Histoire de Marie et Julien
Storia di Marie e Julien
The Story of Marie and Julien
The Story of Marie and Julien
The Story of Marie and Julien
The Story of Marie and Julien
Režie:
Jacques RivetteScénář:
Christine LaurentKamera:
William LubtchanskyHrají:
Emmanuelle Béart, Jerzy Radziwiłowicz, Anne Brochet, Nicole Garcia, Olivier Cruveiller, Mathias JungObsahy(1)
Osamělý Julien Müller vyhlíží zcela obyčejně, podobně jako jeho poloprázdný dům s hodinářskou dílnou. Posléze však začneme jeho profesi vnímat symbolicky, ani ne tak kvůli záhadným obchodněvyděračským vztahům s démonickou "madame", ale kvůli jeho poutům k tajemné Marii. Před rokem se zdálo, že se osudově setkali, jenže Marie pak beze stopy zmizela a teď se stejně nevysvětlitelně opět vynořila. Začnou spolu žít a Marie střídá chvíle oddané lásky a vášně s odtažitostí a mrazivou zmrtvělostí, jako by přicházela ze světa, kde čas nemá žádnou váhu a s ním nic, co je na něm budováno a co se v něm rozprostírá A Julien, zvyklý vše odměřovat tikotem hodin, stojí zcela bezmocně před odhalovaným tajemstvím Zvláštního napětí je ve filmu dosahováno tím, že všední prostředí se před našima očima proměňuje v mámivé labyrinty, jež obsahují magické předměty a směrem k postavám vysílají sotva zachytitelné signály. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (29)
Rivette ,Rivette co já si s vámi počnu?Snímek je pro mne i s odstupem dvou dnů pořád neuchopitelný.Ale velmi dobře je uchopitelný můj pocit z něj.Pocit uchopitelný-neuchopitelný,člověk živý-neživý,tikot přesný a kulhající........Ačkoliv jsem filmu nerozumněla a byl poměrně dlouhý ,uběhl neuvěřitelnou rychlostí.Bylo mi s ním vlastně moc dobře a rozhodně se k němu vrátím ,protože "něco" v něm je a já se budu snažit to najít :-). ()
Krásná Marie a těžkopádný Julien dělají divné věci a vedou divné řeči, občas Julien pumpne o prachy záhadnou Madam X, která má ještě záhadnější sestru... naštěstí vyjde najevo, z jakého důvodu je Marie tak divná (důvod podivínství Juliena si vezme autor zřejmě do hrobu), ale mě přesto nejvíc zaujal Julienův kocour, a to pro jeho jméno, to totiž vyjadřuje mé stanovisko k tomuto snímku - NEVERMORE. ()
Rivette mě ani napotřetí nijak nenadchl. Spíš naopak. Ono "co tím chtěl básník říci" zde platí až moc. Dlouhé záběry by byly fajn, i dialogy by ušly, ale když ono je to ve výsledku takové nějaké bezobsažné, že jsem si nakonec říkal, proč jsem radši ten čas nevěnoval něčemu jinému. Dal bych 2*, ale to se mi zdá zase až příliš málo, takže ty tři jsou asi tak nějak akorát. ()
Pro Rivetta mám slabost - a ani tentokrát mě příliš nezklamal. Opět je zde cítit jeho nenapodobitelný styl, kdy si říkáte, že se na plátně vlastně celkem nic moc neděje, avšak nemůžete se zbavit pocitu, že to "nic moc" je ve skutečnosti o mnoho víc než "něco" - tohle nejspíš pochopí jen ti, které Rivette svým stylem omámil stejně jako mě. Ač má snímek celé dvě a půl hodiny, opět uteče velmi rychle, nasadí člověku brouka do hlavy a vyvolá v něm nutkavou potřebu vidět ho někdy v budoucnu znovu, protože...jednoduše je v něm tolik k objevování. Emmanuelle jako Marie je zde jako vždy nádherná (od Hašteřilky - za těch více než deset let - se vůbec nezměnila!), Julien není příliš sympatický, ale co na tom sejde - důležité je, že jejich láska (ač trochu podivná, neboť o sobě téměř vůbec nic nevěděli) je tak nějak dojemná - člověk by chtěl zažít jaké to je, když někoho miluje tolik, že to až bolí, aby jeho city byly opětovány ve stejné míře. . . . . Sympatické mysteriózní drama pro přemýšlivé. ()
140 minut jsem nedýchal. Svým nezaměnitelným stylem Rivette stvořil smyslný a tajuplný příběh nekompromisní lásky. Rivetta myšlenka Marie a Juliena pronásledovala jako fantom celý život. V sedmdesátých letech hodlal tento příběh zakomponovat do své fantastické tetralogie, a po Duellu (ten jsem taky nepochopil) ho dokonce začal natáčet - s Leslie Caron a Albertem Finneyem - , jenomže po třech dnech se neobjevil na place a dva roky o něm nebylo slyšet. O mnoho později však tento snímek skutečně vznikl a v hlavní roli se objevila Emmanuelle Béart, jež Rivettovi tak učarovala před dvanácti lety. Za krásu Příběhu Marie a Juliena může neuvěřitelně tajemná a líbezně nadýchaná režie, která především ze scén v interiérech tvoří nekonečně dechberoucí zážitek. Absence hudby se ukáže jako velmi působivý prvek, díky čemuž slyšíte jenom harmanonicky a disharmonicky tikající hodiny, případně tlukot vlastního srdce. Pokud jste se ještě nezamilovali do Emmanuelle Béart, po tomto snímku už asi nebudete mít na vybranou. ()
Reklama