Reklama

Reklama

Novinár Peter Miller sa rozhodne pátrať po stopách kapitána SS Roschmanna. Jeho zločiny v koncentračnom tábore v lotyšskej Rige sú popísané v denníku, ktorý po sebe zanechal starší židovský muž, ktorý spáchal samovraždu. Pátranie ho privedie až do srdca tajnej organizácie ODESSA, ktorá bola vytvorená na ochranu bývalých nacistov, skrývajúcich sa po celom svete. (STV)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (57)

borsalino 

všechny recenze uživatele

Velmi napínavé drama o organizaci zvané Odessa a jejím vlivu na další vývoj Německa. Faktem je, že Německo po válce mělo zoufale málo odborníků prakticky v každém oboru, a proto denacifikace rozhodně neprobíhala tak důkladně, jak by ideálně měla, a proto se mnoho bývalých členů SS dostalo zpět a ještě výš (Kiesinger, Schacht, Meinstein aj.) a zároveň mnoho jejích členů bylo v SS právě proto, aby mohli pokračovat v kariéře s neomezenými zdroji. To však není stejný případ u lidí jako byl Priebke, Barbie nebo Roschmann, který ve skutečnosti za své činy nebyl potrestána a zemřel až v roce 1977. Film příběh Odessy podává velmi atraktivní formou a Jon Voight se role ujal velmi dobře. Nicméně některé situace mi přišly téměř až naivní, tak si zkusím přečíst předlohu. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Moc dobré. Tím vyčkáváním mi to hodně připomnělo Den Šakala, ačkoliv tady není lovec profesionál a ani žádná izraelská kontrarozvědka s tím nic neudělá. Strhující je scéna v tiskařské dílně, hodně dobře natočili i závěr v komnatě na zámku (tedy vyvarovali se obvyklých přeháněk, skoků k šuplíku za zbraní proti namířené pistoli atd). Mary Tamm kočka první třídy, líbila se mi angličtina některých postav (německý přízvuk) a vůbec nevadila absence titulků u německých dialogů z války. Možná škoda, že prorostlost tehdejší západoněmecké společnosti s nacistickou je jen naznačená a Peter Miller jim čelí vlastně jen na dálku. ()

Reklama

kyselina 

všechny recenze uživatele

Bondovka po Německu se vyvedla pěkně, hlavně díky jakémusi morálnímu aspektu a věčně žhavému tématu vyvražďování Židů za 2. světové války. Jon Voight hraje německého novináře, který se náhodou dostává k informaci o tajné organizaci O.D.E.S.S.A. Ta už 20 let ukrývá uprchlé nacistické pohlaváry, dává jim novou identitu a nový život. Společnost se pomalu rozrůstá a chystá se udeřit znovu na izraelský národ. Jon Voight touží pomstít smrt jednoho židovského starce a odkrýt věci, které by neměly zůstat pod pokličkou. Nakonec i pro něho se boj stane osobním... ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Tak tohle bylo ovšem velice příjemné překvapení! Nečekal jsem, že Krycí název Oděsa mě dokáže zaujmout takovým způsobem, že se neubudu ani vteřinku nudit a budu s napětím očekávat, co přinesou následné minuty. Že je příběh založen na skutečných událostech jen podpořilo můj zájem o tohle už tak lákavé téma a podbarvilo i prožitek. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Snáď žiadna iná štátna ideológia neláka jej priaznivcov viac ako nacizmus. Teraz samozrejme nemyslím na náboženstvá, ktoré neboli primárne späté so štátom. Snáď v tom má prsty čierna mágia a okultizmus, ktoré výraznou mierou asistovali pri zrodení tejto temnoty z rádu najhlbších. Tam stačí spomenúť a mnohí sú v osídlach. Veď si len stačí pozrieť tv programy, koľko venujú týždenne priestoru nacistickej ideológie z rôznych uhlov. Alebo stačí letmý pohľad na vojnové filmy, koľko percent z nich sa venuje druhej svetovej. Jedným z nich je aj Krycí názov Odessa. Pátra po pohrobkoch Tretej ríše. Pozaliezaní v rôznych úradoch, polícii, novinách, štátnej správe i vedení veľkých firiem. Samozrejme, ich identita je zmenená. No myšlienka na totálne víťazstvo ich neopúšťa. Do boja s nimi sa dáva mladý novinár, pokúšajúci sa preniknúť do organizácie Odessa. Jej úlohou je niesť pochodeň Adolfovej ideológie. žurnalistove pohnútky však nie sú výsostne antifašistické. Pútavé a svižné dobrodružstvo medzi pohrobkami nacistov ponúka obdobné ladenie ako Schaffnerovi Chlapci z Brazílie. Tam chceli naklonovať vodcu, a Odessa sa tam spomína. Tu sa zase pokúšajú vyzmizíkovať Izrael. ()

Galerie (24)

Zajímavosti (4)

  • V roce 1975 jeden Argentinec sledoval španělskou verzi ve špinavém kině na pobřeží jižně od Buenos Aires, když vtom si uvědomil, že Eduard Roschmann, který byl natolik přesvědčený, že mu nic nehrozí a vrátil se ke svému jménu, bydlí v jeho ulici. A tak ho udal. Skutečný Eduard Roschmann tak byl díky exitenci tohoto filmu zatčen, ale následně propuštěn místním soudcem a prchal k paraguayským hranicím. Na přívozu uprostřed řeky jej stihl infarkt. Na paraguayském břehu odmítli tělo přijmout. Cestu do Argentiny a zpátky absolvoval čtyřikrát, než začal zapáchat. Identitu mrtvoly nakonec potvrdili dva detektivové z Vídně a tělo leží v neoznačeném hrobě na štěrkovém břehu vedle řeky. (BoXBe)
  • Když Frederick Forsyth potřeboval pro napsáni románu „Spis ODESSA“ detaily, byl odkázán na Simona Wiesenthala, který představoval studnici informací pro lovce nacistů. Upozornil Forsytha, že mu může věnovat 20 minut; jeho archiv nakonec procházeli několik dní. Zápletka se měla točit kolem muže, který si změní jméno a zmizí přímo v srdci Německa s pomocí stejně utajených přátel. Herr Wiesenthal konstatoval, že volba bude obtížná ne proto, že jich je málo, ale kvůli tomu, že jich jsou tisíce. (BoXBe)
  • „Chtěl bych vytvořit postavu vraha z nacistické éry, který svlékl uniformu, přijal novou totožnost, zmizel a s novým jménem získal v Německu práci, vliv a vážnost. Nejlépe velitele koncentračního tábora,“ řekl při přípravě knižní předlohy její autor Frederick Forsyth lovci nacistů Simonu Wiesenthalovi. Ten mávl rukou: „Proč byste ho měl vytvářet? Mám tady nejmíň deset skutečných.“ Prošli složky a shodli se na bývalém veliteli tábora v Rize, hlavním městě Lotyšska, známém jako řezník z Rigy. Jmenoval se Eduard Roschmann. (BoXBe)

Reklama

Reklama