Dotek Medúzy

"Dotek Medusy" je parádní film. Než jsem se dostala k jeho zhlédnutí, trochu jsem se obávala, že už si s ním pohrál zub času. Zaplať Pánbůh, nikoliv. Dostalo se mi 105 minut napětí, nervozity a příjemně nepříjemných pocitů. Snad malinko mě zklamalo, že jsem brzo uhádla, kdo se pokusil spisovatele Morlala zabít. Ale to přesto nemohlo ani na okamžik zastínit atmosféru snímku. Jestli se k němu ještě někdy dostanu, nenechám si ujít druhou projekci. (31.07.2005)

Bát jsem se přestal ve svých 6 letech, když jsem zjistil, že čerti nejsou pekelný bezdomovci, ale jen obyčejný, vožralí lidi. Kdyby se na mě ale někdy podíval Burton, ať už střizliv nebo opiv, tak bych si možná, soudě dle množství tekutiny v nádrži, cvrnknul... A vůbec mě neuklidňuje, že je víc jak 20 let bez špetky života (14.06.2010)

Myslím, že příhodnější název by byl Pohled Medusy, ale nešť. Thriller, který mě jako dítě velice děsil, se mi teď (podobně jako Přichází Satan!) jeví jako hodně slabá káva. Strašidelné filmy rychle stárnou a třeba hroucení Westminsterského opatství na lidi uvnitř dnes vypadá velmi polystyrenově. Herecké výkony se ovšem počítají a osobně si neumím představit lepšího herce, kterému bych uvěřil, že zabíjí pohledem či myšlenkou, než Richarda Burtona (Liz Taylorová o tom jistě ví své). A pak je tu ještě velice nápaditá práce s kamerou: časté flashbacky nejsou řešeny rozmlženým obrazem a "rozčeřenou" hudbou, ale úplně plynule, jako běžný přechod z jednoho záběru do druhého, často v rámci jediného obrazu! 70% (12.08.2005)

Vidieť tento film sama a v noci, isto by som zimomriavkovo explodovala. Sugestibilný pohľad Richarda Burtona neskutočne namotáva a vo vypätých chvíľach som sa spolu s ním oddane smažila v pekle. Režisér má talent a mystérium zachoval od začiatku do konca (s výnimkou podivnej poslednej scény, kt. mierne dvíhala kútiky). (24.10.2008)

Ohromně působivý mysteriózní náhul, který se může opřít nejen o vynikající herecké výkony a hudbu, ale hlavně o promyšlenou režii gradující pozvolna až do mrazivého finále, jež zabouchává nahromaděné depresi a tísni dveře před nosem a nechává s nimi vyjukaného diváka v jedné místnosti. Chytrá struktura syžetu a postupné poodhalování či dovysvětlování různých motivů nenechává i zásluhou mistrovsky provedených časových přechodů čas na vydechnutí a Jack Gold si dokáže udržet charakteristickou autorskou tvář navzdory neustálé práci s očekáváním a žánrovou dualitou. Navíc Richard Burton v jeho možná nejikoničtější a rozhodně nejděsivější roli... 90% (22.09.2017)