Jaro, léto, podzim, zima... a jaro

Z oněch prozatím čtyř "Kimů" (Seom, Samaria, Bin Jip + tenhle) můj nejoblíbenější. Prakticky nejjednodušší a nejpochopitelnější, nejodlehčenější, plný životní moudrosti a hledání klidu ducha. Plus samozřejmě obvyklé vizuálně vytříbené záběry a výborná hudba. Ledový Buddha a skutečné taekwondo na zamrzlém jezeře...nádhera. Jasná stovka. A pocit, že stejně nikdo nemůže pochopit, co se snažím vyjádřit a že je mi to tak nějak jedno, protože já to vím;) (31.03.2007)

Hodně přírodní a medidativní snímek. Těžko uvěřit, že podobné duševní oázy, jakou je právě jezerní chrám, v dnešní době ještě pořád na světě existují, ale pokud ano, potřeboval by je pro podobnou duševní a tělesnou očistu, jakou ve filmu absolvoval sám režisér Kim Ki-Duk, navštívit jednou za čas asi každý z nás. Právě na "Zimě", ve které se sám Kim Ki-Duk objeví, je vidět, jak moc pro něj tenhle film asi znamenal, ale je to kupodivu právě Zima, která mi ze všech období přišla nejslabší. No pane režisére, uvidíme s čím se vytasíte příště. (29.09.2007)

Jeden čínsky filozof kedysi povedal, že slová sú len nehodné barličky o ktoré sa opierame, keď chceme márne opísať svet. Iný čínsky filozof zas povedal, že slová nie sú myšlienkou ale majú byť tým, čo nám umožní myšlienku zažiť. Kim Ki Dukov film mi tieto slová múdrych pripomenul preto, že tu hrá všetko s minimom dialógov. Dialógy sú nepotrebné. Film je totiž natočený prakticky bez slov a preto ony nehodné barličky z úvodu vôbec nepotrebuje aby ukázal to, čo chce ukázať. A čo chce ukázať .... to ja neviem sprostredkovať mojimi barličkami tak, aby ste to pochopili. Pretože to každý musí pochopiť sám. Lyrický, hlboký, filozofický a najmä krásny . Adrian ak je toto kórejská komercia, ako si mi raz spomínal, tak potom chcem vidieť kórejský art. 10/10 (22.04.2005)

První film, který jsem od Kima viděl. Překvapil mě jak svou krásnou atmosférou, tak i svým filosofickým obsahem. Téměř každý se jistě po filmu zamyslí, jak to vlastně je s ním a jeho životem. Nečekejte však nějaký prudký dějový spád. Film se vyznačuje velmi klidným dějem a často se třeba i dlouhou dobu nemluví (což se zde také velmi hodí :)):) 9/10 (26.06.2007)

Film čistý, vyhlazený jako kamínek v horském potoku. Kim Ki-duk nemluví slovy, ale obrazem. A musím říct, že nádherným obrazem. Uprostřed hustě zalesněného údolí leží jezero a na jeho nezčeřené rovné hladině leží malý buddhistický chrám. V něm žije starý mistr a jeho žák, který se učí žít bez chtíče a pokušení, protože jak říká jeho mistr (a později se to i dokáže), chtíč a pokušení probouzejí vražedné úmysly. Cyklus ročních období plyne synchronně s cyklem života. V každém ročním období je krajina úplně jiná a pokaždé vám to vyrazí dech. Jaká škoda, že taková místa se na Zemi vyskytují čím dál méně. Fascinovaly mě některé symboly, jako například dveře, které stojí v pokoji a pomyslně oddělují ložnici od modlitebny. A přestože se dají obejít nebo nahlížet na spícího člověka, starý mnich si ty dveře stejně otevře, aby viděl. Stejné je to se vstupní bránou, která se také dá obejít, ale přesto jí každý návštěvník projde. Pomyslně odděluje svět tam venku se světem na jezeře. Přestože film je svým dějem prostý a jednoduchý, jen znalí lidé pochopí význam všech obrazů. Ale není to na škodu, naopak. I po skončení filmu vám tedy zůstává něco, o čem se dá ještě dlouho přemýšlet. Rozhodně doporučuju každému, aby se alespoň na 100 minut odprostil od uspěchaného rušného městského života a ponořil se spolu s Kim Ki-dukem a jeho filmem do meditací uprostřed překrásné krajiny neznámo kde. (06.03.2005)