Halloween

Soundtrack Tyler Bates: 1. These Are the Eyes ,2. Halloween 2007 - Tyler Bates ,3. Is the Boogieman Real? ,4. (Don't Fear) The Reaper - Blue Oyster Cult ,5. Are You Saying Michael Did This? ,6. Love Hurts - Nazareth ,7. I Hope She Likes Cripples ,8. Baby, I Love Your Way - Peter Frampton ,9. A Taco Deluxe Supreme ,10. Tom Sawyer - Rush ,11. Driven By Pure Animal Instinct ,12. Let It Ride - Bachman-Turner Overdrive ,13. Trick Or Treat, Baby ,14. God Of Thunder - Kiss ,15. Satan's Mother ,16. 1969 - Iggy Pop ,17. Talking About the Anti-Christ ,18. Only Women Bleed - Alice Cooper ,19. Needs To Get Laid ,20. Halloween II - The Misfits ,21. Was That the Boogieman? ,22. The Shape That Stalks Laurie - Tyler Bates ,23. The Scream ,24. Mr. Sandman - Nan Vernon , (10.05.2011)

Sérii Halloween nemám zrovna dvakrát nakoukanou a první dva díly jsem třeba neviděl (asi to ale co nejdříve napravím). Tenhle film teda nebudu hodnotit v rámci série. Myslím si ale, že Rob Zombie Meyersovi ostudu neudělal. Zombie přišel opět ze svým brutálním, nekopromisním stylem a také z hutnou atmosférou. Zvláště první půlka, která líčí Michaela jako dítě, se velice povedla. K tomu si přidejte bezvadný soundtrack a také to, že Zombie krví opravdu nešetřil, ale to se dalo očekávat. Zombie prostě patří společně s Ajou k dnešní hororové elitě. 80% (05.10.2007)

Zombie potvrzuje statut nejtalentovanějšího hororového režiséra dneška a jeho vize Michaela Myerse je od tragických počinů, kdy bojoval krom nudných teenagerů i s debilním přístupem samotných tvůrců, vzdálena několik světelných let. Tohle je zběsilá, neučesaná, vulgární, krutá a řádně krvavá jízda plná nahoty, nadávek a trefných odkazů na předchozí díly. Myersovi už nejsou spořádaná výstavka amerického maloměsta, ale rozvrácená rodina (výborní William Forsythe a Sheri Moon), která malým kruťasům svědčí. Likvidace o halloweenském předvečeru, útěk z kliniky či závěr jsou esencí dokonalého slasheru, který nemá v současné „čajové“ produkci obdoby. Robovy kredity stoupají maximální možnou přímkou, zvláště, když s maximem piluje své formální možnosti (zde naprosto dokonalé ozvučení) a ukazuje, jak má vypadat opravdové fanouškovské zanícení ve spojení s maximálně uvědomělou filmařinou. [Kvality stvrzuje i dvojice uhrovitých teenagerů, kteří seděli o pár sedaček dál a s očekáváním tradičního „bububu“ se k sobě tulili. Jejich pobledlé výrazy při rozsvícení v sále a netknutý popcorn svědčí o mnohém. :)] (05.12.2007)

Ve Sportu by napsali, že to byl zápas dvou odlišných poločasů. První půlka je fantastická. Nový Michaelův zrod čerpá ze Zombieho syrového stylu maximálně intenzivní podívanou. Vražednou atmosféru trochu předčasně korunuje scéna s "Love Hurts", kdy z Halloweenu čiší nostalgická grindhouseovská nadsázka, zároveň i upřímný smutek. Jenže v druhý půlce už nejde o moc víc než o jednoho wrestlera, co monotónně vykuchá pár lidí. Zombie jen brousí hororové stereotypy, vyvolává psychology, pochůzkáře a odrostlé sestřičky, ale už vůbec ničím nepřekvapí. Režíruje snad pode zaseklé desky, z níž se dokola dokolečka odehrávají ty samé postupy. Deprese jde do háje, končí se u nudy s trochu větší porcí sexu. (31.10.2007)

V podstatě se jedná o skoro čistokrevnej remake, někdy se Rob Zombie drží původního filmu podle mě až trošku moc, kdy nedává šanci na propuknutí vyvražďování, ale snaží se to všechno držet na uzdě a to je trošku škoda, v dnešní době to čekání v podstatě na nic už působí trošku nudně, ovšem Robovi to naštěstí došlo, během minuty se vysral na původní film a konec si natočil fakt po svým a řádně krvavě a drsně. Zároveň se i Zombiemu podařilo daleko líp vykreslit postavu samotnýho Michaela Meyerse, kterýmu se tady věnuje daleko víc než Carpenter a dokonce bych si dovolil říct, že celá ta postava Meyerse je tady daleko lepší a děsivější než v Předvečeru svátku všech svatých. (09.12.2007)