Zlatíčko

Alfie je do sebe zahleděný Narcis, který se stará v životě jen sám o sebe a své pohodlíčko. „Na nikom nejsem závislý. Nikdo není závislý na mě. Můj život je jen můj.“ A vlastně, proč ne? Krásná životní filozofie. A pokud už navazuje nějaký vztah, hledá vždy obdiv a potvrzení své dokonalosti. Jenže..„Každý má datum spotřeby. A ženy jsou na regálech kratší dobu než muži.“ Nebo ne??? (30.07.2005)

Prvá časť filmu je z jednej polovice tvorená trápnymi príhovormi Alfieho do kamery a z druhej jeho sexuálnymi avantúrami, v druhej časti Alfie, pán kurevník, padá na hubu, ale výsledok je rovnako prázdny. Za zmienku stojí Jude Law, ktorý je síce šarmantný lámač sŕdc, ale keď dôjde na iné herecké polohy (smútok, hnev, sklamanie, osamelosť...) rozdiel v hraní veľmi nevidieť. A taký je celý film. Rozprávka s poučením o tom, že byť mašina na trtkanie a kašľať na city sa neoplatí a človek raz okúsi kopanec života, kde prvá polovica je prázdna a druhá falošná a nedôveryhodná. Za zmienku stoja azda len prsia Sienny Miller a skvelé piesne Micka Jaggera. (10.07.2010)

Ani neviem preco, ale viac sa mi od rezisera Charlesa Shyera pacili obe rodinne komedie Hlava rodiny alebo dokonca aj Zboznuju trable s J. Roberts. Nie ze by bol Alfie zly film, ale trosku mi tam vadili neustale komentare Alfieho v podani Judea Lawa, ako sa vyprava a vysvetluje s nami divakmi a diva sa do kamery. Najprv som to povazoval ako nejaku komediu, na ktorej nic smiesne nebolo. Mozno je to len film na zamyslenie, ake problemy alebo nasledky mozu priniest neustale kratkodobe romaniky so zenami, ktore maju deti, maju inych priatelov, mozu otehotniet, alebo ktore maju problemy s drogami atd... Cim dalej minuty filmu ubiehali, tym stupal aj nadych dramatickych situacii hlavne pre hrdinu Alfieho. Judea Lawa povazujem za vynikajuceho herca a zahral si v tomto filme pravy opak roly z filmu Prazdniny. Kto videl obe filmy, vie o com hovorim. (10.08.2007)

Jude Law mi v tomhle filmu velmi připomínal jednoho kamaráda. Naštěstí jen úsměvem. Alfie žije v přesvědčení, že nejen ženy, ale i celý svět byl stvořen výhradně a pouze pro něj a podle toho se i chová. Jenže čím větší iluze, tím bolestnější prozření, a tak i on jednoho dne s úžasem zjistí, že s chlapeckým lookem na věčné časy počítat nemůže, že člověk nedostane vždycky to, co chce, že jeho život je pustý jak lednička na konci víkendu a že si tak dlouho sveřepě hájil svou svobodu a nezávislost, až najednou nemá nikoho, kdo by ho měl rád. Dokonce i solidní kamarád Marlon-Foreman (!) od něj dá raději ruce pryč. Zajímavě pojatý snímek založený na monologu postavy ke kameře o povrchnosti, sobectví, užívání si, a o tom, že není všechno zlato, co se třpytí. (02.07.2014)

Několik měsíců ze života proutníka aneb oneman show pro Juda Lawa a jeho doposavad nejlepší herecký výkon. Původní verzi s Michaelem Cainem jsem zatím bohužel neviděl, ale vzhledem ke kvalitám tohoto snímku se odvážím tvrdit, že jde o zdařilý remake. Snímek má i velice povedenou vizuální stránku a slušné tempo. Velkou výhodou jsou Alfieho ženy, které nejsou jen "bezejmenné stádo", ale každá z nich je unikátní a skvěle zahraná. Potěší, že se snímek ke konci nepřeklopí do schématu klasické romantické komedie, ale zůstává po celou stopáž na vlně, na které se veze od první scény. Přesto druhá polovina již není díky napravenému Alfiemu až tak výborná jako ta cynická první polovina filmu. (13.01.2007)