Pippi dlouhá punčocha

Pippi punčochatá z vily Vilekully. Velmi pěkné dobrodružství téhle dívenky ze Švédska. Pippi obývá svůj velký dům jenom s koněm a papouškem v malém městečku a čeká na svého otce. Zkamarádíse se sousedními dětmi, které zaučuje :-). Je to jeden z prvních pohádkových filmů, který by se mi vybavil, kdyby se mě někdo zeptal, který dobrodružný film se mi líbil v dětství. Film jsem viděl asi dvakrát. Prvně před 8 lety a podruhé nedávno a líbilo se mi to i dnes v mém už pokročilejším věku :-). Nezapomenu na scénu, kdy Pipi dokazuje jak je silná když zvedá svého koně a pak si hravě poradí s těmi zlodějíčky. (14.06.2008)

Zdá se, že je to naivní. Ale především je to milé, příjemné, hravé a vesele optimistické a pro dětského diváka mnohem vhodnější, než dnešní zběsilá díla, která jsou obvykle plná násilí. Zde je vytvořen takřka ideální dětský svět, respektive dětské vidění světa. Jsou zde rošťárny, fantazie, hravost a rozpustilost, dobro je vždy silnější než špatnost. A jak radostný je život! Hlavní postavou je extravagantní holčička Pippi Långstrump (Inger Nilsson), která je ráda středem pozornosti. Život je pro ni jedna velká hra. Je sice výstřední, ale má také velké srdce a ráda by dosáhla štěstí pro všechny lidi, které při svých dobrodružstvích potká. Pippi je doprovázena malou Annikou (Maria Persson) a jejím bratrem Tommym (Pär Sundberg), kteří se bojí prázdnoty po možném Pippinině odchodu do takové míry, že neváhají dobráckou Pippi citově vydírat. Z dalších postav je zde umanutá stará panna Fröken Prysselius (Margot Trooger), dvojice nebohých zlodějíčků Donner-Karlsson (Hans Clarin) a Blom (Paul Esser), dvojice místních dobráckých policistů Kling (Ulf G. Johnsson) a Klang (Göthe Grefbo) a Pippinin otec, námořní kapitán a král Jižních moří Efraim Långstrump (Beppe Wolgers). Nesmí se zapomenout na vilu Vilekulu, opičku se jménem sir Nilson a na toho puntíkatého koně. Dětský svět má být optimistický, má hladit, má vytvářet skutečně důležité hodnoty a ne současné pseudohodnoty. Má rozvíjet fantazii a dávat tak tím potřebný základ pro vytvoření tolik potřebné hravé kreativity a myšlení. A i když bude někdo namítat, že jde o staré a nemoderní dílo, tak já si budu stát za svým názorem, že jde o nádherně vytvořený nezkažený dětský svět. (23.01.2016)

Jako dítě jsem to milovala, tohle byl film mého dětství. Teď je mi dvacet, chtěla jsem si to pustit z nostalgie, ale to se jako nedá 😅. To je tak příšerně natočené (ikdyž to porovnám s jinými stejně starými filmy je to dost nekvalitní oproti jiným), většina herců je příšerných (nejlepší asi ty děti, ale policajti, brioska, zločinci.. hrůza), kamera roztřesená a obraz tmavý a hlavně je to hrozně trapné. Mohu říci, že jako dítě jsem to opravdu žrala, ale teď jsem dala jen čtvrt hodinky a vypla jsem, nedalo se to. Až mě to mrzí, že jsem si to pustila, radši bych žila dál ve lži že je to dobré, ale aspoň dvě hvězdičky dám teda 😊. (20.10.2023)

V časoch môjho detstva som tento film nemal šancu uzrieť a kniha sa mi páčila, iba ma príliš nechytala. Teraz som zhliadol tento film nedotknutý akoukoľvek nostalgiou. Príliš nie som na hrané rozprávky, ale toto ma vzalo. Čistá hipisačina. Absolutely free. Tie 60te roky asi museli mať čosi do seba. Excentrické dievča s parádnym účesom, neustále roztopašne ceriace zuby a žijúce v pomaľovanom dome kde si bez problémov robí bordel, spoločnosť jej robia kôň a opica, a neskôr aj deti z jej okolia, uchvátené jej spôsobom života. Popri tom bezstarostne a suverénne odráža akékoľvek útoky establišmentu symbolizovaného policajtami a tetou vychovávateľkou snažiacou sa Pippi dostať do detského domova. Po desiatich minútach som si už ani neuvedomoval, že to na čo sa pozerám je rozprávka. Toto je sloboda, pretváranie si sveta na vlastný obraz, obracanie všetkého jestvujúceho na srandu, užívanie si existenčna. Bez problému som ochotný odpustiť miestami celkom kŕčovité spracovanie (pri rozprávkach tohto typu možno aj nevyhnutné) a dávam päť hviezdičiek. (02.03.2012)

Kdo na základce nečetl Děti z Bullerbynu je budťo již hooodně starý anebo ji ještě navštěvuje. A kdo se kdy setkal s tímto švédským dětským bestsellerem, zaryla se mu zajisté do paměti i další severská knižní postava, která se již stala kultem. Pippi dlouhá punčocha je naprostou klasikou mezi rodinnými filmy a její šedesátková dobrodružství jsem jako malý na dévédé opravdu zbožňoval. Líbilo se mi, že jsem neřešil kvality onoho filmu vzhledem k tomu, kdy byl natočen. Většině dnešních dětí by to bohužel nejspíše vadilo. (09.09.2018)