Reklama

Reklama

Zredigováno

Trailer

První obětí války bývá obvykle pravda. Stejně jako vietnamský konflikt v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, tak i současné působení amerických vojáků v Iráku a Afghánistánu budí kontroverzní reakce. Filmová produkce hollywoodských studií a nezávislých tvůrců se ožehavé tematice začíná po počátečním váhání stále častěji a také výmluvněji věnovat, jak o tom např. svědčí nedávné oscarové vavříny pro drama z násilím sužovaného Bagdádu Smrt čeká všude (2008; režie Kathryn Bigelowová). Snímek Zredigováno (2007) natočil známý americký režisér Brian De Palma podle skutečného incidentu, s jehož podrobnostmi se seznámil na internetu. Provedl nezbytné úpravy, aby se vyhnul možným právním důsledkům, a ve spolupráci s málo známými herci realizoval působivý příběh americké jednotky, v němž se prolíná několik zdrojů, tvořících dohromady jednolitý obraz násilí, plodícího další násilí. Jako v bludném kruhu sledujeme nesmyslnou smrt těhotné Iráčanky na kontrolním stanovišti, nevinné oběti nastražených bomb, znásilnění patnáctileté dívky a vyvraždění její rodiny, odvetný únos a popravu amerického vojáka. De Palma, proslulý svým okázalým režijním rukopisem, události neukazuje jako v konvenčním dramatu, ale skládá je dohromady z videodeníku jednoho z vojáků, reportážních záběrů místní televize, záznamů bezpečnostních kamer a dokonce z výseků fiktivního francouzského dokumentu. Film nenabízí žádná řešení, jen upozorňuje na to, co se tu děje. A není to nic veselého. Snímek, který upomíná na starší De Palmovo dílo Oběti války (1989), byl vyznamenán Cenou za režii na MFF v Benátkách. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (175)

Dannysek4U 

všechny recenze uživatele

Tak takhle tvrdou a ostrou podivanou s nazorem a tolika otazkama jsem necekal. Jedna z nejkomplexnejsich (formalne i obsahove) vypovedi o Iraku, obzalob valky v Iraku a zaroven obhajob medii, kterou jsem kdy videl. Podivana snad jeste tvrdsi, nez byly Obeti valky. Z tehle filmu mam husi kuzi od zhnuseni. ()

laik_60 

všechny recenze uživatele

De palma po Obetiach vojny prichádza s ďalším filmom s rovnakou tematikou, tento krát v Iraku. Film , ktorí rozpráva o skutočnej udalosti (samozrejme so zmenenými menami a postavami) o zverstvách ktoré páchaj vojaci na civiloch. Film o hrôzach, ktoré vzišlo zo ZLA driemajúceho v ľuďoch , čakajúce na svoju príležitosť. Hudobne je dramatičnosť príbehu nádherne zvýraznená už v úvodných zberoch Handlovou sarabandou ... V závere filmu zas - pri pohľade na autentické fotografie civilných obetí- to bola Pucciniho ária E Lucevan Le Stelle (a hviezdy žiarili). Som naozaj povďačný že v U SA (Hollywoode) existujú aj nezávislí filmári a produkčné skupiny, ktoré točia aj filmy s iným pohľadom na vec ()

Reklama

anais odpad!

všechny recenze uživatele

Jsem poněkud vyveden z míry místním hodnocením. Reducted je otřesně zahrané, špatně napsané a amatérsky natočené. Jistě, je to částečně záměr, kterým De Palma navozuje atmosféru reálných videí vojáků. Důsledkem toho je naivní vyznění některých scén, kdy se De Palma za každou cenu snaží ukázat jaké aplikace se dnes užívají ke komunikaci. Druhým výsledkem této snahy je naprostá nediváckost. Není to dokumentárně autentické, ani dostatečně atraktivní na to, aby to diváka vtáhlo. Celý film se vleče po předem lehce odhadnutelných kolejích, tím nejlacinějším způsobem prvoplánovitých. De Palma podle mne natočil snad svůj nejhorší film (vždyť jeho tvůrčí krize několika posledních let je víc než patrná), a intelektuálně zatěžkaná Evropa si to mylně vyložila jako umění. Jinak si to nedokáži vysvětlit. (ještě dnes vidím zděšené obličeje několika svých kamarádů, které jsem na Febiu 08 na "nového De Palmu" vytáhl). Pro srovnání stojí za shlédnutí Heart locker od Katheryn Bigelow, která pohyb po hranici realističnosti a zábavnosti zvládla s mnohem větší lehkostí. ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

De Palma extrahoval to nejlepší z Olivera Stonea, opatřil to puncem domácího videa, a přesto zůstal nezvykle svůj. Divák je totiž hozen do víru děje a z mnoha věcmi se musí vypořádat dle vlastního názoru. Pravda, v některých momentech si vypomáhá díky schematickým filmařským postupům, ale na druhou stranu dal vzniknout snímku, který se v mém případě stal podnětem k dlouhodobějšímu přemýšlení. ()

Maq 

všechny recenze uživatele

Volně ocituji jeden americký divácký komentář: „Vezměte sto tisíc kluků do jakéhokoli cizího města, dejte jim zbraně, vystavte je napětí, a výsledek bude stejný, ne-li horší.“ Myslím, že tato věta přesně vystihuje problém. --- Film líčí příběh skupiny vojáků z jednoho kontrolního stanoviště v jednom iráckém městě. Nemám námitek, pokud zobrazení označíme za realistické. Opravdu to stojí za vidění, a věřím té nudě, mizérii a stupiditě vojenské existence už proto, že jsem podobnou kdysi zažil sám jako voják (já ovšem v mírových podmínkách). Klidně berme tento film jako zcela nestranný dokument o události, k níž došlo … například v roce 1945 v americké okupační zóně v Německu. Říká to snad něco o smyslu nebo spravedlnosti americké účasti ve druhé světové válce? Řekl bych, že ne; říká to právě a pouze tolik, že v ozbrojených konfliktech se mimo jiné střetávají vojáci s nepřátelsky naladěnými civilisty a že přitom dochází k řadě neblahých incidentů. --- Režisér s námi vědomě hraje hru na a o ovlivňování veřejného mínění. Uplatňuje různé filmařské quasi-dokumentární techniky, ukazuje quasi-autentické záběry z Internetu, a koneckonců, natáčel v Jordánsku. On si myje ruce, on udělal „jen“ hraný dokument, a navíc se alibisticky přiznal, že neusiloval o rekonstrukci konkrétní historické události. Ukázal nám, že už jen volbou námětu a jeho promyšleným podáním lze ovlivnit mínění veřejnosti, a nikdo ho při lži nepřistihne. Dokonce může říct, že nám jen předvádí, jak se vyrábí „mediální pravda“ (vědomě ve filmu nechal některé nenápadné, leč průkazné podvrhy). I tato rovina je přítomna a podezřívám De Palmu, že se při tom potměšile bavil. --- Pokud film přijmeme takový jaký je a nebudeme z něho vyvozovat něco, co v něm není, pak myslím, že je velmi dobrý. Je velmi dobrý a „nemůže za to“, jak jej lidé interpretují. Snad až kolem Iráku nebude tolik vášní. Anebo si na místě Iráčanů představujte ty Němce. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (5)

  • Islámští extremisté používají film jako propagandistický materiál a tvrdí, že jsou ve filmu použity skutečné záběry z archivů americké armády natočené skutečnými americkými vojáky v iráku. (Caaslav)
  • Film byl financován Markem Cubanem, majitelem basketbalového týmu Dallas Mavericks. (Caaslav)

Reklama

Reklama