Režie:
Bille AugustScénář:
Bille AugustKamera:
Jörgen PerssonHudba:
Hans ZimmerHrají:
Meryl Streep, Glenn Close, Jeremy Irons, Winona Ryder, Antonio Banderas, Vanessa Redgrave, Maria Conchita Alonso, Armin Mueller-Stahl, Jan Niklas (více)Obsahy(1)
Román "Dům duchů" chilské spisovatelky Isabel Allendeové vyšel v roce 1985. Autorka (neteř bývalého chilského prezidenta Salvadora Allendeho Gossense) v něm zachycuje pohnuté osudy tří generací rodiny Truebů, v nichž se zrcadlí společenské a politické změny v zemi v letech 1926-1973. Dánský režisér Bille August se ujal komplikovaného úkolu převést román do filmové podoby. Výpravný "mezinárodní film", natočený v angličtině, s anglickými a americkými hvězdami, je pokusem vytvořit v popředí historické fresky osobitou reflexi individuálních příběhů několika postav, svázaných rodinnými pouty, utrpením, soucitem, vášní a nenávistí. Přestože Augustův snímek popisuje dobové události (na nichž se postavy podílejí), je kupodivu spíš rafinovaně natočeným melodramatem s prvky magického realismu, než klasickým historickým filmem... Bohatý dobytkář Esteban Trueba se ožení s křehkou aristokratickou Clarou, s níž šťastně žije ve svém velkém venkovském domě. Citlivá žena, obdařená zvláštními jasnozřivými schopnostmi, však těžce snáší po léta narůstající rozpory s manželem, a po vyhroceném konfliktu Estebana opustí. Zatímco muž udělá kariéru jako pravicový politik, jejich dcera Blanca proti otcově vůli spojí svůj život s levicovým aktivistou Pedrem. Fašistický puč v roce 1973 rodinu rozbije (Esteban je zbaven své senátorské funkce, Blanca je vězněna, Pedro musí emigrovat), nad jejími členy však nepřestává bdít laskavý duch andělské Clary, dodávající trpícím a bloudícím odvahu vydržet a přežít... Augustův film není historickou politickou freskou ve stylu Bertolucciho Dvacátého století (jehož půdorys navenek připomíná). Klade důraz na osudové vztahy postav, jejichž role jsou důsledně rozděleny (andělská Clara, démonický Estebanův levoboček), na magii míst, v nichž se tyto vztahy realizují (dům, ulice, rodinný stůl), i na jednotlivé, pro smysl vyprávění důležité předměty (Clařina tajemná krabice, andělská křídla, hvězdy). Zvláštní roli mají i principy mužského vnímání světa ("politici" Esteban a Pedro), jež nejsou v souladu s ženským způsobem laskavého přetváření skutečnosti (Clara, Blanca). Režisérův moderní a inteligentní přístup k "pokleslému" žánru melodramatu dal vzniknout pozoruhodnému filmu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (135)
Z tohoto filmu mám velice zvláštní pocity. Začátek mi příliš nesednul, nárážím hlavně na telepatické okamžiky hlavní hrdinky, které působily jaksi nevhodně. Ovšem jak se děj rozbíhal, zvýšila se dramatičnost a příběh se stal rázem zajímavějším. Herci předvedli skvělé výkony a nemalou úlohu na celkovém vyznění má zajisté i Zimmerova hudba. ()
Velmi zajímavý a poutavě natočený film s množstvím výborných herců v hlavních rolích. Ze začátku velmi starobylé, až mystické, postupně zachycující dějiny Chile až k vojenské diktatuře. Je to příběh o krutém prozření jednoho člověka ( skvěle ho zahrál jeremy Irons ), o velké lásce a velké bolesti. Velmi zajímavě je natočena scéna autonehody. Kdo má rád dobrý příběh, určitě si přijde na své. ()
Stále méně se mi chce věřit (a již více to zkoušet nebudu), ani myslet na to, jak tento velice nadaný režisér mrhá svým talentem a brodí se v béčkových námětech. Jako by zapomněl na smysl a ůčel filmu (samozřejmě vzbuzovat a podněcovat reflexi, ať je jakákoli), snižuje se k mechanickému popisu jakési rodové ságy, která muže/měla by/musí být většině diváků ukradena.. ()
Další z velké rodiny děl typu Sága rodu Forsythů. Vezme se několik generací velmi bohaté rodiny, protože její život je spojen s politickým tepem doby, která se neustále mění, což zadělává na dramatické peripetie. A filosofická rovina? Streep je spojnice - láska jak pozemská, tak duchovní - mezi Zemí (Irons) a Nebem (Close), přičemž země nás hříšné přitahuje (viz zpověď Close o naslouchání pohlavního aktu). Ryder a Banderas zase pojí rozdělenou zemi - bohatství a práce, neboť jen vzájemná spolupráce je plodná. A parchant? Lumpenproletariát, který není ani tak zlý, jen je slabý nést vinu svých otců. To zvláda Ryder jako první vlaštovka usmíření a odpuštění. ()
Tohle pomalu plynoucí historické, mírně nadpřirozené drama jsem si vychutnal až do poslední kapky. Bezchybné vedení herců - od Oskarového Ironse přes jisté Meryl Streep a Glenn Close až po mladou generaci Winonu Ryder a Antonia Banderase. Hlavní složkou filmu jsou herci a ne příběh, který se nevyhnul pár zbytečným a do očí bijícím scénám - podívejte, nejde o Hollywoodský film, tady jsme v Evropě (děti, koupající se v řece), po delší době časově trochu přetaženým scénám, a ke konci podobné ztrátě dechu, jaká lze vidět u některých hlavních představitelů. Hans Zimmer se svým prvním plně orchestrálním soundtrackem také nezklamal a stal se nedílnou součástí celku, bez které by Dům duchů nebyl na tak jasné čtyři hvězdy. ()
Galerie (65)
Zajímavosti (11)
- Rozdíl mezi děním v románu a dějem ve filmu je obrovský. Pár kritiků dokonce napadlo myšlenku, že to vůbec není román Isabel Allende. (Terva)
- Antonio Banderas přijal roli pouze pod podmínkou, že roli Blanci bude hrát Winona Ryder. (newpage)
- Na filmovém festivalu Havana (Kuba) si film vysloužil cenu Nejlepší španělsky mluvený film roku 1993. (Terva)
Reklama