Zredigováno

Scénář: Brian De Palma .. Brian De Palma chtěl natočit jiný válečný film. Ten také natočil. Ovšem budí značné rozpaky. Válka v Iráku je totiž divná. Vojáci zde neumírají v přímem frontovém boji, ale na jakoukoliv akci čekají pod nátlakem radikálů a sebevrahů ve výhni a smradu pouštní civilizace. Nedostatek akce budí frustraci a podporuje myšlenky na zahnání nudy. ___ Sice se řeší naléhavé téma - znásilnění a vražda - jenže více než podání obsahu mne usadí novinový článek o podobných zvěrstvech než takhle klišovitě a přímočaře podaný snímek. Zajímavý je akorát originální skladbou různých obrazových zdrojů, které umocňují autentičnost (kua, bez ní to dneska snad ani nejde vyprávět:-/), kterou ale podraží nedostatečná otevřenost při zobrazování hrůz. S Irákem to prostě filmařsky nejde tak dobře jako s Vietnamem (zlatý Stone apod.). Co se vojenských výsledků Američanů týče, už jsou ve stejné prdeli jako tam. Když není proti komu vést frontu, špatně se poráží. A ideologii jim okupací z hlav nevyženou. Ta musí vyhnít sama. Na atomovku (tato zmínka se v podobně laděných snímcích z Iráku mezi vojáky objevuje často) už je pozdě, tak co zkusit odejít? (28.02.2008)

Nevím, co říct... snad, že všechno už tu bylo v x filmech s válečnou tématikou a zbytek se dá vytušit z útržků zpravodajství a dokumentů, změna je jen ve formě, a domnívám se, že ne k lepšímu, většinu času jsem byla ze stylu natáčení i kvality obrazu dezorientovaná a nervózní, špatně jsem rozeznávala identitu vojáků a těžce jsem nesla jejich prázdno vyplňující kecy - vinou výše uvedených překážek jsem jaksi nebyla schopna náležitého pocitu zhnusení, který měl De Palma v úmyslu z diváka vydolovat. Zajímavým se jevilo prolínání několika médií, ale přes snahu o autentické vyznění právě ono paradoxně obviňovalo samo sebe z falše - amatérské výkony herců i třas handycamu vyvolávaly zdání vojenského videodeníku, aby vzápětí došlo k vystřízlivění z nelogických nesrovnalostí, podstrčených filmových fotek a klišovitých vzorců chování. Zbytečný film. (23.08.2010)

De Palma extrahoval to nejlepší z Olivera Stonea, opatřil to puncem domácího videa, a přesto zůstal nezvykle svůj. Divák je totiž hozen do víru děje a z mnoha věcmi se musí vypořádat dle vlastního názoru. Pravda, v některých momentech si vypomáhá díky schematickým filmařským postupům, ale na druhou stranu dal vzniknout snímku, který se v mém případě stal podnětem k dlouhodobějšímu přemýšlení. (20.03.2008)

Kamera lže dvacet čtyřikrát za vteřinu. Ani nevím kolikrát jsem si na tuto frázi vzpomněl při sledování nového De Palmy. Nápad s několika obrazovými zdroji je nejen neotřelý, ale i dostatečně působivý. Škoda že na konci se celá polemika nad pravdou zvrtne do jednostranné manipulace. Poslední minuty zradily nejen mě jako diváka, ale i samotný film. (25.04.2008)

Válka je děvka. I když ji občas někteří začínají s dobrými úmysly, časem je pohltí a stanou se zrůdami. Mariňácké home-video z Iráku nám podalo kamerou do vlastních řad svědectví o tom, že ne vše je v téhle válce košer. Osvoboditelé občas dělají věci, že by jim tu lebzu ukudlal nejeden z diváků. To, že ne každej Amík co bojuje proti Kejdě má vejšku se ví, ale že jsou mezi vojáky i takové gumy jako naznačuje film, no potěš... S tímhle matrošem se války nevyhrávaj. Hodně slušná záležitost, která donutí zamyslet se nad invazí v širších souvislostch. * * * * (07.05.2012)