Joey

Napříč žánry jeden z nejzábavnějších spin-offů, byť se vlastně jedná o jakýsi fanoušky vymodlený sequel Přátel, z čehož vyplývá, že tady rozhodně nelze mluvit o logicky se nabízejícím sprostém kalkulu studia - Oproti obludné opisovačce jménem Tři kluci a nemluvně.. - který sice na straně jedné naprosto do mrtě vytěžuje Joeyho charakter krutoupřísně sympatického blba, zároveň ho však nenechává středobodem dění, když seriálu dopřává další plnohodnotné ne zcela vedlejší postavy.. Velmi dobré, zvlášť dík skutečnosti, že tvůrci věděli, kdy včas přestat.. (25.01.2016)

1. série - 90% - Můj obrovský strach zmizel po druhém díle. Stejně povedené, vtipné a v rámci čistě komediálního seriálu i neskutečné ohledně timingu (obzvlášť když se jede v prvním plánu pořád na Joeyho). Nemůžu si pomoct, ale Tribbianiho nové eskapády mi už nyní sedí jako nedílná součást Přátel. P.S.: Kdo není blázen do Andrey Anders, tak ten seriál nechápe.. Takhle jsem mu nepřál ani Rachel Green. 2. série - 70% - Nevýrazný nováček Zach, zbytečně upozaděný génius Howard a lehce přehnaný blázen Jimmy. Joey může mít parťáků kolik chce, ale dokud to není Chandler, stejně to všechno bude záviset na něm. Ale co bolí nejvíc - přirozenost je pryč. Příjemná nadsázka už se změnila do křeče, herci začínají přehrávat a fandit postavám už mi ani moc nejde, protože scenáristické kličky jsou jen naoko. Jakkoli si tyhle postavy nezaslouží končit ve zklamaném duchu, osud tomu tak chtěl. Přátelé tak zůstávají vpředu a Joey jako dostatečně příjemná tečka alespoň z větší části také nezklamal. (21.05.2006)

Na obranu tohoto počinu. Přátelé jsem měl vždy velice rád a to byl také hlavní důvod, proč jsem zkusil i sólo dráhu Joeyho. Nicméně má Joseph Tribbiani ze známé šestice nejjednodušeji napsanou postavu a proto zde zoufale postrádá někoho, kdo by dodal potřebnou údernost jeho vtípkům. Stejně jako ho doplňoval například jeho kamarád Chandler. Shlédl jsem tedy zhruba 3 epizody a nejednalo se o nic zvláštního. V zásadě to asi ani nestálo za řeč a tak jsem ochotně využil prvního exitu a přestal seriál sledovat. 45-50% (05.02.2022)

Joeyho jsem v Přátelích nikdy neměl rád tak, jako cynického Chandlera či smolařského Rosse... Což samozřejmě neznamená, že by to nebyla zajímavá a vtipná postava, snažím se jen argumentovat, proč jsem Přátelé orazítkoval plným hodnocením a jejich spin-off Joey jen průměrně... Joey tady má nesrovnatelně víc prostoru a hrdě se pokouší unést (se sporadickou pomocí vedlejších postav) nálož vtipů, na kterou měl kdysi pět rovnocených kámošů... Ale to prostě nemůže zvládnout a nezvládá to... Joey nejsou Přátelé, přeberte si to jak chcete. Má své skvělé momenty, ve kterých dosahuje na úroveň těch nejlepších z Přátel, ale je jich daleko míň a holt nejsou tak atraktivní. Jinak poměrně dobrá zábava, při které se vám však pořád jaksi po komsi stýská... 60% (12.10.2006)

Málokdo věřil úspěchu Joeyho. I já čekal bazírování na slávě a pořádný odvar, ale za tenhle rezultát se teď normálně stydím. Matt LeBlanc a ostatní soukmenovci celé Americe doslova vytřeli zrak a natočili sitcom, který se svou kvalitou může srovnávat i s kultovními Přáteli! Humor je tedy OK. Pokud by to chtělo někde vychytat mouchy, tak se nabízí postavy. Těch hlavních je málo, vedlejší většinou zmizí do propadliště, to často kazí dojem. Taky enormní nablýskanost všeho kolem působí marnivě a bezradně, Přátelé se bez toho obešli. To jsou však jen dílčí nedostatky, tenhle profesionálně natočený seriál prodloužil kariéru Matta LeBlanca a pro fanoušky truchlící za odchodem milovaného seriálu připravil nečekaně dobrou náhradu. Možná se Vám to nebude líbit jako předchůdce, ale nějaký kousek úsměvu Vám Joey s naprostou určitostí vyloudí. (16.09.2005)