Dotek Medúzy

Aj keď horory a mysteriózne filmy nie sú mojou šálkou kávy, Dotyk medúzy ma zaujal. Jednak dobre vystavaným dejom, gradáciou napätia a v neposlednom rade aj výbornými hereckými výkonmi s Richardom Burtonom na čele. Film ponúka množstvo námetov na premýšľanie aj po záverečných titulkoch. Vzdialene mi pripomenul Sprisahanie s Melom Gibsonom a priatelia konšpirácií si po 11. septembri iste spomenuli, kde videli kontakt dopravného lietadla s budovou po prvý krát. (25.03.2018)

Režie Jacka Golda je stejně uhrančivá jako pohled Richarda Burtona. Některé scény působí zcela moderně, svěže a neokoukaně, film jako celek má pak nepochopitelně mrazivý podtón (vepsaný do tempa vyprávění i použití detailů – zejména ale do hudební složky, kterou marně vykrádal Zdeněk Liška ve Studně). Samozřejmě, lze tu vytýkat táhlý závěr a velmi podivnou psychologii a interakci postav (vždyť oba hlavní aktéři se de facto nikdy nesetkají a většina postav se chová poněkud divadelně – to však patří k efektu odcizení), každopádně Dotek Medúzy je nezapomenutelným pohledem do srdce temnoty. Jsem jedině rád, že jsem tenhle film neviděl jako dítě, připsal bych si ho k nejniternějším děsům a traumatům. (21.09.2010)

I po těch letech opravdu skvělý kousek. Postupně budovaná atmosféra, napětí, které střídá hlavně na konci ještě větší, no a hlavně Lino Ventura a Richard Burton, o jehož schopnostech mnozí, včetně vyšetřujícího inspektora ze začátku trošku pochybují. Hlavně jeho strnulý, až uhrančivý pohled, ten si budu ještě asi dlouho pamatovat. Triky, ty by dnes asi určitě neobstály, ale na svou dobu, to byl a hlavně v kině určitě zážitek, který jsem nucen také náležitě ocenit. (25.12.2014)

"Všichni jsme děti ďábla. Zjistíme, co pohání slunce a uděláme bombu. Stvoříme bohatství a hned jsme posedlí lakotou. Získáme moc a zešílíme. Pořád ničíme." - Já jsem muž s mocí stvořit katastrofu. Celou dobu sledujeme umně natočený detektivní příběh, plný tajemného zla, uhrančivého démona Richarda Burtona a atmosféry v rozsahu od Hitchcocka po Přichází Satan!. A celou dobu by to bylo na velmi zasloužených 8/10. Jenže pak přijdou závěrečné zhruba dvě minuty, které by u jiného filmu působily jako dobrý vtípek, nicméně v Doteku Medúzy jsou zakončením bezmála geniálním. Absolutorium, schopné přimrazit k židli - alespoň já to tak mám pokaždé. Aneb jak se Medusa diváka opravdu dotkla... (02.01.2007)

Bát jsem se přestal ve svých 6 letech, když jsem zjistil, že čerti nejsou pekelný bezdomovci, ale jen obyčejný, vožralí lidi. Kdyby se na mě ale někdy podíval Burton, ať už střizliv nebo opiv, tak bych si možná, soudě dle množství tekutiny v nádrži, cvrnknul... A vůbec mě neuklidňuje, že je víc jak 20 let bez špetky života (14.06.2010)