Láska je Láska

Ze začátku mě to moc nebavilo, přišlo mi přehnaný, že v LA nežije žádnej heterosexuál, k tomu všemu mi bylo nesympatických hodně postav, ale na konci každýho dílu, jsem chtěla vidět další a další. Celou dobu co jsem se koukala na seriál jsem to hodnotila jako průměr (3*). Od pátý série jsem se začala dívat na The L word v originále a musim prostě přidat jednu hvězdu, ne jen kvůli dabingu, ale 5 a 6 série byly prostě fakt dobrý. Jenny jsem chtěla zakroutit krkem od začátku, takže jsem byla ráda, jak to dopadlo. Oblíbené postavy: Alice, Bette (až na ty její přehnaný kecy o umění), Shane. Neoblíbené: Tina, Jenny, Kit (13.09.2012)

Souhlasím s komentářem Faye. I když postavy mi nepřijdou nesympatické s výjimkou Jenny a v druhé řade Heleny, která se potom změní. Ale seriál má jiné chyby: sice pojednává o queer komunitě, ale to neznamená, že všichni koho hlavní hrdinky potkají je lesba nebo bisexuál, heterosexuální chlapy jsem ve dvou řadách a pár dílech z třetí řady viděl jen dva, další byly buď transsexuálové nebo lesby(!), což jaksi neodráží skutečný stav věcí. Z pohledu chlapa je na co se dívat, neboť erotické scény jsou v každém díle, ale jinak to vážné drama a to já moc nemusím, prostě není tady vtip a nadhled jak v seriálu Sex ve městě. (11.03.2012)

Hodnotím jen pilot, protože je to možná jediné co z tohoto seriálu uvidím. Není to vyloženě špatný seriál a své fanoušky si určitě najde (nebo spíš už našel...), ale mě kombinace Sexu ve městě, Melrose place a třeba Californication, okořeněná "úžasným a strašně moc originálním" motivem lesbiček, nepřijde nijak oslnivá...ba naopak, je to jen další průměrný seriál řešící vztahy v prostředí (zkaženého) Los Angeles. (26.05.2009)

70/70 Po Queer as folku nejvýznamnější seriál s maintextovou LGBT+ tématikou vypráví o lesbické komunitě v západním Hollywoodu. Po odvysílání finální série následovaly ještě webyzody, které odkryly taková tajemství, která si ani nikdo nepřál odhalit... Dobrá byla jednorázová rekapitulace. A spin-off se nakonec transformoval do The Real L Wordu, což je docela fajn záležitost. Když jsem se seriálem začínala, měl na mě blahodárné účinky, první série byla opravdu jako blesk z čistého nebe. Milovala jsem Laru Perkins (mimo jiné také proto, že jsem díky její představitelce Lauren Lee Smith z Mutantu X TLW zkusila). Při druhé mi zamrzl úsměv. Ve třetí jsem docela trpěla, ale už jsem byla ve fandomu. Čtvrtá byla zase perfektní, pátá byla samozřejmost a šestá rozlučková... V průběhu let se některé ženy prostřídaly, jiné zůstaly. Postupně jsem si zamilovala hlavně z nedostatku Lary Helenu Peabody a její představitelku Rachel Shelley. Samozřejmě jsem propadla kouzlu Jennifer Flashdance Beals, dominantní Bette Porter. Objevila jsem zpětně její sestru Kit (Pam Grier) a Karina Lombard jako Marina Ferrer se stala i mou seriálovou nedostižnou ikonou. Oblíbila jsem si herectví Mii Kirshner (Jenny Schecter) a bylo mi docela dobře i při natáčení Lez Girls. Nyní nadšeně pokračuju s Generation Q. (25.01.2009)

Moje nízké hodnocení nemá nic společného s faktem, že v tomto seriálu jsou (téměř výhradně) ženské hrdinky, že je primárně o vztazích ani s tím, že jsem chlap (naopak, pak by mě někdo tuplem mohl obviňovat z toho, že L Word protežuju kvůli lesbickým scénkám… a že už jsem na internetu taková obvinění vůči jiným viděl). --------------- Pro mě u NIKOHO nestačí jenom to, že je "homosexuál". Oscar Wilde byl teplý, ale byl to literární a jazykový (narážka nezamýšlena) génius. U většiny lidí je jejich homosexualita spíše vedlejším dodatkem v biografii - navzdory tomu, co se nám totiž snaží sdělit většina těch "pochodujících za gaye", sexualita člověka nijak nevymezuje. Mezi homosexuály je stejné množství chytrých i debilů jako kdekoliv jinde. To ale znamená, že sama sexualita člověka ani nijak nedefinuje. Nemůže. --------------- Věřte mi, i když to zní absurdně, v L Word je "pozitivní" charakteristika hrdinek víceméně jenom ta jejich lesbičnost ("pozitivní" v uvozovkách, protože sexualita by měla být naprosto neutrálním atributem) a když se projevuje nějaký jejich charakter, buď šustí papírem nevypsaného scénáristy (Shane - Bůh ví, že jsem ji zpočátku měl rád, ale od jejího drastického stočení směrem ke klišé a k "navenek-nic-nedávající-najevo-ale-stejně-podivuhodně-ukňourané drsňačce" jsem na ni získal skoro alergii) nebo jsou otravné ("manželské" duo Betty/Tina) nebo jsou to naprosto nejhorší a nejotravnější postavy v americké televizi, horší než Meredith, horší než kdokoliv. Ano, Jenny. NIKDY jsem k fiktivní postavě nezískal takový neskutečný odpor, takovou nechuť, takovou touhu po jejich rakovině… až zde. Jenny, "hlavní" postava seriálu, je upištěná, "procítěná", "rozervaná", pseudoumělecká štětka, která mě naplňovala nejen bytostným odporem, ale pocitem, že scénaristi tohoto seriálu jsou snad nejvíc misogynní lidé na světě. --------------- V průběhu skoro tří sezón se nic neděje (dál jsem to nevydržel). Tím, že je seriál v kategorii "drama", má v americké televizi danou tříčtvrtěhodinovou stopáž… jenže děje je v každém dílu tak na dvacet minut. Zhustit, zhustit, zhustit. A přidat skutečné, dobře napsané ženské charaktery, takové, které nebudou dělat ženám a lesbám zvláště špatné jméno. (28.12.2013)