Láska je Láska

Po opětovném shlédnutí srážím na čtyři hvězdy, jelikož jsem si dodatečně uvědomila, že mě z každého dílu závisle na situacích a postavách baví zhruba jen půl stopáže (a díky znalosti toho, co bude následovat, mě tentokrát druhá série nebavila téměř vůbec, ačkoli se třetí kvalita opět stoupala). Holt jsem za ten rok od prvního zkouknutí měla tu čest shlédnout i Sugar Rush, South of nowhere a Skins především, což v mém subjektivním úhlu pohledu L word lehce oslabilo. Postavy které mě baví nejvíc (ať už vzhledem, charakterem, či dějem) - Helena, Shane, Carmen, Marina, Papi, Lara, Niki, Dylan a Cherie. Postavy, které mě vyloženě nebaví - Tina, Moira/Max, Kit, Ivan, Jodi a počínaje druhou sérií Jenny. Postava, která mi nejvíc pila krev - Tonya. (25.06.2011)

Někdy fajn, někdy nuda, někdy moc silný kafe (díky hysterii postav - na scénu, kdy jedna postava druhé !úplně vážně! vyčítá, že se jí zdálo, že od jí jako pták odlétla, jsem koukala s otevřenou pusou). Divnou Jenny jsem si neoblíbila nikdy, stálý (později rozbitý) lesbický pár mi po pár dílech taky už pěkně lezl na nervy.... hodně mě baví Shane, Kit a v pozdějších dílech Alice. Nicméně někde uprostřed třetí (nebo snad čtvrté?) řady jsem to přestala sledovat a vůbec mě nezajímá, jak to bude dál. (18.05.2012)

Televizní stanice Showtime po queer seriálu Queer as Folk, kde byly ženské postavy zastoupeny spíše v menšině, připravila další teplou lahůdku, kde je tomu přesně naopak. Pittsburgh, kde chcíp pes, nahradí prosluněné L.A., Babylon jako hlavní podnik kalifornských leseb zase The Planet, ve dne kavárna a v noci hudebně-taneční bar. Méně aktivismu a drog, trochu míň sexu, více originálního přístupu, hlavně co se týče předznělkových scén, v každé sérii jinak tématicky zaměřených (moje oblíbené jsou filmové fantazie v páté sérii). Takový je The L Word. Teď trochu podrobněji (ale téměř spoiler-free) k jednotlivým sériím. Předně musím říct, že první, druhá (co proti ní všichni mají?) a čtvrtá jsou vážně vynikající a pouze s nimi bych neváhala, zda dát pět hvězdiček. Jenže - po dvou úvodních sériích přichází kámen úrazu v podobě třetí. Některé postavy naprosto mění své předchozí motivace a povahové rysy a tak nejsem zprvu na hysterickou, ufňukanou a zpola šílenou Alici, jejíž jednání mi ve výsledku nepřijde ani vtipné ani soucitu hodné, což by asi mělo, a pečující a "vyměklou" Helenu (tohle byl sice fajn krok do budoucna, ale stejně - po tom, co vyváděla v předchozí sérii?) vůbec zvědavá. Nejen ony, nejen zde. Závěr trojky je diskutabilní, mnou přijímán stoicky. Ve čtvrté sérii přichází nové postavy, což není vůbec na škodu, a kvalita opět stoupá. Pátá pak má své klady i zápory. Věc, která mi osobně vadí, je, že se jedna nejmenovaná postava zcela otevřeně stává bitch a outsiderem party (a to jsem ji, narozdíl od většinového zbytku divácké populace, do té doby měla celkem ráda) a nějaké sympatie k ní můžeme hledat pod lupou, což vyvrcholí úvodním dílem šesté série (zasvěcení vědí). Chování Shane zase někdy odporuje veškeré logice. Nejen její. Nejen zde. No a krimi zápletky, které se zdají být od pětky běžnou záležitostí? Prosím vás! V oblasti humoru si LesboLand vede přece jenom líp... Podobně musím odsoudit způsob, jakým seriál pojal transsexualitu, tj. téma, které se na televizních obrazovkách tak často neobjevuje, tudíž by si zasloužila poněkud důstojnější přístup. Snad nás tedy poslední, šestá série příliš nezklame. EDIT: Zklamala. R.I.P., TLW. Oblíbené postavy: Dana Fairbanks, Tasha Williams, Jenny Schecter (1. - 4. série); Howie Fairbanks, Ivan Aycock (05.02.2009)

První série mě začala silně přitahovat. Dokonale přirozené výkony, zcela realisticky ztvárněny veškeré vztahové propletence a silné, dramatické a emočně vypjaté momenty. Dokážu jim věřit vše. Když jsem začala poznávat Bette a Tinu, říkala jsem si, že ony to vůbec nehrají. Nepůsobily na mě jako dvě herečky, ale jako skutečný pár dvou žen, které spolu již léta žijí. The L Word překypuje nádhernými ženami, smyslností, erotikou, přemírou odvážných erotických a nahých scén. Skvěle vytvořeny charaktery postav a osobité jejich hlavní představitelky. Kupříkladu Jenny a její románek s Marinou, který v ní začne vytvářet úporné boje s vlastními démony. Jenny začíná být démonická a ve svých očích dokáže vyjádřit i beze slov veškeré své utrpení, touhu, bolest a posedlost. Nechápu, co všichni proti Jenny mají. Její postava je pro mě velmi zajímavá a Mia Kirshner je výborná. S určitými postavami se v něčem ztotožňuji, ale Jenny je mi svou temnou stránkou, záhadností, zvláštním vyzařováním, sebedestruktivními sklony a vnitřními boji nejbližší. Proto jsem zklamána, co z ní udělali ve 4. sérii. Další mou hrdinkou je Shane. Se scénářem jsem spokojena, pouze až na nějaké ty občasné příliš vulgární a sexistické dialogy, typický amerikanismus v kolektivním chování, životním stylu a podobně. Ale co, je to Los Angeles, tak co čekám, že?:) Také jsem si občas všimla různých drobných dějových chybek a nedotažeností (jedna z hrdinek porodí dítě a chvíli na to, se všechny její kámošky objeví na pokoji a přendávají si novorozeně z ruky do ruky. Není to tak, že dítě čerstvě po narození, by nemělo přicházet do styku s ostatními, aby nechytilo nějaký bacil?:). V průběhu sérií se objeví spousta zajímavých postav: kameraman Mark, pro mě snad nejlepší mužská postava (škoda, že v seriálu byl jen po jednu sérii), exotická temperamentní kráska Carmen, či bohatá, elegantní, anglická dáma Helena Peabody. (28.09.2011)

Hodnotím jen pilot, protože je to možná jediné co z tohoto seriálu uvidím. Není to vyloženě špatný seriál a své fanoušky si určitě najde (nebo spíš už našel...), ale mě kombinace Sexu ve městě, Melrose place a třeba Californication, okořeněná "úžasným a strašně moc originálním" motivem lesbiček, nepřijde nijak oslnivá...ba naopak, je to jen další průměrný seriál řešící vztahy v prostředí (zkaženého) Los Angeles. (26.05.2009)