Arrested Development

K tomu, aby byl tento komentář naprosto relevantní, je nutné ho rozdělit do několika částí... 1. - 3. řada: Naprostý nářez šílených situací, točící se okolo jedné bohaté rodiny, která přišla o všechno, a jednoho syna, který neměl jinou možnost, než je udržet pohromadě. Síla Arrested developmentu je ve výborně napsaných a zahraných postavách, kdy vesměs všechny jsou nesnesitelné kreatury, ale způsob, jakým jsou scénáristicky vyobrazeny, je naprosto dokonalý. V čem je Arrested development naprosto dokonalý, tak to jsou tzv. "running jokes", na kterých je v podstatě postaven, a opravdu stále dokola omýlá ty samé vtipy, které jsou ale z většiny naprosto geniální, ať už se jedná o humor čistě slovní: Udělal jsem obrovskou chybu... či Nedotýkat se! či jen zvyukový: Mr. F nebo spíše situační: Chicken dance a legendární a nejlepší z nejlepších The Final Countdown. K tomu se přidávají výborné epizodní role: Gene Parmesan - Ííííííííííííííííí | Řekni sbohem tomuhle... | Nejprohnanější právnička...... Opravdu je těžké vystihnout všechno, jelikož je tam toho mnohem a mnohem více, co stojí za zhlédnutí... 4. Řada: Přenesme se v čase o několik let dopředu, a to do naprosto nepřehledného marastu, kdy i ve třetí řadě Twin Peaks se dá snáze orientovat, než zde... Bohužel, přepálená délka dílů, a naprosto chaoticky uspořádaný děj znemožňuje jakkoliv čistě pozitivně 4. řadu hodnotit. Nejvtipněji pak ve výsledku působi marná snaha tvůrců omladit v některých scénách herce tak, aby vypadali jako v závěru třetí řady... Je možné, že následný remix, který má již klasickou délku dílů a lineární děj je o něco více snesitelnější... 5. Řada: Všechno, co bylo na seriálu vtipné, tak nějak prostě vyprchalo, a seriál tak v poklidu doznívá do svého konce... Jakoby se i přes další časový odstup dostavila velká únava materiálu, a všechno je taková těžkopádné. Na hercích se podepsal zub času, a někteří se dostaví jen na pár scén (Lindsay), někteří se změní k nepoznání (Maybe) a na některých je silně vidět vliv návykových látek (GOB)..... Pokud si však jako já při dalších zhlédnutích dáváte jen první tři řady (Jsou vcelku slušně ukončené, takže se není nutno bát vyloženě otevřené konce), tak si klidně tu pátou hvězdu přidejte, protože to za to prostě stojí. A pro všechny, komu by se snad zdál humor nekorektní... Vždyť tady se přece naprosto bourali rasové bariéry :) :)  (19.09.2021)

George Bluth (Jeffrey Tambor), hlava bohaté rodiny i rodinného byznysu, spáchal všelijaké podvody, jejich vinou tak rodina přišla o všechno. Její jediný svědomitý člen, syn Michael (Jason Bateman), proto nemá jinou možnost, než v zájmu rodiny i podniku převzít otěže. Jeho snahy ovšem (byť většinou neúmyslně) hatí barvitá sorta ostatních zábavných příbuzných, od matky, manipulativní alkoholičky a profesionální urážečky Lucille (Jessica Walter), přes sourozence – zakomplexovaný starší bratr, mág poloamatér a vášnivý řidič segwaye Gob (Will Arnett), rozmazlený dětinský mamánek Buster (Tony Hale), nejistá, líná a povrchní sestra-dvojče Lindsay (Portia De Rossi); přes rodinu Lindsay – její manžel, věčnými dvojsmysly mluvící neúspěšný herec a první světový analrapist Tobias (David Cross), jejich dcera, natvrdlá a přitom vyčůraná, o pozornost rodičů žadoníci Maeby (Alia Shawkat); až po jeho vlastního syna George Michaela (Michael Cera), který je sice zdánlivě vzorem ctnosti, zároveň ale tajně chová milostné city ke své sestřence Maeby. Charaktery jsou do jednoho pokřivené, sobecké a ve svojí podstatě nesympatické, což je paradoxně činí sympaticky upřímnými a lidskými. Herecky se potom jedná snad o tu nejnadanější sitcomovou sortu, Walter, Arnett, De Rossi či Cross předvádějí nezapomenutelné kreace, a ani takový Cera, kterého jsem nikdy neměl rád, za nimi v Arrested Development nijak výrazně nezaostává, zaryté seriálové a filmové fandy navíc potěší neobyčejně hvězdné obsazení vedlejších rolí či camea (výborná Liza Minnelli, Carl Weathers, Julia Louis-Dreyfus, Zach Braff, Charlize Theron). S čím ale AD stojí a padá, čím se odlišuje od ostatních, to je jeho koncept a humor. Sitcom jako žánr je všeobecně považovaný za učebnicovou definici odpočinkové podívané, sledující formulku „vypnout mozek, polechtat bránici“. AD ovšem bránici s největší pravděpodobností nepolechtá, dokud nebude mozek pracovat na plné obrátky. Slovní hrátky, fraška, satira, držkopády, dvojsmysly, trapasy, chicken dance, a hlavně přehršel odkazů a narážek na vlastní děj a dřívější vtípky, AD kombinuje všechny druhy humoru, nic mu není cizí, a nikdy nepřestává zahrnovat návalem nečekaných zvratů děje ani osvěžujícími pointami vtipů. Spolu s opakovaným sledováním tak nejeden vtip dostane další rozměr, je totiž jednoduše nemožné všechno stihnout napoprvé, byť se ostrovtipný vypravěč (Ron Howard) snaží diváka zuby nehty udržet v obraze. Zkrátka a dobře, Arrested Development nemá na seriálovém poli konkurenci jednoduše proto, že se jedná o tak specifický výtvor. Po třech komplet zopakováních seriálu jasná srdcovka. PS pokud neumíte výborně anglicky, tak se o to radši nepokoušejte, domnívám se, že by to celé vyznělo jako jeden velký neúmyslný trapas. (27.05.2008)

1. řada je trošku taková těžce stravitelná. Je toho moc najednou, občas ta divnost je až moc divná, takže to jsou spíš tři hvězdičky. Ve 2. a 3. řadě pak dochází k ustálení charakterů, show je podle mě celkově kvalitnější, tyto dvě řady tedy čtyři hvězdičky. V Netflixem po 7 letech dotočené 4. řadě se pak sází na zaměření dílů na jednotlivé postavy. To se podle mě první polovinu série moc nedaří, všechno je dost zmatené a nepřehledné. Naopak v druhé polovině se kvalita opět zvýší. Za čtvrtou sérii tedy takové horší čtyři hvězdičky. Co se týče celého seriálu, tak jednotlivé charaktery jsou vymyšleny opravdu velice dobře, a zatím má Arrested Development také nejvtipnější jméno postavy, a to Bob Loblaw a jeho "Bob Loblaw Law Blog" (pro ty, co neznají - zkuste přečíst rychle). (28.09.2013)

Co na Developmentu musí (dobrá, měl by...) každý televizní produkce znalý divák ocenit je jeho neustálá snaha se posouvat, být originální, překvapovat, hledat humor na místech, kde jiní nehledali, nebo se neodvážili. Rozhodně nejsebevědomější (ve více smyslech slova) sitcom, který jsem měl to potěšení si užít. Na rozdíl od většiny svých žánrových souputníků navíc s přibývajícími sezóny přidává na plyn, což souvisí z velké části s tím, jak se sžíváte s jednotlivými pošuky z rodiny Bluthů. Čímž se dostáváme k jádru seriálu, tedy ústřední rodince - její členové rozhodně nejsou plnohodnotné, životné postavy, zato jsou to plnohodnotné, nadživotní karikatury a to skoro bez výjimky úžasné. Kompletní dospělá sekce rodiny - Lucille a George sr., Gob, Michael, Buster, Lindsay a Tobias - jsou do jednoho magoři. Ať už mrchy, sviňky, skety, pokrytci, či mimo realitu žijící trosky, nikdo z nich - včetně na první pohled nejnormálnějšího Michaela - si nemůže nárokovat označení slušný člověk. A jsou k sežrání zábavní. Co se týče George Michaela a Maeby, ti jsou podobně jako ve filmech Wese Andersona okolnostmi donuceni chovat se dospěleji než jejich rodiče, kterýmžto pádem pak nejsou tak vtipní. Každopádně, to co si seriál dovolil zejména ve třetí sérii (kdy se například vypravěč příběhu snaží zachránit život seriálu tím, že vás žádá, abyste o něm řekli známým ), či v po letech dotočené sezóně čtvrté, kdy rozbije děj celé sezóny do střípků, které pak skrz hlediska jednotlivých postav proplétá do komické mozaiky, tady opravdu ještě nebylo. A jestli jo, určitě ne tak vtipně naservírované. 90% (29.06.2013)

První 3 série představují kultovní seriál s dost specifickým humorem, na který je potřeba si zvyknout a určitě není pro každého, ovšem když na něj přistoupíte, čeká vás neskutečná jízda, která je s každým znovu-shlédnutím vtipnější a vtipnější. Největšími přednostmi jsou určitě originalita, žádný laugh track, ale hlavně a především geniální postavy a herci. Za mě rozhodně vede Gob, ale také jsem si hodně oblíbila i obě Lucille a Lindsay. |||||| 4. série mění celý koncept a sleduje v každém díle vždy jen jednu postavu, což samo o sobě ještě není tragédie, protože jednotlivé příběhy se postupně začnou proplétat dohromady a právě v těchto momentech to bývá nejzábavnější. Ne, největším záporem je celkový ústup humoru, který se objevuje jen místy a už to prostě není ta nenáročná pohoda (upřímně některé díly jsou celkem dost depresivní). I tak nemůžu říct, že by se mi tato řada vyloženě nelíbila, ale jednou nejspíš stačilo. (30.06.2018)