o něco lepší a Boromira, neohroženého Vikinga. I Saruman mi přišel takový obyčejný. To ale nejsou žádné významné zádrhely i když skoro všichni vypadají stejně. Je přesně vidět, kde a čím se Jackson inspiroval. Tohle je fakt klenot a mám takový pocit, že mi to přiroste k srdci víc, než Jacksonovská trilogie, tohle je prostě mnohem příjemnější, elegantnější, s lepší atmosférou a s parádně vyobrazenými záporáky, takové předmotion-picture, a velice povedené Za mě 85%, klasická filmová škola, nejklasičtější dílo fantasy ve spojení velice přitažlivém, co si přát víc? Prolog si zaslouží samostatnou zmínku, nejelegantnější shrnutí příběhu, jaké jsem zažil. ()

joehot 

všechny recenze uživatele

Kdybych měl hodnocení pojmout čistě technicky, jistě by bylo lepší, neboť kombinace animace a zanimovaných živých herců v případě vedlejších postav je vcelku zajímavá (především intro stojí za pozornost). Bakshiho Pán prstenů je však průšvihem hlavně po stránce příběhové a to nemyslím jenom svým rázným utnutím. Divákům neznalým předlohy či Jacksonovy trilogie, musí film přijít chaotický a prakticky beze smyslu, ve výsledku tedy spíše průšvih. Za podívání však stojí - diváku jistě neujde, kolik podobných záběrů a scén se nachází i v Jacksonových filmech (leč je mi jasné, že základem pro ně byla ve většině případů práce ilustrátorů Tolkienových knih). ()

Ombe 

všechny recenze uživatele

Pro hlubší zájemce o Pána prstenů zajímavá zkušenost, ale pokud nechcete natočit další verzi, vidět to nemusíte. Jackson se prokazatelně inspiroval a některé scény v podstatě opsal (hrdonožky, slídil, ...), ale přestože byl v naprosté většině úspěšnější, první scéna s nazgůlem je v tomto dětsky vyhlížejícím filmu děsivější. ()

Galerie (219)

Zajímavosti (9)

  • Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
  • Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
  • Část prologu je použita ve skladbě "Elvenpath" od skupiny Nightwish. (Doomec)

Reklama

Reklama