A Casa dos Espíritos
Das Geisterhaus
Åndernes hus
The House of the Spirits
La Maison aux esprits
Dom duchov
Režie:
Bille AugustScénář:
Bille AugustKamera:
Jörgen PerssonHudba:
Hans ZimmerHrají:
Meryl Streep, Glenn Close, Jeremy Irons, Winona Ryder, Antonio Banderas, Vanessa Redgrave, Maria Conchita Alonso, Armin Mueller-Stahl, Jan Niklas (více)Obsahy(1)
Román "Dům duchů" chilské spisovatelky Isabel Allendeové vyšel v roce 1985. Autorka (neteř bývalého chilského prezidenta Salvadora Allendeho Gossense) v něm zachycuje pohnuté osudy tří generací rodiny Truebů, v nichž se zrcadlí společenské a politické změny v zemi v letech 1926-1973. Dánský režisér Bille August se ujal komplikovaného úkolu převést román do filmové podoby. Výpravný "mezinárodní film", natočený v angličtině, s anglickými a americkými hvězdami, je pokusem vytvořit v popředí historické fresky osobitou reflexi individuálních příběhů několika postav, svázaných rodinnými pouty, utrpením, soucitem, vášní a nenávistí. Přestože Augustův snímek popisuje dobové události (na nichž se postavy podílejí), je kupodivu spíš rafinovaně natočeným melodramatem s prvky magického realismu, než klasickým historickým filmem... Bohatý dobytkář Esteban Trueba se ožení s křehkou aristokratickou Clarou, s níž šťastně žije ve svém velkém venkovském domě. Citlivá žena, obdařená zvláštními jasnozřivými schopnostmi, však těžce snáší po léta narůstající rozpory s manželem, a po vyhroceném konfliktu Estebana opustí. Zatímco muž udělá kariéru jako pravicový politik, jejich dcera Blanca proti otcově vůli spojí svůj život s levicovým aktivistou Pedrem. Fašistický puč v roce 1973 rodinu rozbije (Esteban je zbaven své senátorské funkce, Blanca je vězněna, Pedro musí emigrovat), nad jejími členy však nepřestává bdít laskavý duch andělské Clary, dodávající trpícím a bloudícím odvahu vydržet a přežít... Augustův film není historickou politickou freskou ve stylu Bertolucciho Dvacátého století (jehož půdorys navenek připomíná). Klade důraz na osudové vztahy postav, jejichž role jsou důsledně rozděleny (andělská Clara, démonický Estebanův levoboček), na magii míst, v nichž se tyto vztahy realizují (dům, ulice, rodinný stůl), i na jednotlivé, pro smysl vyprávění důležité předměty (Clařina tajemná krabice, andělská křídla, hvězdy). Zvláštní roli mají i principy mužského vnímání světa ("politici" Esteban a Pedro), jež nejsou v souladu s ženským způsobem laskavého přetváření skutečnosti (Clara, Blanca). Režisérův moderní a inteligentní přístup k "pokleslému" žánru melodramatu dal vzniknout pozoruhodnému filmu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (135)
Četla jsem knihu a film má k ní hodně daleko. Chápu, že tak obsáhlý román musí být upraven a okleštěn od zbytečností. Ale stalo se z toho úplně něco jiného, ani stejnou atmosféru si to nezachovalo, postavy nemají tak silný charakter, děj je hodně pozměněn, ještě se dá pochopit, že Clara má pouze jedno dítě místo třech, aby se tak ubralo na postavách, ale že tam jsou pomíchané generace, to neodpustim......porovnávat knihu z filmem je těžké a je to asi i chyba, ale nemůžu jinak. Kniha se mi moc líbila, ale filmové zpracování zklamalo. ()
Mám moc ráda Meryl Streep, takže nevynechám jediný film s ní. Dům duchů není výjimka a musím říct, že tenhle její film patří k těm u mě více oblíbeným. Nevím proč, prostě u mě navodil takovou tu správnou atmosféru, což rozhodně všechny filmy nedokážou. Moc se mi líbilo, jak se jednotlivé postavy měnily v běhu času. Třeba Meryl hrála svou Claru od slečny až po stařenku a to samé i Jeremy Irons. Výkony obou byly prostě skvělé. I když Esteban mi jako člověk moc sympatický nebyl, Jeremy ho zahrál skvěle, a tak jsem mu to odpustila. Ve filmu jsou krásně ukázány povahy několika lidí, někteří méně, někteří více příjemní. Když umírala Clara, musím říct, že mi i slza ukápla. Film se mi líbil, byl o lidech a lidských charakterech a na třech generacích jedné rodiny krásně dokázal ukázat dobu, lidi i prostředí. ()
Další z velké rodiny děl typu Sága rodu Forsythů. Vezme se několik generací velmi bohaté rodiny, protože její život je spojen s politickým tepem doby, která se neustále mění, což zadělává na dramatické peripetie. A filosofická rovina? Streep je spojnice - láska jak pozemská, tak duchovní - mezi Zemí (Irons) a Nebem (Close), přičemž země nás hříšné přitahuje (viz zpověď Close o naslouchání pohlavního aktu). Ryder a Banderas zase pojí rozdělenou zemi - bohatství a práce, neboť jen vzájemná spolupráce je plodná. A parchant? Lumpenproletariát, který není ani tak zlý, jen je slabý nést vinu svých otců. To zvláda Ryder jako první vlaštovka usmíření a odpuštění. ()
Vynikající filmové zpracování románu Isabel Allende, dcery bývalého chilského prezidenta. Hodně mi to připomnělo roky po válce u nás, kdy samozvané revoluční bandy šly po známých osobnostech jenom proto, že měly třeba německé jméno (jako Bauer, Müller, Neumann a pod.), ikdyž byli Češi ( zjišťováním se nezdržovali). V lepším případě šli do vězení. Ale to jenom na okraj. Ve filmu hraje 5 světových hvězd a nevím, o kom bych řekla, že byl lepší. Všichni na 1*. Psychologický film - úžasný zážitek. ()
Hned na začátku jsem si všiml stejné atmosféry jako u Kmotra (spolu se stejně krásnou hudbou) a svým (vzdáleným) způsobem to taky je Kmotr. Protože nějak tak by mohl vypadat, kdyby Kmotr byla sága ne o Corleonech mužích, ale o ženách. Pokud vás neosloví příběh (u obou filmů), tak výš než 3* to nebudou. U Kmotra mě příběh hodně neoslovil, (ještě se to může změnit 2. shlédnutím) zato tady je příběh to nejlepší (, i kdyby herci a herečky spolu s režisérem odvedli Oscarové výkony). PS: málem jsem ho neviděl, protože název je jako z hororu, kterým se obloukem vyhýbám. ()
Galerie (65)
Zajímavosti (11)
Související novinky
Na Febiofestu uvidíte oscarové snímky
26. ročník Mezinárodního filmového festivalu – Febiofest přiveze do Prahy francouzského herce a režiséra Louise Garrela, který 25. března osobně uvede svůj nejnovější film Věrní nevěrní. Komediální… (více)
Reklama