Francouzova milenka

Film ve filmu se dvěma dějovými rovinami, kde excelují Meryl Streep a Jeremy Irons. Ti dva si tak sedli, že to mezi nimi přímo jiskří. Obě dějové roviny jsou dokonale propojeny. Musela jsem se na film podívat několikrát, abych se mu dostala na kobylku. Musím přiznat, že pokaždé se v mých očích posunul někam dál a tak to bude i nadále pokračovat. Nikdy nezapomenu na úvodní scénu se zahalenou Meryl Streepovou. Její pohled mluví za vše. (29.12.2014)

Mám veľmi rád filmy z viktoriánskeho obdobia, ale tento mi teda nezapasoval. Nepáčilo sa mi to hneď z viacerých dôvodov. Predovšetkým vzhľadom na pointu mi použitie dvoch časových línií vo filme prišlo dosť nevyrovnané - tej súčasnej tam bolo omnoho menej ako tej historickej. Chápem, že autor chcel príbeh uzavrieť dvomi alternatívnymi koncami (jeden šťastný, druhý nešťastný), ale míňalo sa to účinkom a tento časový prepletenec pôsobil skôr rušivo. Čo sa týka samotnej dejovej linky, bolo to dobre napísané, len to spracovanie mi prišlo mdlé a nezáživné. Buď to chcelo rýchlejšie tempo, alebo bolo treba dramatickú hĺbku okolo hlavnej hrdinky ešte viac prehĺbiť. Jediné pozitíva vidím v peknej výprave, kostýmoch, miestami príjemne ponurej atmosfére a výbornom výkone Meryl Streep, ktorá film ako celok trochu potiahla. Slabší priemer. 55/100 (09.03.2017)

Naprosto nečekané, strhující překvapení. *** Podle zdejších hodnocení, komentářů a vlastně i zavádějící a reputaci filmu škodící anotace bych vůbec nepředpokládala, že se bude jednat o tak zásadní filmovou záležitost. Jako by nikomu nestálo za to důkladně zmínit, že se ve skutečnosti nejedná o žádný historický romantický snímek, ale o mnohem náročnější reflektivní žánr filmů o natáčení filmu, kde se složitě, ale pochopitelně a uhrančivě, propojuje a vzájemně ovlivňuje žitá realita herců s realitou postav natáčeného příběhu. *** Čili děj se rozumově vzato odehrává v moderních osmdesátkách 20. stol. - jenže s postupem času sledování je možné to úspěšně zpochybnit - co spolu oba hlavní protagonisté prožívají při studování rolí a nevěře, má zřejmě vliv i na to, co a jak uvěřitelně se odehrává mezi postavami v natáčeném filmu - a kam to povede (Jak to vlastně skončí? Slyšel jsem, že scénář se neustále přepisuje.). Pak je tedy těžké rozhodnout, která linie by měla být hlavní, anebo dokonce zda je vůbec možné je uvažovat oddělitelně. My lidé nežijeme nikdy mimo říši příběhů, jsme (bez)nadějně narativní, ať chceme nebo ne, a všechny příběhy jsou svým způsobem univerzální a všeplatné, v prostoru i čase, a posilují se v kontinuu navzájem. *** V obou rovinách však obecněji vzato muž i žena tíhnou k naději na nějaký opravdovější život, ať už jim k tomu má dopomoci jiný vztah, anebo pouhý únik z těch dosavadních - ať už reálných nebo smyšlených. A každá z obou zdvojených hlavních postav těm ostatním třem něčím přispěje k jejich finálnímu rozhodnutí - je to složitá escherovská čtverylka -, byť není vůbec jisté, pro koho se nakonec co a zdali vůbec změní k lepšímu a jaká nepoctivost koho nakonec stejně dožene. *** Otázka možnosti dosažení zralé upřímnosti výjimečných, citově i rozumově silně založených jedinců k sobě samým, jinak pojednaná ve fikční historické rovině, která odráží romantické ideály a naděje a kde je na všechno v životě ideální dostatek času a prostředků, a jinak v moderní době, kde není potřebný čas a klid vůbec na nic, a možnost následného dosažení zralého, upřímného naplňujícího vztahu s někým druhým - a s kým - se tu důkladně pojednává v archetypálních i stereotypních varietách v jediném plasticky propleteném obrazci, ale naštěstí se nijak jednoznačně a banálně nerozřeší. Tuhle otázku si musí každý položit ve svém životě sám, včas, a vydat se poctivě do téže nejistoty, aby měl na takový vztah vůbec naději, ač nikdy nebude mít záruku. *** Francouzova milenka je velké filmové dílo, ve světě zřejmě jednoznačněji ceněné a správněji uchopené, na ČSFD nespravedlivě nedoceněné, podhodnocené a především trestuhodně špatně anotované. ***PS: V románové předloze je oním malířem, do jehož domu se Sarah uchýlí, aby se zde v ústraní zklidnila a našla, Dante Gabriel Rossetti - a když si vygooglíte, jaké obrazy žen tento prerafaelita maloval, bude vám jasné, odkud se vzala estetická stylizace postavy Sarah. *~ (02.09.2019)

Klasický milostný trojúhelník v historickém hávu, to už tu bylo nesčetněkrát. Ale díky vědomí, že všichni tuto linii "pouze hrají" může paradoxně působit mnohem přesvědčivěji. Tento efekt se povedl výborně, ale bohužel nebyl hlavním smyslem filmu. Tím je ona paralela se skutečností, která však oproti té filmové těžce zaostává. Škoda, že skutečnost nebyla pojata jako pointa, takhle výsledný dojem spíš ruší. (25.11.2006)

Pri prvom obraze, keď po odchode auta a zaklapnutí filmovej klapky prešiel obraz plynule do historického zasadenia, som si vravel, že je to originálne, zaujímavé a bolo by škoda, aby tvorcovia s týmto nápadom ďalej nepokračovali. Oni síce pokračovali, ale úplne inak, ako som si to predstavoval - vytvorili sa dve línie, prebiehajúce v dvoch časových dobách. Viac mi sedela tá historická a aj Streepova v nej bola zaujímavejšia. Postupom času, silným romantizmom a aj vďaka pomalému tempu, som však začal pociťoval nudu, aj keď dva odlišné konce linií môžu byť pre niekoho zaujímavým prvkom. Oceniť musím ale skvelé spracovanie historického zasadenia - nielen vizuál s kočiarmi a starým Londýnom, ale také tie drobnosti spoločenských vzťahov, o ktorých síce tušíte, ale keď ich vidíte na zahrané, je to celkom iné kafe. Narážam hlavne na pomery, ktoré existovali ešte v 19. storočí, kde sa žena nemohla ocitnúť osamelá s mužom bez straty počestnosti alebo, ako bolo možné občiansko-právne obviniť a odsúdiť človeka, ktorý odstúpil od zasnúbenia. (26.01.2024)