Beze mě: Šest tváří Boba Dylana

Jsem přesvědčen, že stačil kousek, aby mě to nadchlo. Fascinují mě nejednoznačné příběhy a tady je interpretační pole široké, dlouhé a bystrozraké jako poušť Gobi. Parta výborných herců se může přetrhnout, aby předvedla, co umí v příběhu, který možná ani sami nechápou. I na mě byly ty paralelismy místy trochu moc. Přesto I'm not there všem doporučuju. Je za tím vidět pečlivá práce a dobré vedení příběhu. Minimálně režisér věděl přesně, co točí. Otázkou je, jestli je dobře nebo špatně, že to ví málokterý divák. (29.12.2009)

Konečně nějaký autor životopisného filmu pochopil co dělá člověka člověkem - není to jen to co člověk dělá a jak ho okolí vidí... člověk, to je jeho duše. Jeho myšlení, jeho pocity a jeho boj se světem a se sebou samým... to byl Bob Dylan... a to je každý z nás. Todd Haynes o něm a jeho duši jen natočil film... a díky jeho talentu, nápaditosti a hlavně myšlence a citu je I'm Not There nejlepší film o nějaké slavné osobnosti který kdy vznikl. Mnohem zajímavější než všechny ty generické příběhy Johnyho Cashe, Raye, LaMotty a mnoha dalších. 9/10 (26.03.2008)

Tak tohle je určitě jeden z nejzajímavějších "životopisných" filmů, které jsem kdy viděl. Jedná se o velmi originálně poskládaný obrázek, který poskytuje naprosto komplexní pohled na osudy jedné velice složité osobnosti. Oněch šest poněkud nesourodých dějových linií se vzájemně pěkně doplňuje a použité písně do této skládanky výborně zapadají. Zajímavé je obsazení Cate Blanchett do jedné z alternativních Dylanových tváří, jejíž výkon je v této roli takřka geniální. 90% (28.02.2010)

Na jedné straně velmi zajímavý formát filmu a na straně druhé to, že o bobu dylanovi jsem se v podstatě nic nedozvěděl. Nejlepší part tu střihnul Christian Bale a Cate. Pro mě je hlavní problém právě ta originalita, možná jsem až moc mainstreamový, ale tohle na mě bylo moc zdlouhavé a s hluchými místy. Asi jen pro opravdové fandy boba dylana, jeho písničky mám moc rád, ale knížky si o něm si zase kupovat nemusim. (17.01.2013)

Zajímavý experiment. Haynes si na tomhle snímku dal asi dost záležet a pojal příběh o Bobu Dylanovi hodně novátorsky, až klasická biografická dramata vedle tohoto svěžího vánku blednou závistí. Střídání barvy obrazu, kamerové hrátky, zajímavý střih, různá směsice zvuků a hlavně rozštěpený děj na několik osobností točený napolo dokumentárním stylem. Trio Bale-Ledger-Blanchett si zaslouží ovace. Bohužel je snímek tak netradiční, až vám bude trvat než všechny ty vlny režisérských nápadů, které na vás útočí, vstřebáte a dozvíte se krutou pravdu: tohle není životopisný film o Bobu Dylanovi, tohle je studnice mysli Todda Haynese o něm, který se nechal strhnout formou a zahleděn sám do sebe přestal vyprávět a jen na diváka ušil nic nevypovídající audiovizuální lahůdku. Proto ti, jež se chtějí o Dylanovi něco dozvědět víc, ať to proboha nečekají od tohoto filmu. Šeredně by narazili. [Přesná stopáž: 136 min] (22.08.2008)